Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji obsahuje tzv. kameny zmizelých – respektive alternativně Stolpersteine – na území Pardubického kraje. Kameny zmizelých připomínají osud těch lidí, kteří byli nacisty deportováni, vyhnáni, zavražděni nebo dohnáni k sebevraždě.
Data pokládání kamenů
Data pokládání kamenů zmizelých v Pardubickém kraji:
- Holice: Pokládky kamenů zmizelých proběhly 16. července 2021, 22. září 2022 a 8. září 2023 (za účasti G. Demniga).[1][2][3]
- Chrudim: Prvních jedenáct kámenů zmizelých bylo v Chrudimi položeno G. Demnigem 20. září 2017.[4]
- Luže: 31. srpna 2020[5]
- Pardubice: 1. září 2020[5]
- Polička: 8. března 2022, 16. března 2023, 7. března 2024[6][7][8]
- Slatiňany: 15. srpen 2018
- Svitavy: první tři kameny zmizelých ve Svitavách (Freund, Freund, Hermanová) byly položeny (bez účasti G. Demniga) 25. dubna 2013[9], další dva G. Demnigem (Meller, Mellerová) 15. září 2014.[10][11]
- Vysoké Mýto: První kameny zmizelých byly ve Vysokém Mýtě položeny 6. září 2019, a to dvěma studentům tamního gymnázia, kteří byli za odbojovou činnost popraveni. Dalších 21 kamenů bylo položeno v září roku 2020, 2021, 2022, a 2023.[12][13][14]
Holice
| Obrázek | Nápis | Bydliště | Odhalení | Jméno, život |
|---|---|---|---|---|
|
ZDE ŽIL V OSVĚTIMI |
Holubova čp. 41
(dům dnes již nestojí) |
16. července 2021 | Arnold Neumann se narodil 2. března 1888 v Rakovníku. Své dětství popsal v deníku nazvaném Naše kniha, zachráněném u Vlasty Kačerové, jediné nežidovské příbuzné rodiny Neumannových v Holicích. S Irenou Kačerovou byli oddáni 27. října 1928 v Pardubicích. S manželkou byli členy pěveckého a hudebního kroužku Hlahol, herci ochotnického divadla a byli též Sokolové. Arnold vlastnil papírnictví a knihkupectví. Ve školním roce 1941/42 provozoval ilegálním vyučování pro židovské děti ve svém domě. V Terezíně pracoval jako vychovatel v chlapeckém domově.[15] | |
|
ZDE ŽILA ROZ. KAČEROVÁ |
Holubova čp. 41
(dům dnes již nestojí) |
16. července 2021 | Irena Neumannová se narodila 25. 8. 1896 a byla manželka Arnolda Neumanna. Byli oddáni 27. října 1928 v Pardubicích. Společně s manželem byli členy pěveckého a hudebního kroužku Hlahol, herci ochotnického divadla a byli též Sokolové. V Terezíně pracovala v lékárně.[15] | |
|
|
Holubova čp. 41
(dům dnes již nestojí) |
22. září 2022 | Hana Sternlicht, roz. Neumannová. Přeživší holocaustu. | |
|
ZDE ŽIL
OSKAR FRIED NAR. 12. 5. 1894 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Jiráskova čp. 618 | 22. září 2022 | Oskar Fried byl úředník a správce židovských matrik v Holicích.[16] | |
|
ZDE ŽILA
MARIE FRIEDOVÁ NAR. 14. 1. 1898 DEPORTOVÁNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
Jiráskova čp. 618 | 22. září 2022 | Marie Friedová | |
|
ZDE ŽIL
EVŽEN FRIED NAR. 29. 2. 1924 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Jiráskova čp. 618 | 22. září 2022 | Evžen Fried | |
|
ZDE ŽIL
RUDOLF FRIED NAR. 16. 1. 1928 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Jiráskova čp. 618 | 22. září 2022 | Rudolf Fried po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.[16] | |
|
ZDE ŽIL
JIŘÍ FRIED NAR. 31. 1. 1929 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Jiráskova čp. 618 | 22. září 2022 | Jiří Fried po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.[16] | |
|
ZDE ŽILA ROZ. MEISELSOVÁ |
Pardubická čp. 481 | 22. září 2022 | Ethel Freiová[2] byla manželkou Davida Freie. | |
|
ZDE ŽIL V OSVĚTIMI |
Pardubická čp. 481 | 22. září 2022 | David Frei[2] se s manželkou Ethel a dcerami Kateřinou a Gabrielou přestěhovali do Holic v roce 1934. Byl majitelem obchodu s obuví.[17] | |
|
ZDE ŽILA V OSVĚTIMI |
Pardubická čp. 481 | 22. září 2022 | Kateřina Freiová[2] po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.[17] | |
|
ZDE ŽILA V OSVĚTIMI |
Pardubická čp. 481 | 22. září 2022 | Gabriela Freiová[2] po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových. Gabriela ráda kreslila, 25 jejích obrázků z terezínského ghetta je uloženo v Židovském muzeu v Praze.[17] |
Chrudim
| Obrázek | Nápis | Bydliště | Odhalení | Jméno, život |
|---|---|---|---|---|
|
ZDE ŽIL
