Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Usedlost se rozkládá na obdélném, ze severu zkoseném půdorysu. Obytné stavení má rozložité průčelí s tabulovým štítem. Objekty brány a sýpky se nedochovaly, byly zbořeny kolem roku 1980. Nechráněná stodola v zadní části dvora je torzem.
Poznámka: Původně zapsáno jako statek bez čp., pak uvedeno v MonumNetu jako čp. 6 (což je adresa statku sousedícího s čp. 7 na východní straně), v Památkovém katalogu uvedeno jako usedlost čp. 7. Památkově chráněno od 17. ledna 1964.
Barokní socha sv. Floriána je datována rokem 1717. Původně sochu tvořil dvojitý sokl a stojící figura sv. Floriána. Na dolním soklu jsou nápisy a v kartuši znak donátora. Sokl a socha jsou odděleny. Figura v klasickém ikonografickém pojetí je poškozena.
Barokní dílo z roku 1719 tvoří dvojitý sokl a stojící figura sv. Barbory. Postava ženy je oděna do dlouhého šatu. V pravé ruce drží ratolest a při noze má věž. Postavě chybí ruka a hlava. Na dolním soklu jsou nápisy a v kartuši znak donátora.
Zemědělský dvůr. Areál statku tvoří obytné a hospodářské budovy, jejichž plocha je v urbanistické struktuře obce dominantní. Stavby jsou uspořádány do čtverce. Původně šlo o tvrz, prošla barokní přestavbou (1804) a úpravou na počátku 20. století, vyvolanou požárem (1902).
dům. Obytná budova má podobu řadového domu na obdélném půdorysu zastřešeného sedlovou střechou s polovalbami. Nad korunní římsu bylo nastaveno půlpatro, které je společně se štíty hrázděné. Podélnou fasádu do dvora tvoří ze 2/3 vpadlá pavlač.
stavení šafáře. Barokní obytná budova stavení statkáře je řadový, přízemní objekt na obdélném půdorysu se sedlovou střechou doplněnou o dvojici vikýřů. Podélná fasáda do dvora je členěna slepou arkádou o čtyřech polích.
stodola. Hospodářská budova stodoly je přízemní, na obdélném půdorysu a se sedlovou střechou. Stodola navazuje na obytný objekt stavení šafáře. Podélnou fasádu člení dvojice portálů s posuvnými vraty.
sušárna chmele anglického typu. Silážní věž, pozděšji přestavěná na sušárnu chmele anglického typu tzv. „oast house“, má čtvercovou podnož, na kterou navazuje válcová konstrukce přecházející do kužele. Sušárna je provedena z režného zdiva.
sýpka. Hospodářská stavba sýpky je řadová budova mezi dvojicí objektů sušáren chmele. Patrová hmota na obdélném půdorysu se sedlovou střechou s volskými oky je pravidelně členěna malými okny orientovanými na šířku.
stodoly. Obdélná stodola s půdním polopatrem byla původně zastřešena kombinovanou střechou. Kolmo navazuje na objekt stájí se sýpkou. Převážná část budovy je dochována jen jako obvodové zdivo bez střechy. Druhá stodola na jihovýchodě zanikla zcela.
stáje se sýpkou. Hospodářský objekt stájí se sýpkou tvoří jednopatrová stavba na výrazně obdélném půdorysu, která je zastřešena sedlovou střechou. Barokní objekt má pravidelně členěné fasády v přízemí se segmentově zaklenutými okny a v patře vždy s dvojicí štěrbin.
holubník. Drobná stavba v podobě holubníku se nachází v prostoru dvora. Na zděném soklu jsou dva pilíře, na kterých je posazena dřevěná konstrukce holubníku ve formě třípatrového domu s průjezdem a vikýřem na středu. Na křížení sedlových střech je lucerna s bání.
Výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy. Opevněné sídliště pravděpodobně z mladší doby kamenné se nacházelo na vyvýšeném terénu za intravilánem vsi. V současné době má podobu archeologických stop, které nejsou na první pohled patrné. Terén je zarostlý zelení.
Poznámka: Parcelní číslo v Památkovém katalogu neuvedeno. Památkově chráněno od 17. ledna 1964.
