Seznam kulturních památek v Plzni-Východním Předměstí (Plzeň 3)
Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Východní Předměstí v městském obvodu Plzeň 3 ve městě Plzeň v okrese Plzeň-město vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Památky v části Východního Předměstí spadající do městského obvodu Plzeň 2 jsou uvedeny v seznamu Seznam kulturních památek v Plzni-Východním Předměstí (Plzeň 2).
Východní Předměstí (Plzeň 3)
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Sochy na Rooseveltově mostě (Q38048172)
|
|
17531/4-4413 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3-Východní Předměstí a Plzeň 1-Severní Předměstí, prodloužení Rooseveltovy ulice, přes Mži 49°45′1,96″ s. š., 13°22′45,67″ v. d. |
Silniční most Rooseveltův, z toho jen: sochy. Na Saský most, vybudovaný v letech 1848–1852 podle plánů stavitelů Lexy a Stelzera jako náhrada za nedaleký dosavadní Saský most ze 16. století, byly sochy pocházející z různých částí města umístěny v 60. letech 19. století. Po rekonstrukci mostu v 80. letech 20. století zbyly z původní stavby jen klenby dvou oblouků a pilíře, zbytek nahradila železobetonová konstrukce, imitující původní vzhled mostu.
Poznámka: Sousoší Kalvárie bylo původně zapsáno pod jedním rejstříkovým číslem, ostatní sochy pod druhým, která pak zůstalo i sloučenému souboru.
Památkově chráněno od 25. října 1963. |
|||||
| Lautensackovský dům (Q33526652)
|
|
19895/4-4442 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, Truhlářská 2397/10, Na Prádle (pův. čp. 39, 40) 49°45′1,54″ s. š., 13°22′51,58″ v. d. |
Předměstský dům Lautensackovský. Klasicistní předměstská usedlost, poslední doklad historické zástavby bývalé městské části Rychtářka. Klasicistní dům postavený koncem 18. století, jádro objektu bylo realizováno po roce 1778. Zděný omítaný jednopatrový dům na půdorysu písmene L, z jehož severovýchodního nároží vybíhá dlouhé východní dvorní křídlo. Původní západní křídlo domu bylo delší, roku 1998 bylo demolováno, obnoveno roku 2003 v menším rozsahu. Dvůr byl původně na severozápadní straně uzavřen zdí (nedochovala se). Památkově chráněno od 25. října 1963. |
|||||
| Podmostní 4 (Q33526621)
|
|
103856 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, Podmostní 2399/4 49°45′0,02″ s. š., 13°22′47,44″ v. d. |
Městský dům. Jeden z posledních objektů bývalé předměstské čtvrti Rychtářka. Objekt barokně–klasicistního původu postavený na místě bývalého bastionu, roku 1883 přestavěný na činžovní dům. Samostatně stojící částečně podsklepený objekt o 3 nadzemních podlažích na nepravidelném půdorysu přibližně tvaru L. Památkově chráněno od 9. března 2010. |
|||||
|
Sokolovna (Q31992329)
|
|
103816 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, Štruncovy sady 493/1 49°44′53,25″ s. š., 13°23′7,36″ v. d. |
Sokolovna. Neorenesanční stavba postavená v letech 1892–1896 podle návrhu architekta Josefa Podhajského. Samostatně stojící dominantní budova umístěná poblíž soutoku Radbuzy a Mže. Stavba zhruba obdélného půdorysu má zvýšený suterén, přízemí a jedno patro. Hmotově lze stavbu rozdělit na dvě části. První (jižní), která zabírá zhruba třetinu půdorysné plochy stavby, tvoří vstup s portikem, vestibul, předsálí s hlavním schodištěm a několik dalších místnosti. Ve druhé (severní) části je situován především hlavní sál, který zasahuje i do 2. nadzemního podlaží svými galeriemi nesenými na arkádách. Objekt je zastřešen systémem zvalbených střech, uprostřed druhé části je opatřen věžičkou umístěnou nad hlavním sálem. Hlavní průčelí v první (jižní) části je opatřeno mohutným portikem, členěným čtyřmi mohutnými pilíři a zakončeným balustrádou. Poznámka: MonumNet uvádí adresu Tyršova 493/3, která však není v registru adres. |