JIŘÍ ADLER NAR. 1938 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 15.12.1943 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Jiří Adler (* 9. června 1938), syn Otty Adlera und Pavly Adlerové, byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[18][19] |
|
ZDE ŽIL
OTTO ADLER NAR. 1891 DEPORTOVÁN 1942 DO BUCHENWALDU ZAVRAŽDĚN 1944 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Otto Adler[pozn. 1] |
|
ZDE ŽILA
BLANKA ADLEROVÁ NAR. 1933 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Blanka Adlerová (* 2. března 1933), dcera Otty Adlera a Pavly Adlerové, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[18][19] |
|
ZDE ŽILA
PAVLA ADLEROVÁ NAR. 1906 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Pavla Adlerová (* 14. ledna 1906), manželka Otty Adlera, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[18][19] |
|
ZDE ŽIL
MUDR. ARTUR PACHNER NAR. 1874 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 29.1.1944 |
Resselovo náměstí čp. 134 | Artur Pachner (* 24. března 1874 v Německém Brodu, dnes Havlíčkův Brod), manžel Gabriely Pachnerové, byl zubní lékař a publicista židovského původu. Po absolvování gymnázia v tehdejším Německém Brodě studoval medicínu v Praze a později v Berlíně. 1899 se přestěhoval do Chrudimi, kde otevřel lékařskou praxi. Publikoval v odborných časopisech. Po obsazení Československa Německem byl Pachner spolu se svojí manželkou Gabrielou Pachnerovou v Chrudimi zatčen. 5. prosince 1942 byli oba deportováni transportem Cf z Pardubic do Terezína, kde byl Pachner částečně vězněn v Malé pevnosti. 18. prosince 1942 byli posléze deportováni transportem Ds do Osvětimi do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau, kde byl Pachner pravděpodobně 29. ledna 1944 zavražděn.[18][19][20][21] | |
|
ZDE ŽILA
GABRIELA PACHNEROVÁ NAR. 1881 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 18.12.1943 |
Resselovo náměstí čp. 134 | Gabriela Pachnerová roz. Schillerová (* 13. března 1881 v Polné), manželka Artura Pachnera. Byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 18. prosince 1942 transportem Ds pak dále do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau. Tam byla 1944 v plynové komoře zavražděna.[pozn. 2][18][19][20] | |
|
ZDE ŽILA
OLGA ŘÍHOVÁ NAR. 1904 DEPORTOVÁNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 12.9.1943 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Olga Říhová (* 15. dubna 1904), žila ve smíšeném manželství. Po rozvodu se starala o společné dítě, pak byla přece jen zatčena a deportována do KT Auschwitz, kde byla 12. září 1943 zavražděna.[19][22] |
|
ZDE ŽIL
JUDR. RICHARD SCHMIDL NAR. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 2.2.1943 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Richard Schmidl (* 27. března 1882), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 2. února 1943 zavražděn.[18][19] |
|
ZDE ŽIL
EMIL SEIDLITZ NAR. 1877 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 22.1.1943 |
Myší Díra / Soukenická ul. | Emil Seidlitz (* 2. května 1877), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 22. ledna 1943 zavražděn.[18][19] | |
|
ZDE ŽILA
FRANTIŠKA SEIDLITZOVÁ NAR. 1877 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 12.2.1943 |
Myší Díra / Soukenická ul. | Franziska Seidlitzová (* 15. března 1877), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byla 12. února 1943 zavražděna.[18][19] | |
|
ZDE ŽILA
IRMA VTÌPILOVÁ NAR. 1898 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 23.1.1943 |
Myší Díra / Soukenická ul. | Irma Vtípilová (* 5. dubna 1898), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 23. ledna1943 transportem Cr pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[18] |
Luže
| Obrázek | Nápis | Bydliště | Jméno, život |
|---|---|---|---|
|
ZDE ŽILA V OSVĚTIMI |
náměstí Plk. Josefa Koukala 49 | |
|
ZDE ŽIL V OSVĚTIMI |
náměstí Plk. Josefa Koukala 49 | |
 |
ZDE ŽIL V OSVĚTIMI |
Husova 75 | |
 |
ZDE ŽILA
MARTA VIELGUTOVÁ NAR. 1904 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Husova 75 | |
 |
ZDE ŽILA
GABY VIELGUTOVÁ NAR. 1930 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Husova 75 |
Pardubice
| Obrázek | Nápis | Bydliště | Jméno, život |
|---|---|---|---|