Venkovská usedlost z druhé poloviny 18. století se nachází při východní straně návsi a tvoří ji několik solitérních obytných a hospodářských staveb. Areál je vymezen fragmenty či úseky ohradních zdí, tři z nich jsou prolomené branami.
dům čp. 9. Barokní obytná a hospodářská stavba stojí na půdorysu tvaru písmene T. Trakt kolmý k návsi je jednopatrový, zastřešený sedlovou střechou s polovalbami. Do dvorní části je přistavěné nižší přízemní křídlo, zastřešené rovněž sedlovou střechou s polovalbou.
dům čp. 10. Obytná stavba je orientována kolmo k návsi. Solitérní jednopatrová budova je postavena na obdélném půdorysu a zastřešena valbovou střechou. Plochy fasád jsou pravidelně členěny okenními otvory a zdobeny lizénovými rámy.
dům býv. čp. 11. Obytná a hospodářská stavba se nachází při návsi. Solitérní, přízemní budova je postavena na lichoběžníkovém půdorysu a zastřešena sedlovou střechou. Charakter domu je dán větším přesahem štítů a dřevěnou konstrukcí podpory přesahu střechy.
stodola, Hospodářský objekt stodoly je postaven na obdélném půdorysu v dvorní části areálu. Řadovou přízemní stavbu kryje sedlová střecha. Podélná fasáda do dvora je pravidelně členěna slepou arkádou zaklenutou stlačenými oblouky.
konírna. Barokní hospodářský objekt konírny tvoří solitérní stavba v dvorní části areálu. Základní hmota je přízemní, na obdélném půdorysu, s kombinovanou střechou. Charakter je dán hrázděnou nástavbou nad částí střechy a okny lemovanými lícovými cihlami.
kravín. Barokní hospodářský objekt kravína tvoří solitérní stavba v dvorní části areálu. Přízemní budova spojená ze třech částí má protáhlý půdorys a převažující sedlovou střechu. Charakter objektu je dán štíty, jejichž horní hranu určuje křivka se zalomením.
ohradní zeď s branou I. Brána je situována do návsi. Jedná se o segment ohradní zdi, který je protnut portálem s překladem ve tvaru stlačeného oblouku. Brána je vymezena zdobnými lizénami. Koruna zdiva má tvar křivky. Vjezd je osazen dvoukřídlými vraty.
ohradní zeď s branou II. Barokní brána tvoří hlavní vstup do areálu a je součástí ohradní zdi. Symetrický stupňovitý portál má tři osy (průjezd, branka, slepé pole) s klenutými překlady. Koruna zdiva je složena z křivek. Nejvyšší segment zdůrazňuje římsa se sochařskou výzdobou.
ohradní zeď s branou III. Barokní brána se obrací do návsi. Segment ohradní zdi je protnut portálem, zaklenutým stlačeným obloukem. Stupňovitou korunu zdiva tvoří části křivkek se zalomeními. Osová kompozice vrcholí čučkem v podobě vázy. Vjezd je osazen dvoukřídlými vraty.
ohradní zeď. Liniová stavba ohradní zdi se dochovala jen částečně, na severní straně dvora. Zeď je součástí areálu a vymezuje jeho hranici. Omítanou zděnou konstrukci tvoří několik segmentů. Korunu zdiva chrání střešní tašky.
Soubor tvořily dvě hospodářské stavby, umístěné za sebou – sýpka a stodola. Stodola však byla v osmdesátých letech dvacátého století zbořena.
sýpka: Hospodářský objekt sýpky pochází z druhé poloviny 18. století. Barokní stavba je dvoupatrová na výrazně protáhlém půdorysu. Zastřešena je mansardovou střechou se štíty, jejichž horní hranu tvoří křivka se zalomením. Fasády jsou pravidelně členěny otvory.
stodola: Stodola byla zděná z lomového kamene, bez omítky. Podélná průčelí prolamovaly dva velké otvory pro posuvná vrata, ve všech čtyřech stěnách byly štěrbinové větrací otvory. Boční průčelí zakončoval štít, nahoře zvýrazněný plastickým obloukem.
Areál usedlosti č. p. 19 je situován na jihozápadní straně návsi. Usedlost tvoří hospodářské a obytné objekty postavené po obvodu dvora, který na východní straně směrem do návsi uzavírá novodobá brána.
Poznámka: Na snímku se jedná o patrové stavení zcela vpravo. Památkově chráněno od 2. března 2022.