|||||
 Městské domy sociální péče (Q38048035)
|
|
54062/4-4566 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, sady 5. května 2382, 2383, 2385 49°44′55,16″ s. š., 13°22′54,54″ v. d. |
Budova městských domů sociální péče (nemocnice), realizovaná v letech 1921–1926 podle projektu Zápala, Farkače a Fr. Beneše s využitím starší budovy Panského mlýna. Fasády rondokubistické. Objekt zdemolován roku 1992, dnes na jeho místě novostavba čp. 2699 a 2708. Poznámka: Při zrušení budovy ochrany byla zachována pod stejným číslem ochrana gotické střílny a portálu, zazděných ve zdivu nemocnice, a v závislosti na výsledku archeologického průzkumu též substrukcí Velkého mlýna. Portál byl a zůstal zapsán pod samostatným rejstříkovým číslem. O substrukcích Velkého mlýna pak již v Památkovém katalogu není zmínky. |
|||||
| Městské lázně, sady 5. května (Q33526678)
|
|
39035/4-4424 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, sady 5. května 2386/61, pův. čp. 364 49°44′53,37″ s. š., 13°22′55,53″ v. d. |
Městské lázně, později nemocnice. Klasicistní lázeňská stavba, postavená roku 1846 mlynářem Říhou u jeho mlýna stavitelem Fr. Filousem. Stojí na jediném dochovaném barokním bastionu, který je součástí městského opevnění z let 1645–1649. Volně stojící obdélná přízemní zděná budova na půdorysu obdélníka o 3 okenních osách na kratších a 13 na delších stranách, s polovalbovou střechou. Památkově chráněno od 25. října 1963. |
|||||
|
Pražský most se sochou Piety (Q38048067)
|
|
20913/4-4405 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, Pražská, pp. 5277/13, 5292/1 49°44′50,91″ s. š., 13°22′50,8″ v. d. |
Silniční Pražský most se sochou Piety.
Poznámka: V MonumNetu byla zřejmě uvedena parcela 5292/1 místo 5292/7 |
|||||
| Bývalá městská rybárna (Q33526638)
|
|
13111/4-4959 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, Pallova 42/8 49°44′50,34″ s. š., 13°22′53,19″ v. d. |
Městský dům - bývalá městská rybárna. Spolu s čp. 43 poslední památka původní zástavby, která vznikala od konce 19. století podél Mlýnské strouhy. Nepodsklepený patrový zděný dům přibližně obdélníkového půdorysu (8 x 9 m) zakrytý sedlovou střechou s valbou nad severní průčelím, jižním štítem navazuje na dům čp. 43. Památkově chráněno od 21. listopadu 1994. |
|||||
| Pallova 6 (Q33526685)
|
|
13107/4-4960 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, Pallova 43/6 49°44′49,99″ s. š., 13°22′53,58″ v. d. |
Městský dům. Spolu s čp. 42 poslední památka původní zástavby, která vznikala od konce 19. století podél Mlýnské strouhy. Nepodsklepený patrový zděný dům obdélníkového půdorysu (9 x 12 m) zakrytý sedlovou střechou, severním průčelím navazující na dům čp. 42. Součástí objektu je branka do zahrady (pískovcové ostění) a část ohradní zdi, vyzděné z druhotně použitých bosovaných pískovcových kvádrů a cihel. Památkově chráněno od 21. listopadu 1994. |
|||||
| Pozůstatky kostela svaté Maří Magdalény (Q38048156)
|
|
104651 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, parc. 5295/2, 5296/3, 4, 7 49°44′48,6″ s. š., 13°22′51,78″ v. d. |