|
ZDE ŽIL
PAVEL BAUER NAR. 1886 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1.7.1942 |
Perštýnské náměstí čp. 77 | Bauer Pavel |
|
ZDE ŽIL
AUGUSTA BAUEROVÁ ROZ. ÖSTERREICHEROVÁ NAR. 1892 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Perštýnské náměstí čp. 77 | Bauerová Augusta roz. Österreicherová |
|
ZDE ŽIL
EDUARD FREUND NAR. 1877 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
ulice Karla IV. čp. 13 | Freund Eduard |
|
ZDE ŽIL
EUGEN FREUND NAR. 1909 ZATČEN 1942 ZAVRAŽDĚN 2.7.1942 V PARDUBICÍCH |
ulice Karla IV. čp. 13 | Freund Eugen |
|
ZDE ŽILA
EMILIE FREUNDOVÁ ROZ. KLEINOVÁ NAR. 1877 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
ulice Karla IV. čp. 13 | Freundová Emilie roz. Kleinová |
|
ZDE ŽIL
OTTO FREUND NAR. 1901 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
ulice Nerudova čp. 894 | Freund Otto |
|
ZDE ŽIL
RUDOLF FREUND NAR. 1902 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI |
ulice Nerudova čp. 894 | Freund Rudolf |
|
ZDE ŽILA
ANNA FREUNDOVÁ ROZ. HÖNIGSFELDOVÁ NAR. 1909 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI |
ulice Nerudova čp. 894 | Freundová Anna roz. Hönigsfeldová |
|
ZDE ŽILA
ELSA FREUNDOVÁ ROZ. KAFKOVÁ NAR. 1880 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI |
ulice Nerudova čp. 894 | Freundová Elsa roz. Kafková |
|
ZDE ŽILA
ILONA FREUNDOVÁ NAR. 1931 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI |
ulice Nerudova čp. 894 | Freundová Ilona |
|
ZDE ŽILA
NORA LEA FREUNDOVÁ NAR. 1934 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI |
ulice Nerudova čp. 894 | Freundová Nora Lea |
|
ZDE ŽIL
LEO FÜRNBERG NAR. 1896 INTERNOVÁN 1942 V PRAZE DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA OSVOBOZEN |
Teplého čp. 1598 | Fürnberg Leo |
|
ZDE ŽIL
KURT FÜRNBERG NAR. 1930 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZEN |
Teplého čp. 1598 | Fürnberg Kurt |
|
ZDE ŽILA
PAVLA FÜRNBERGOVÁ ROZ. HAUSEROVÁ NAR. 1902 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA |
Teplého čp. 1598 | Fürnbergová Pavla roz. Hauserová |
|
ZDE ŽIL
ING. RUDOLF GOTTLIEB NAR. 1909 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Perštýnské náměstí čp. 4 | Gottlieb Rudolf |
|
ZDE ŽILA
HANA GOTTLIEBOVÁ ROZ. ADLEROVÁ NAR. 1921 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Perštýnské náměstí čp. 4 | Gottliebová Hana roz. Adlerová |
|
ZDE ŽIL
RICHARD KAČER NAR. 1879 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 26.12.1942 |
ulice Polská čp. 529 | Kačer Richard |
|
ZDE ŽILA
IDA KAČEROVÁ ROZ. FLEISCHNEROVÁ NAR. 1892 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
ulice Polská čp. 529 | Kačerová Ida roz. Fleischnerová |
|
ZDE ŽILA
HELENA KAČEROVÁ NAR. 1925 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
ulice Polská čp. 529 | Kačerová Helena |
|
ZDE ŽIL
MUDR. OTTO KLEPETÁŘ NAR. 1900 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Perštýnské náměstí čp. 48 | Klepetář Otto |
|
ZDE ŽIL
JIŘÍ KRAUS NAR. 1903 ODEVZDAL SE SMRTI 19.9.1942 V PARDUBICÍCH |
ulice Hronovická čp. 1470 | Kraus Jiří |
|
ZDE ŽIL
ING. KAREL MUNK NAR. 1893 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI |
Palackého třída čp. 217, přednádraží | Munk Karel |
|
ZDE ŽIL
VLADIMÍR MUNK NAR. 1925 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI OSVOBOZEN |
Palackého třída čp. 217, přednádraží | Munk Vladimír |
|
ZDE ŽILA
HERMÍNA MUNKOVÁ ROZ. GEŠMAYOVÁ NAR. 1903 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI |
Palackého třída čp. 217, přednádraží | Munková Hermína roz. Gešmayová |
|
ZDE ŽIL
PAVEL ÖSTERREICH NAR. 1894 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Perštýnské náměstí čp. 77 | Österreicher Pavel |
|
ZDE ŽIL
BENNO ÖSTERREICH NAR. 1896 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Perštýnské náměstí čp. 77 | Österreicher Benno |
|
ZDE ŽILA
LEOKADIE ÖSTERREICHEROVÁ ROZ. FREUNDOVÁ NAR. 1857 DEPORTOVÁNA 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 26.2.1944 |
Perštýnské náměstí čp. 77 | Österreicherová Leokadie roz. Freundová |
|
ZDE ŽILA
MARKÉTA ÖSTERREICHEROVÁ NAR. 1892 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Perštýnské náměstí čp. 77 | Österreicherová Markéta |
