Sillimanit

Sillimanit
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	Al2SiO5
Identifikace
Barva	bezbarvý, bílá, šedá...
Vzhled krystalu	prizmatické
Soustava	kosočtverečná
Tvrdost	6,5–7,5
Lesk	skelný, hedvábný
Štěpnost	dokonalá
Index lomu	nα = 1,653–1,661 nβ = 1,657–1,662 nγ = 1,672–1,683
Vryp	bílý
Hustota	3,24 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	v kyselinách nerozpustný

Sillimanit (Bowen, 1824), chemický vzorec Al₂SiO₅, je kosočtverečný minerál ze skupiny neosilikátů. Má stejné složení jako kyanit, ale liší se od něj strukturou a podmínkami vzniku. Je hojný v některých metamorfovaných horninách, kde tvoří sloupcovité krystaly a vláknité agregáty. Dále se vyskytuje v některých pegmatitech, kde může tvořit krystaly drahokamové kvality.^[1]

Pojmenován podle: Benjamin Silliman (1779–1864), americký chemik a mineralog, profesor na Yaleově univerzitě, New Haven, Connecticut, USA.

Původ

• metamorfní – nachází se v regionálně metamorfovaných horninách (svor, rula – sillimanitové ruly moldanubika), v kontaktně metamorfovaných rohovcích bohatých na Al, také v granulitech a eklogitech;
• magmatický – vzácně v pegmatitech a žulách.

Morfologie

Krystaly dlouze prizmatické až jehlicovité. Častěji paprsčité, vláknité, plstnaté (odrůda fibrolit) a celistvé agregáty, valouny.

Vlastnosti

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5–7,5, křehký, hustota 3,24 g/cm³, štěpnost dokonalá ve směru {010}, lom nepravidelný.
• Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, šedá, žlutavá, nahnědlá, nazelenalá, modravá. Lesk skelný až perleťový, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Al 33,30 %, Si 17,33 %, O 49,37 %. V kyselinách nerozpustný, před dmuchavkou se netaví.

Polymorfie

• andalusit, kyanit

Podobné minerály

• kyanit, mullit

Parageneze

• andalusit, kyanit, spinel, almandin, cordierit, biotit, křemen

Využití

Ohnivzdorné materiály, izolátory, někdy jako drahý kámen.

Naleziště

Hojný minerál.

• Česko – v rulách a migmatitech na Šumavě, v krystalických břidlicích na Českomoravské vrchovině
• Slovensko – Hnúšťa u Banské Bystrice
• Rakousko – Sellrain am Juchen
• Norsko
• Indie – Khasi Hills
• a další.

Odkazy

Reference

Literatura

• Dana, E.S. (1892) Dana's systemof mineralogy, (6th edition), 498–499
• ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

• Seznam minerálů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sillimanit na Wikimedia Commons
• Sillimanit na webu mindat.org (anglicky)
• Sillimanit na webu Webmineral (anglicky)
• Sillimanit v atlasu minerálů (německy)
• Mineral data publishing (PDF)
• Multimediální studijní texty z mineralogie pro bakalářské studium

Zdroj