Menší jednolodní kostel o délce 20 metrů a šířce cca 6 metrů. Objekt se do dnešní doby zachoval v podobě základů a nadzemního asi 1 m vysokého zdiva až do úrovně soklové římsy včetně pozůstatků omítek interiéru i vnějšku. Pozůstatky špitálního kostela sv. Maří Magdaleny představují doklad nejstarší dochované stavby, situované vně městských hradeb, která se dobou svého vzniku blíží k samotnému založení města Plzně. Dotčený prostor se nachází na historickém Špitálním předměstí, pozemek ležel na křižovatce dálkové cesty vedoucí z Prahy do Norimberku a její vedlejší větve vedoucí podél městských hradeb k Litickému předměstí. Původně vrcholně gotický kostel založený roku 1320 pro potřeby špitálu. Při obsazení Špitálského předměstí husity ve druhé polovině roku 1433 došlo ke srovnání stavby kostela a zřejmě i špitálu se zemí, později byly obě stavby obnoveny na původním půdorysu. Na přelomu 15. a 16. století pozdně gotická přestavba, později renesanční. Areál trpěl požáry, povodněmi i válečným pleněním. Špitál včetně kostela a hřbitova byl zrušený za Josefa II. v roce 1783. Na jejich místě vznikl v roce 1870 jeden z největších činžovních domů Plzně té doby, klasicistní dům U Zvonu, spojený s podnikáním Františka Křižíka, který zde roku 1880 sestrojil obloukovou lampu. V roce 1946 při demolici domu poškozeného bombardováním bylo zjištěno, že stavba domu výrazně využila konstrukce bývalého špitálního kostela, a proběhl zde archeologický výzkum. Nově vzniklý činžovní dům U Zvonu byl zdemolován kvůli poškození povodněmi v roce 2002. Nově vznikající budova má respektovat dochované zdivo špitálního kostela, které po dokumentaci a konzervátorském zásahu má být opět zasypáno. Hřbitov, který ke kostelu přiléhal z jižní strany, má být v rámci výstavby kompletně archeologicky prozkoumán a vytěžen, Památkově chráněno od 4. února 2012. |
|||||
| Dům s bývalým fotoatelierem Hrbek (Q33526613)
|
|
11456/4-4975 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, U Zvonu 142/11 49°44′46,33″ s. š., 13°22′50,59″ v. d. |
Městský dům s bývalým fotoatelierem Hrbek. Jediná známá stavba tohoto typologického druhu dochovaná v západních Čechách. Doklad tradice spojené se jmény plzeňských fotografů J. Hrbka a Č. Hrbka. Postaveno roku 1871 jako fotoateliér, 1906 secesně přestavěno. Zděná omítaná stavba na lichoběžníkovém půdorysu se suterénem o 3 nadzemních podlaží. Čelo 2. patra, sloužícího jako ateliér, je proskleno. Střecha pultová, ve spodní části navazující na 2. patro prosklená, zbytek krytý plechem. Dům je vklíněn mezi sousední podstatně vyšší objekty. Památkově chráněno od 12. prosince 1994. |
|||||
| Masarykův studentský dům (Q38048171)
|
|
13129/4-4974 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, Denisovo nábřeží 1150/5 49°44′41,92″ s. š., 13°22′57,32″ v. d. |
Studentská kolej a menza Masarykův studentský dům. Dílo architekta Bohumila Chvojky, který je autorem návrhu zastavění celého Denisova nábřeží. Realizována byla pouze tato budova (ve 20. letech 20. století) a navazující budova Okresní nemocenské pojišťovny. Obsahuje zvýšené přízemí a 4 patra. V ose průčelí v přízemí hlavní portál – válcové sloupy nesoucí balkon v 1. patře. Středem každého poschodí procházejí chodby průchozí s budovou Okresní nemocenské pojišťovny. Památkově chráněno od 14. prosince 1994. |
|||||
| Okresní nemocenská pojišťovna (Q38048159)
|
|
49717/4-5143 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, Denisovo nábřeží 1000/4, U Lázní 1000/2 49°44′42,35″ s. š., 13°23′0,22″ v. d. |
Okresní nemocenská pojišťovna, později poliklinika. Dílo Bohumila Chvojky, který zde navrhoval i interiéry. Postaveno v roce 1926 v rámci velkorysého plánu zástavby pravého břehu Radbuzy, které z větší části nebyl realizován. Objekt české moderny 20. let 20. století. Má výrazné horizontální členění čtyřpodlažních hlavních uličních křídel, spojených oblým nárožím o třech podlažích, zakončeným terasou. Hlavní vstup do budovy zvýrazňuje výrazný vertikální hranol schodiště s předstupujícím rizalitem kryjícím vstupní prostor o dvou podlažích, ukončený opět terasou. Hlavní křídla budovy končí plochými střechami, dominantní výtvarný účinek je podtržen výraznými korunovými římsami nad 4. nadzemním podlažím. Kolmo na hlavní křídla budovy její hmotu doplňují nižší dvoupodlažní dvorní křídla, která vytvářejí za dvoupodlažní halou s hlavním schodištěm atrium, komponované jako kryté. Památkově chráněno od 7. října 1998. |