|
ZDE ŽILA
BERTA ÖSTERREICHEROVÁ ROZ. FRIEDMANNOVÁ NAR. 1866 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 21.3.1943 |
Perštýnské náměstí čp. 77 | Österreicherová Berta roz. Friedmannová |
|
ZDE ŽIL
EMIL PICK NAR. 1872 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
ulice Hronovická čp. 1470 | Pick Emil |
|
ZDE ŽILA
JANA PICKOVÁ ROZ. BEEROVÁ NAR. 1889 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZABRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
ulice Hronovická čp. 1470 | Picková Jana roz. Beerová |
|
ZDE ŽIL
OSKAR PICK NAR. 1903 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 28.2.1943 |
ulice K Višňovce čp. 1751 | Pick Oskar |
|
ZDE ŽILA
IRENA PICKOVÁ ROZ. RÚŽIČKOVÁ NAR. 1894 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
ulice K Višňovce čp. 1751 | Picková Irena roz. Růžičková |
|
ZDE ŽIL
PETR PTAČOVSKÝ NAR. 1942 INTERNOVÁN 1944 V PRAZE-HAGISBORU DEPORTOVÁN 1945 DO TEREZÍNA OSVOBOZEN |
Perštýnské náměstí čp. 79 | Ptačovský Petr |
|
ZDE ŽILA
LILY PTAČOVSKÁ NAR. 1921 INTERNOVÁN 1944 V PRAZE-HAGISBORU DEPORTOVÁNA 1945 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA |
Perštýnské náměstí čp. 79 | Ptačovská Lily roz. Picková |
|
ZDE ŽILA
BERTA ROŠTEJNSKÁ ROZ. KATZOVÁ NAR. 1903 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Pernerova čp. 1868 | Roštejnská Berta roz. Katzová |
|
ZDE ŽIL
RUDOLF WEINER NAR. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO FLOSSENBURGU ZAVRAŽDĚN 1.7.1942 |
Perštýnské náměstí čp. 79 | Weiner Rudolf |
|
ZDE ŽILA
RŮŽENA WEINEROVÁ ROZ. JELÍNKOVÁ NAR. 1880 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Perštýnské náměstí čp. 79 | Weinerová Růžena roz. Jelínková |
|
ZDE ŽILA
HELENA WEINEROVÁ NAR. 1914 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Perštýnské náměstí čp. 79 | Weinerová Helena |
|
ZDE ŽILA
MARKÉTA ZENKEROVÁ ROZ. NADELFESTOVÁ NAR. 1893 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI |
Perštýnské náměstí čp. 77 | Zenkerová Markéta roz. Nadelfestová |
Polička
| Obrázek | Nápis | Bydliště | Odhalení | Jméno, život |
|---|---|---|---|---|
|
ZDE ŽIL
GUSTAV FUCHS NAR. 26. 6. 1867 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 15. 4. 1943 V TEREZÍNĚ |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Gustav Fuchs[6] se narodil 26. června 1867 v Poličcce. Byl synem obuvníka Josefa Fuchse a jeho manželky Luisy. V roce 1900 se oženil s Malvínou Silbersternovou. Jako úředník žil v Plzni, Mostu i v Praze, ale v druhé polovině 30. let se vrátil do Poličky, odkud byl vypraven do Terezína.[23] | |
|
ZDE ŽIL
ARNOŠT ŠLESINGER NAR. 21. 1. 1896 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Arnošt Šlesinger[6] se narodil 21. ledna 1896 v Poličce. Byl synem Zikmunda a Eleonory Schlesingerových. Vlastnil v Poličce pánské krejčovství. V roce 1923 se oženil s Eliškou/Ellou Schwarzovou.[23] | |
|
ZDE ŽILA
ELLA ŠLESINGEROVÁ NAR. 30. 7. 1892 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Ella Šlesingerová[6] se narodila 30. července 1892 v Moravské Ostravě. Byla dcerou zlatníka Isidora Schwarze a jeho manželky Hermíny, rozené Fuchsové. Poprvé se provdala ve Vídni za JUDr. Jakuba Edela, se kterým měla syna Waltera a v roce 1921 se rozvedla.[23] | |
|
ZDE ŽILA
EDITA ŠLESINGEROVÁ NAR. 10. 7. 1924 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Edita Šlesingerová[6] se narodila 10. července 1924 v Poličce. Jejími rodiči byli Arnošt a Ella Šlesingerovi.[23] | |
|
ZDE ŽIL
RUDOLF DEUTSCH NAR. 6. 5. 1890 ZATČEN V ČERVNU 1941 ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Rudolf Deutsch[6] se narodil 6. května 1890 ve Zbizubech Jindřichu a Antonii Deutschovým. Účastnil se první světvé války na italksé frontě. Byl úředníkem poličské pobočky Hořické mechanické tkalcovny Em. Feuerstein a spol. V roce 1913 se oženil s Olgou Schlesingerovou, s níž měl čtyři syny: Viktora, Jiřího, Arnošta a Zdeňka. Byl zatčen 26. června 1941 a umísten do vězení v Ichtershausenu. V létě roku 1942 byl souzen za finanční podporu tehdy zakázané KSČ. Podle výpovědi spoluvězně byl po výkonu trestu odvezen do Osvětimi.[23] | |
|
ZDE ŽILA