Areál usedlosti č. p. 20 je situován na jihozápadní straně návsi. Usedlost tvoří hospodářské a obytné objekty, postavené po obvodu dvora, který na východní straně, směrem do návsi, uzavírá brána s brankou.
Areál usedlosti čp. 22 je situován na severozápadní straně návsi a tvoří jej hospodářské a obytné objekty postavené po obvodu dvora, který na jihovýchodě směrem k návsi uzavírá brána s ohradní zdí. Vznik areálu je datován na konec 18. století a dnešní podoba pochází z 20. století.
Přízemní dům usedlosti se nachází na severovýchodní straně areálu naproti hlavní bráně a pochází z konce 18. století. Podkroví obytného domu dokládá starší způsob zpracování chmele, kdy se k jeho sušení využívalo pouze přirozeného proudění vzduchu.
Obdélný objekt stodoly vyzděné z opuky se segmentově zaklenutým vjezdem pochází z konce 18. století. Hospodářský objekt byl umístěn na jihovýchodním okraji dvora.
Klasicistní opuková brána zvýrazněná hladkým bosováním je ukončená trojúhelníkovým štítem s piniovou šiškou zasazenou v rokajové misce. Hlavní klenák je doplněný číslovkou 22. Na bránu navazuje zděná ohradní zeď omítaná nahrubo utaženou omítkou.
Areál usedlosti je situován na severozápadní straně návsi a navazuje na ohradní zeď sousedního areálu čp. 22. Usedlost tvoří hospodářské a obytné objekty postavené po obvodu dvora, který na jihovýchodní straně směrem do návsi uzavírá brána s brankou.
dům usedlosti. Patrový zděný objekt má trojdílnou dispozici a svým štítovým dvouosým průčelím se obrací do prostoru návsi. Průčelí je členěno kamenným soklem lemovaným režnými cihlami, hladkým pásem patrové římsy a profilovanou korunní římsou.
výměnek býv. čp. 35. Přízemní zděný dům trojdílné dispozice se sedlovou střechou krytou pálenou střešní taškou bobrovkou je postavený na obdélném trojdílném půdorysu a jihovýchodním štítovým průčelím těsně přiléhá k domu čp. 23. Severní část tvoří hospodářské prostory.
sušárna chmele. Zděný věžový hvozd pod sedlovou střechou krytou vlnitým plechem je přistavěný k jihozápadnímu průčelí výměnku býv. čp. 35. Interiér sušárny je přístupný z hospodářské části bývalého objektu čp. 35.
kolna. Objekt kolny se sedlovou střechou, krytou vlnitým plechem je situovaný v severním nároží areálu. Kolna je zděná z opuky s torzy původních omítek a na jihovýchodní straně je prolomená segmentově zaklenutým vjezdem bez vrat.
stodola. Objekt zděný z opuky a cihel navazuje na jihozápadní štítové průčelí je zastřešený sedlovou střechou krytou betonovou střešní taškou drážkovkou. Nad středním vjezdem je umístěná konstrukce holubníku.
brána a branka. Brána je vymezená dvěma zděnými pilíři, které jsou zakončené sedlovým hřebenem krytým pálenou střešní taškou bobrovkou. Vjezd je osazený dvoukřídlými svlakovými vraty. Napravo od vjezdu se nachází branka pro pěší.
Přízemní venkovský dům postavený mezi druhou polovinou 18. století a počátkem 19. století. Hlavní hmotu na obdélném půdorysu se sedlovou střechou doplňuje dvorní přístavek. Barokní dům má štít, jehož horní hranu tvoří křivka.
Venkovský dům z druhé poloviny 18. století a počátku 19. století. Na obdélném půdorysu je postavena přízemní hmota zastřešená sedlovou střechou s volskými oky. Barokní charakter umocňují štíty, jejichž horní hranu tvoří křivka.