|||||
|
Městské lázně, U lázní 3 (Q33526669)
|
|
11275/4-5070 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, Denisovo nábřeží 1217/3, U Lázní 1217/1 49°44′43,34″ s. š., 13°23′3,09″ v. d. |
Městské lázně. Architektura Bedřicha Bendelmayera projektovaná ve 20. letech a realizovaná roku 1932. Ve 40. letech 20. století přestavěna architektem Neckářem z Plzně. Nárožní budova o suterénu (kotelna, strojovna) a dvou až pěti nadzemních podlaží na nepravidelném složitém půdorysu. K hlavní části budovy při nábřeží se vstupem, službami, vanovými lázněmi a kancelářemi přiléhá kolmé křídlo při ulici U Lázní s hlavním bazénem a nižší dvorní trakt s parními lázněmi. V roce 2013 stavba v havarijním stavu, dlouhodobě bez využití. Památkově chráněno od 23. dubna 1996. |
|||||
| Boží muka za správní budovou Plzeňského pivovaru (Q38048155)
|
|
68489/4-5020 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, Plzeňský pivovar, za správní budovou U Prazdroje 64/3, pp. 724/4 49°44′49,14″ s. š., 13°23′11,26″ v. d. |
Drobná kamenná sloupková boží muka z přelomu 17. a 18. století s reliéfem Krista v kaplicovém nástavci. Dvoustupňový žulový podstavec je novější a souvisí patrně s přemístěním božích muk ve 20. letech 20. století. Podstavec nese čtyřboký sokl, krytý shora profilovanou deskou, na níž dosedá válcový dřík, ve spodní partii se mírně rozšiřující. Dřík sloupu je ukončen oblou prstencovou profilací se čtyřbokou neprofilovanou deskou. Celek je ukončen čtyřbokým kaplicovým nástavcem s mělkými, polokruhem sklenutými nikami. V jihovýchodní nice je vytesán plastický korpus Krista na kříži. Nástavec ukončuje stanová stříška, do níž byl původně vetknut trojramenný kovový křížek, dnes nedochován. Výška božích muk cca 280 cm, dvoustupňový podstavec je ze žuly, ostatní části božích muk jsou vytesány z pískovce. Poznámka: Tato boží muka stávala původně poblíž starého zájezdního hostince U města Lipska při silnici na Prahu, odkud byla v období před první světovou válkou přemístěna na dnešní místo. |
|||||
| Jubilejní brána pivovaru Plzeňský Prazdroj (Q30234157)
|
|
103187 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, parc. 616/1 49°44′48,42″ s. š., 13°23′14,12″ v. d. |
Reprezentativní vstup do areálu pivovaru. Z roku 1892. Brána je architektonicky odvozena z antického triumfálního oblouku, je prolomena dvěma vjezdy, zaklenutými plnými oblouky, a dvěma postranními brankami pro pěší, které mají rovné nadpraží. Spodní část brány ze štěnovické žuly, horní část z hořického pískovce. Firma Otto Goldschmied (dodavatel pískovce) provedla též výzdobu brány (medailon ve cviklu, kartuše, antikizující výzdoba vlysu). Sochařská výzdoba na vrcholu brány pochází z dílny pražského sochaře V. Žďánského. Železná vrata a ozdobné tepané mříže v tympanonech jsou dílem uměleckého zámečnictví firmy Jan Klotz. Poznámka: chráněno společně s vodárenskou věží |
|||||
|
Kroftovy pivovarské domy (Q33526659)
|
|
10929/4-5019 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, U Prazdroje 75/17, 17a, 19, 19a, 21 49°44′50,82″ s. š., 13°23′24,25″ v. d. |