OLGA DEUTSCHOVÁ NAR. 24. 11. 1891 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Olga Deutschová[6] se narodila 24. listopadu 1891 v Poličce. jejími rodiči byli Zikmund a Eleonora Schlesingerovi. Před sňatkem s Rudolfem Deutschem pracovala jako dělnice v módním závodě klobouků. S manželem měla čtyři syny: Viktora, Jiřího, Arnošta a Zdeňka. Nejstarší syn Viktor jako jediný z rodiny válku přežil. Studium medicíny se rozhodl dodělat v Bělehradě, což se mu kvůli válce nepodařilo. Po delší době se dostal do Velké Británie, kde se stal vojenským lékařem. Přijal příjmení Dennis a účastnil se invaze a bojů ve Francii.[23] | |
|
ZDE ŽIL
JIŘÍ DEUTSCH NAR. 10. 11. 1917 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Jiří Deutsch[6] se narodil 10. listopadu 1917 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na fakultě chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze.[23] | |
|
ZDE ŽIL
ARNOŠT DEUTSCH NAR. 24. 12. 1918 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Arnošt Deutsch[6] se narodil 24. prosince 1918 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze.[23] | |
|
ZDE ŽIL
ZDENĚK DEUTSCH NAR. 2. 11. 1922 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Zdeněk Deutsch[6] se narodil 2. listopadu 1922 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na střední textilní škole v Ústí nad Orlicí.[23] | |
|
ZDE ŽILA
ELEONORA SCHLESINGEROVÁ ROZ. KLEINOVÁ NAR. 2. 5. 1861 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 20. 12. 1942 V TEREZÍNĚ |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Eleonora Schlesingerová[7] rozená Kleinová se narodila 2. května 1861 v Zájezdci. Jejími rodiči byli Markus s Rozálie Kleinovi. Byla manželkou Zikmunda Schlesingera, který v Poličce provozoval obchod s textilem. Z manželství se narodilo pět dětí: Pavlína, Valerie, Olga, Arnošt a Otto.[23][24] | |
|
ZDE ŽIL
OTA SCHLESINGER NAR. 25. 12. 1901 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Ota Schlesinger[7] se narodil 25. prosince 1901 v Poličce Zikmundovi a Eleonoře Schlesingerovým. Byl obchodníkem s látkami a oděvy. Oženil se se Zdeňkou Klačerovou a měli dceru Trudu a syna Jiřího.[23] | |
|
ZDE ŽILA
ZDEŇKA SCHLESINGEROVÁ ROZ. KLAČEROVÁ NAR. 30. 8. 1902 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Zdeňka Schlesingerová[7] se narodila 30. srpna 1902 v Zámrsku. Byla dcerou obchodníka Gustava Klačera a jeho mnaželky Amálie.[23] | |
|
ZDE ŽILA
TRUDA SCHLESINGEROVÁ NAR. 1. 2. 1926 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Truda Schlesingerová[7] | |
|
ZDE ŽIL
JIŘÍ SCHLESINGER NAR. 17. 2. 1930 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Jiří Schlesinger[7] | |
|
ZDE ŽIL
LEO SCHNEIER NAR. 25. 1. 1908 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Leo Schneier[7] se narodil 25. ledna 1908 ve Vídni zřejmě jako nemanželský syn Pavlíny Schneierové. V Poličce pracoval jako příručí u Oty Schlesingera.[23] | |
|
ZDE ŽIL
HUGO KLEIN NAR. 24. 4. 1889 DEPORTOVÁN 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Hugo Klein[8] se narodil 24. dubna 1889 v České Třebové. Po svém otci Jindřichu Kleinovi převzal živost s koženým zbožím. V roce 1921 se oženil s Valerií Schlasingerovou a měli společně čtyři děti: Ilonu, Ota, Lily a Věru.[25] | |
|
ZDE ŽILA
VALERIE KLEINOVÁ ROZ. SCHLESINGEROVÁ NAR. 6. 2. 1890 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Valerie Kleinová[8] rozená Schlesingerová se narodila 6. února 1890 Zikmundovi a Eleonoře Schlesingerovým. Jejím bratrem byla Ota Schlesinger.[25] | |
|
ZDE ŽILA
ILONA KLEINOVÁ NAR. 1. 2. 1923 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Ilona Kleinová[8] | |
|
ZDE ŽIL
OTA KLEIN NAR. 3. 11. 1889 DEPORTOVÁN 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Ota Klein[8] | |
|
ZDE ŽILA
LILY KLEINOVÁ NAR. 19. 5. 1927 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Lily Kleinová[8] | |
|
ZDE ŽILA
VĚRA KLEINOVÁ NAR. 17. 5. 1931 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Věra Kleinová[8] | |
|
ZDE ŽIL
VILÉM KLEIN NAR. 22. 3. 1902 DEPORTOVÁN 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Vilém Klein[8] byl mladším bratrem Hugo Kleina. Narodil se 22. března 1902 ve Stašově Jindřichovi a Josefě Kleinovým.[23] Také se živil jako obchodník s kůžemi. Na konci 30. let 20. století musel opustit svůj dům v Hegerově ulici čp. 299 a přestěhovat se k rodině svého bratra.[25] | |