Areál zámku tvoří soubor obytných a hospodářských staveb, soch, zahradních úprav a oplocení. Původní šlechtické sídlo postavené okolo roku 1681 bylo v druhé polovině 18. století rokokově přestavěno. Patrné jsou též dvě fáze barokních úprav.
zámek. Hlavní objekt, rokokovou obytnou budovu, tvoří dvojice na sebe kolmých křídel. Jednopatrové trakty na obdélných půdorysech jsou zastřešeny mansardovými střechami. Fasády jsou pravidelně členěny okny a pilastry. Okolí oken je bohatě štukově zdobeno.
kašna I, na nádvoří zámku. Kamenná kašna je obdélného půdorysu se zaoblenými rohy. Uvnitř, na středu, je na dvojitém soklu umístěna zdobná váza. Horní část podstavce doplňuje zvířecí hlava s výtokem vody v tlamě.
brána I. Rokokový portál s plasticky tvarovanou navazující zdí. Symetrickou bránu tvoří dva pilíře mezi kterými je vjezd s klenutým překladem. Pilíře zakončené plastikami lvů zdobí dvojice pilastrů. Korunní římsa má tvar křivky i přímky.
brána II. Severní přístup do areálu vymezuje rokoková brána. Symetrický portál tvoří dva pilíře, mezi kterými je vjezd s klenutým překladem zakončený tympanonem. Pilíře završené plastikami váz zdobí pilastry.
ohradní zeď a oplocení. Vysokou kamennou zeď chrání střešní krytina. Části jsou omítané a rozšířené o pilíře. Oplocení má formu omítané podezdívky s pilíři, mezi kterými jsou plaňková pole.
kamenná tarasní zeď vyrovnává terén mezi vyšší úrovní zahrady na pp. 13 a níže položenou zahradou pp. 12.
terasy se schodišti a sochařskou výzdobou. Terénní úpravy na jižní a západní straně ostrohu tvoří terasy se schodišti a sochařskou výzdobou. Terasy kopírují linie podélných křídel zámku a vytvářejí tak pásy pro zahrady až s šesti výškovými úrovněmi propojenými zdobným schodištěm na středu.
kašna II, dříve se sochou Neptuna. Kamenná kašna na půdorysu gotického čtyřlistu je zapuštěna do terénu. Uvnitř, na středu, se nachází sokl, na kterém byla původně umístěna socha Neptuna s delfínem.
brána III. Severní z dvojice identických protilehlých bran do zahrad.
brána IV. Jižní z dvojice identických protilehlých bran do zahrad.
dům čp. 2. Obytný dům je situován pod ostrohem při hranici areálu. Jedná se o přízemní stavbu s hlavní hmotou obdélného půdorysu zastřešenou sedlovou střechou s polovalbami. Jižní podélná fasáda je rozšířena o přístavek krytý pultovou střechou.
torzo skleníku s výtopnou na jižní terase zahrady na pp. 3. K demolici skleníku došlo před rokem 1989, přežila jeho zděná část a čtvercová výtopna na západní straně. (není součástí KP)
zahradnický domek. Jednoduchou zděnou stavbu na obdélném půdorysu kryje prostá sedlová střecha. Domek stojí v odlehlé části areálu. Jeho charakter dotváří vyšší kraje štítů, střecha zde nemá přesahy. Dnes je v něm umístěno sociální zařízení s dvojicí symetrických vstupů.
socha sv. Floriána z roku 1765, barokní pískovcová, na dvojitém soklu.
socha sv. Jana Křitele z roku 1767, barokní pískovcová, na tvarovaném soklu s dvojicí putti.
socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1778, barokní pískovcová na soklu s volutami, soše chybí hlava.
socha Panny Marie z roku 1766, barokní pískovcová na tvarovaném soklu s erbovním reliéfem a s dvojicí putti, Panna Maria stojí na zeměkouli.
zahrada jižní pod terasami, patří k ní zahradnický domek.
zahrada jihozápadní pod terasami, část pozemku trojúhelného tvaru před jihozápadní branou a domem čp. 2.
zahrada západních teras
zahrada jihozápadní, má půdorys tvaru L a nachází se na horní terase bezprostředně před západním a jižním průčelím zámku
zahrada seveozápadní, má nepravidelný, přibližně trojúhelný půdorys. Nachází se na severu areálu pod tarasní zdí.
zahrada severní, v severní části areálu nad tarasní zdí, blízko severního štítu severního křídla zámku. Na terase jsou vysázeny hlavně ovocné stromy a skupiny i solitéry okrasných dřevin.
dlážděná cesta, malý lichoběžný pozemek, prostor nálevkového tvaru, před severní branou areálu (brána II).
Poznámka: Některé ze soch zapsány do rejstříku až 17. 6. 1965. Památkově chráněno od 17. ledna 1964.
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.