Kroftovy pivovarské domy. Postaveno roku 1932, jedna z nejvýznamnějších realizací architekta Bohumila Chvojky. Budova plní zároveň několik funkcí: brána s vrátnicí do areálu pivovaru, kuchyně s jídelnou pro zaměstnance pivovaru, vanové lázně a byty zaměstnanců. Půdorys objektu je nepravidelný, vycházející z protáhlého obdélníka v ose promyšleně zalomeného, čímž je umožněn vznik trojúhelníkového prostoru s branou do areálu pivovaru. K této zcela podsklepené budově se zvýšeným přízemím a 2–3 patry bytů je ve dvorní části připojena jednopodlažní obdélná stavba závodní kantýny zakrytá plochou střechou. Střechy hlavní budovy jsou valbové. Ve zvýšeném přízemí objektu jsou umístěny průjezdní brány, vrátnice, lázně, kantýna s kuchyní, knihovna, obchod, byty a vstupní prostory čtyř samostatných schodišť k bytům ve 2. až 4. nadzemním podlaží. Kromě vstupů k těmto čtyřem schodištím a vlastní brány je do objektu z ulice vstup do knihovny, vrátnice a kantýny, do které směřují i samostatné vstupy z vlastního areálu pivovaru. Střední část budovy je řešena symetricky, fasáda členěna moderně pojatými pilastry a lodžiemi. Na střechách jsou umístěny trojúhelné štíty, stavbu pak zakončuje v ose umístěná věžička. Památkově chráněno od 25. července 1995. |
|||||
|
Vodárenská věž pivovaru Plzeňský Prazdroj (Q30234157)
|
|
103187 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, Východní Předměstí čp. 2505, pp. 704 49°45′4,94″ s. š., 13°23′28″ v. d. |
Z let 1905–1907. Věž je šachta postavená z cihel, má u paty vnějšího průměru 13,34 m, vnitřní průměr 8 m, v hlavách 8,8 m a 7,2 m při výšce 25,5 m. Na šachtě ukončené žulovými plotnami spočívá železná nádrž systému Klonne. Na plechový plášť této nádrže je namontována vrchní nádrž systému Jetze. V odstupu 80 cm od nádrží je okolo nich provedena vnější stěna s rabicovou omítkou 5 cm silnou, zavěšená na železné konstrukci, která tvoří dřík věže, nad hořejší nádrží se klene železná kupole 7,8 m vysoká, zvenčí krytá měděným plechem, uvnitř vyložená sádrovými plotnami. Korunuje ji vyhlídková lucerna s hromosvodem a s Gambrinem jako větrnou korouhví. Věž je do úrovně 22,5 m zděná, do výšky 39 m je betonový obvodový plášť. Věž je neobvyklá svým technickým řešením, spočívajícím v umístění dvou nestejně velkých nádrží (na říční a pramenitou vodu) nad sebou. Neobvyklé je také konstrukční řešení věže, jejíž spodní část je zděná a horní část, jejíž součástí jsou zmíněné nádrže, je ocelová, s tenkým betonovým pláštěm, zavěšeným vně nosné konstrukce. Architektonické pojetí ve formách inspirovaných majáky z oblasti Severního moře, v prvních letech po dokončení byla lucerna vystupující ze střechy vodojemu dokonce vybavena světlometem a otočným zrcadlem. Poznámka: chráněno společně s jubilejní bránou |
|||||
|
Škola Nad Hamburkem (Q8453234)
|
|
13120/4-4782 Pam. katalog MIS |
Východní Předměstí | Plzeň 3, Nádražní 325/7 49°44′42,27″ s. š., 13°23′15,97″ v. d. |
Bývalá základní škola Nad Hamburkem. Dnes okresní soud Plzeň-město. Novorenesanční stavba z let 1885–1887. Třípodlažní budova na půdorysu písmene H. Budova má vysoké kupolovité střechy nad křížením příčného a obou podélných křídel a nad jejich nárožími. V ose spojovacího příčného křídla je původní kaple, která se obrací do ulice vysokým řádem s okny přes dvě podlaží. Fasády s bohatou štukovou výzdobou mají v parteru výraznou bosáž. Budova byla postavena jako obecná a měšťanská škola s oddělenou výchovou chlapců a dívek, čemuž odpovídá pro tuto stavbu charakteristický půdorys. Památkově chráněno od 8. června 1992. |
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kulturních památek v Plzni-Východním Předměstí na Wikimedia Commons