|
ZDE ŽIL
BOHDAN MINICH NAR. 2. 2. 1874 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Bohdan (Theodor) Minich[8] se narodil 2. února 1874 v Hluboké. Jeho rodiči byli Moric Minich a jeho manželka Františka. V Poličce žil od roku 1902. Byl úředníkem Hořické mechanické tkalcovny Em. Feuerstein a spol., která měla pobočku v Poličce. Se svou druhou manželkou Františkou Krausovou se oženil v roce 1912 v Praze. Narodil se jim syn Arnošt, který se vyhnul transportu a emigroval do Palestiny. Před deportací žili společně s rodinou Kleinovou na Riegerově ulici čp. 41.[25]Po smrti poličského rabína v roce 1919 převzal vedení matrik poličského židovského matričního obvodu (oficiálně od roku 1930) a vedl je do roku 1942.[23] | |
|
ZDE ŽILA
FRANTIŠKA MINICHOVÁ NAR. 24. 7. 1883 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Františka Minichová[8] rozená Krausová se narodila 24. července 1883 v Podole (okr. Mělník).[25] Jejími rodiči byli Vilém a Matilda Krausovi.[23] |
Slatiňany
| Obrázek | Nápis | Bydliště | Jméno, život |
|---|---|---|---|
|
ZDE ŽIL
ERVÍN HERRMANN NAR. 1928 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943 |
ulice T. G. Masaryka čp. 408 | Ervín Herrmann (*5. února 1928) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[18] |
|
ZDE ŽIL
GUSTAV HERRMANN NAR. 1896 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943 |
ulice T. G. Masaryka čp. 408 | Gustav Herrman (*11. června 1896) celá rodina se přestěhovala do Slatiňan z Chrudimi ještě před rokem 1939.[26] Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[18] |
|
ZDE ŽIL
OTTO HERRMANN NAR. 1926 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943 |
ulice T. G. Masaryka čp. 408 | Otto Herrmann (*20. dubna 1926) byl na studiích v Praze. Stejně však transportu neušel a setkal se s rodiči až v Terezíně.[26] Transport Ba (10. 08. 1942, Praha → Terezín), další Transport Cr3 (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[18] |
|
ZDE ŽILA
VILMA HERRMANNOVÁ NAR. 1894 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1943 |
ulice T. G. Masaryka čp. 408 | Vilma Herrmannová (*28. ledna 1894) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[18] |
|
ZDE ŽILA
HELENA STRÁNSKÁ NAR. 1899 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1944 |
ulice T. G. Masaryka čp. 117 | Helena Stránská se narodila 12. srpna 1899. Poslední bydliště před deportací byla v Slatiňany. Transport Cf (05. prosince 1942, z Pardubice do Terezína), další Transport Ev (28. 10. 1944, z Terezína do Osvětimi). Zahynula.[18] |
|
ZDE ŽIL
PAVEL STRÁNSKÝ NAR. 1887 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1944 |
ulice T. G. Masaryka čp. 117 | Pavel Stránský (*29. června 1887) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Ev (28. 10. 1944, Terezín → Osvětim)[18] |
Svitavy
| Obrázek | Nápis | Bydliště | Jméno, život |
|---|---|---|---|
|
ZDE ŽIL
ARNOŠT FREUND NAR. 1911 DEPORTOVÁN 1941 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V TÁBOŘE IZBICA |
Náměstí Míru č. 97 | Arnošt Freund (* 23. září 1911) byl deportován 2. prosince 1941 transportem G z Brna do KT Terezína, 25. května 1942 transportem Az pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[18] |
|
ZDE ŽIL
EMIL FREUND NAR. 1878 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V OSVĚTIMI |
Náměstí Míru č. 97 | Emil Freund (* 1. září 1878 v Ubušíně), byl deportován 19. března 1942 transportem Ac z Brna do KT Terezína, 27. dubna 1942 transportem Aq pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[18] |
|
ZDE ŽILA
LOUISE HERMANOVÁ ROZ. FREUNDOVÁ NAR. 1916 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVĚTIMI A BERGEN-BELSENU PŘEŽILA |
Náměstí Míru č. 97 | Louise Hermanová (* 8. května 1916, Svitavy) vystudovala po reálce ve Svitavách Montessorskou školu v Praze, musela však jako židovka natoupit službu jako vychovatelka v soukromých rodinách. 24. dubna 1942 byla deportována do KT Terezína, kde se starala o děti; 18. prosince 1943 pak byla transportována dále do KT Auschwitz. Začátkem července roku 1944 byla transportována do polských Krzystkowic, kde se nacházel pobočný tábor KT Gross-Rosen - KT Christianstadt. Přibližně v únoru 1945 nastoupila pochod smrti z Krzystkowic do Flossenbürgu, v březnu t. r. skončila v KT Bergen-Belsen až do osvobození anglickou armádou. Zde onemocněla tyfem, do Prahy se vrátila až 14. července 1945.[27][28][29] |
|
ZDE ŽIL
MUDR. ALBERT MELLER NAR. 1890 DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Náměstí Míru č. 13 | Albert Meller (* 9.1.1890) byl deportován 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[18] |
|
ZDE ŽILA
MUDR. OLGA MELLEROVÁ NAR. 1897 DEPORTOVÁNA 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Náměstí Míru č. 13 | Olga Mellerová (* 13. května 1897) byla deportována 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[18] |
|
ZDE ŽIL
ALFRÉD NEUSTADTL NAR. 1889 DEPORTOVÁN DO DACHAU A ODTUD DO MAUTHAUSENU ZAVRAŽDĚN 27. 11. 1940 V MAUTHAUSENU |
Náměstí Míru č. 8 | Alfred Neustadtl (* 1889) | |
|
ZDE ŽIL
ZIKMUND WINTERNITZ NAR. 7. 5. 1867 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA 1942 A ODTUD DO TREBLINKY ZAVRAŽDĚN 1942 V TREBLINCE |
Náměstí Míru č. 56 | Zikmund Winternitz. Narozen 7. května 1867, byl soukromníkem. Transport Ac, č. 808 (19.03.1942, Brno → Terezín), transport Bv, č. 479 (15.10.1942, Terezín → Treblinka), zahynul.[30][31] | |
|
ZDE ŽIL
OSCAR BEER NAR. 7. 7. 1879 DEPORTOVÁN ROKU 1941 DO TEREZÍNA A ODTUD DO RIGY ZAVRAŽDĚN 1942 V RIZE |
Náměstí Míru č. 41 | Oscar Beer (*7. července 1879) ve městě působil jako advokát. Byl zavražděn v Rize.[32] |
Vysoké Mýto
| Obrázek | Nápis | Bydliště | Odhalení | Jméno, život |
|---|---|---|---|---|
|
ZDE ŽIL
JIŘÍ SVOBODA STUDENT GYMNÁZIA NAR. 31. 10. 1923 ZATČEN GESTAPEM POPRAVEN 15. 4. 1943 V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEE |
A. V. Šembery | 6. září 2019 | Jiří Svoboda[12][33] | |
|
ZDE ŽIL
MILOSLAV SVOBODA STUDENT GYMNÁZIA NAR. 28. 8. 1923 ZATČEN GESTAPEM POPRAVEN 15. 4. 1943 V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEE |
Kpt. Poplera čp. 73 | 6. září 2019 | Miloslav Svoboda[12][33] | |
|
ZDE ŽILA
HANA FRISCHMANNOVÁ NAR. 1896 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Litomyšlská čp. 55 | 1. září 2020 | Hana Frischmannová[13] se narodila 13. listopadu 1896 v Nových Hradech. Byla dcerou pekaře Moritze Pfeifera. V roce 1920 si vzala obchodníka Alfréda Frischmanna, s nímž měla dva syny Františka a Jiřího. V roce 1931 ovdověla, Alfréd zemřel na zánět slepého střeva. Dál ale ve Vysokém Mýtě provozovala vyšívačkou firmu a prodejnu textilního zboží. Firmu stihla před zabavením prodat, transportu do koncentračního tábora se ale nevyhnula.[34][35] | |
|
ZDE ŽIL
FRANTIŠEK FRISCHMANN NAR. 1921 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 13. 2. 1943 V OSVĚTIMI |
Litomyšlská čp. 55 | 1. září 2020 | František Frischmann[13] se narodil 18. září 1921 do rodiny Alfréda a Hany Frischmannových. Byl talentovaným sportovcem a skautem. V roce 1940 odmaturoval na gymnáziu ve Vysoké Mýtě. Emigrovat již nestihl a dobrovolně nastoupil do transportu do Osvětimi, protože nechtěl opustit matku. František Frischmann byl po válce oceněn zlatým stupněm Junáckého kříže za statečnost.[34][35] | |
|
ZDE ŽIL
JIŘÍ FRISCHMANN NAR. 1922 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI DO SACHSENHAUSENU OSVOBOZEN |
Litomyšlská čp. 55 | 1. září 2020 | Jiří Frischmann[13] se narodil 24. listopadu 1922 do rodiny Alfréda a Hany Frischmannových. Stejně jako bratr František byl skautem. Před válkou nestihl odmaturovat a spolu s bratrem pracovali na stavbě vodovodu. V Terezíně i v Osvětimi se uplatnil jako ošetřovatel a vychovatel malých dětí. Osvobození se dočkal v Sachsenhausenu, odkud poslal přihlášku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Po válce přijal jméno Franěk, odmaturoval a vystudoval češtinu a ruštinu a nadále působil na filozofické fakultě v Praze. Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy byl nucen z fakulty odejít na pracoval na dráze. Po revoluci byl rehabilitován a jmneován profesorem. Zemřel 30. prosince 2007.[34][35] | |
|
ZDE ŽIL
OTTO SCHWARZ NAR. 1912 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA, SCHWARZHEIDE OSVOBOZEN V TEREZÍNĚ |
Vladislavova čp. 86 | 12. září 2021 | Otto Schwarz se narodil v roce 1912 v Luži. Jeho rodina tam vlastnila továrnu na ruční vyšívání. Po návratu z koncentračního tábora chtěl tuto firmu obnovit. Doba tomu ale nepřála a s manželkou a synem Janem odešli od Izraele.[36][14] | |
|
ZDE ŽILA
EVA SCHWARZOVÁROZ. PICKOVÁ NAR. 1918 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI, NEUENHAMME, BERGEN-BELSENU OSVOBOZENA |
Vladislavova čp. 86 | 12. září 2021 | Eva Schwarzová rozená Picková se narodila v roce 1918 ve Vysokém Mýtě. Byla dcerou Karla a Olgy Pickových. Její otec se války nedožil a matka a bratr zemřeli v koncetračních táborech. [36][14] | |
|
ZDE ŽILA
OLGA PICKOVÁROZ. BREITENFELDOVÁ NAR. 1887 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
Vladislavova čp. 86 | 12. září 2021 | Olga Picková rozená Breitenfeldová se narodila 18. srpna 1887. Provdala se za Arnošta Picka. Jeho rodiny vlastnila ve Vysokém Mýtě továrnu a obchod s likéry a lihovinami. Společně měli tři děti, syny Pavla a Karla a dceru Evu. Pavel zemřel pravděpodobně jako dítě, Karel zemřel v koncentračním táboře a Eva provdaná Schwarzová druhou světovou válku přežila.[36][14] | |
|
ZDE ŽIL
KAREL PICK NAR. 1916 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Vladislavova čp. 86 | 12. září 2021 | Karel Pick se narodil 30. června 1916 do rodiny Arnošta a Olgy Pickových. V roce 1935 odmaturoval na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. Několik měsíců pobýval v přeškolovacím táboře v Lípě u Havlíčkova Brodu, stejně jako Bedřich Koblitz. Zde se měli mladíci židovského původu učit práci v zemědělství pod záminkou budoucího vystěhování do Palestiny, ke kterému ale nedošlo.[36][37][14] | |
|
ZDE ŽILA
IDA PICKOVÁROZ. WEISSOVÁ NAR. 1890 DEPORTOVÁNA 1942 DO SVATOBOŘIC, TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 8. 3. 1944 |
Vladislavova čp. 86 | 12. září 2021 | Ida Picková rozená Weissová se narodila 5. ledna 1890. Provdala se za Bohumila Picka s nímž měla dvě děti, syna Ottu a dceru Hanu. Syn stihl emigrovat od Velké Británie, kde v řadách RAF pracoval jako tlumočník. Kvůli jeho emigraci a působení v zahraničních odboji byly jeho matka i sestra internovány v táboře ve Svatobořicích. Propuštěny byly obě s podlomeným zdravím, tak aby prakticky ihned nastoupily do transportu do Terezína.[36][14] | |
|
ZDE ŽILA
HANA PICKOVÁ NAR. 1918 DEPORTOVÁNA 1942 DO SVATOBOŘIC, TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 8. 3. 1944 |
Vladislavova čp. 86 | 12. září 2021 | Hana Picková se narodila 20. března 1918 do rodiny Bohumila a Idy Pickových. Před transportem do Terezína byla ještě po dobu několika měsíců držena v internačním táboře ve Svatovořicích v rámci tzv. AKCE E pro rodinné příslušníky emigrantů.[36][14] | |
|
ZDE ŽILA
BERTA ADLEROVÁROZ. ADLEROVÁ NAR. 1884 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 | 23. září 2022 | Berta Adlerová rozená Adlerová se narodila 26. ledna 1884 v Pardubicích. V roce 1904 se provdala za Hugo Adlera. Společně měli čtyři děti: Zdeňka, Jiřího, Hanu a Karla. Rodina vlastnila obchod s textilním zbožím. Dcera Hana se provdala za inženýra Rudolfa Gottlieba z Pardubic, odkud byla také deportována do koncentračního tábora. Válku nepřežila, od roku 2021 má káme zmizelých v Pardubicích.[38] | |
|
ZDE ŽIL
ZDENĚK ADLER NAR. 1909 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 | 23. září 2022 | Zdeněk Adler se narodil 24. dubna 1909 do rodiny Huga a Berty Adlerových. Vystudoval tkalcovskou školu a po smrti otce převzal obchod.[38] | |
|
ZDE ŽIL
JIŘÍ ADLER NAR. 1910 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 | 23. září 2022 | Jiří Adler se narodil 31. srpna 1910 do rodiny Huga a Berty Adlerových. Přestože byl Jiří od narození hluchoněmý, v Praze se vyuřil krejčím.[38] | |
|
ZDE ŽIL
KAREL ADLER NAR. 1917 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 | 23. září 2022 | Karel Adler se narodil 20. května 1917 do rodiny Huga a Berty Adlerových. Vystudoval obchodní akademii v Liberci.[38] | |
|
ZDE ŽILA
HERMÍNA VOHRYZKOVÁROZ. WEINEROVÁ NAR. 1877 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA |
Litomyšlská čp. 57 | 23. září 2022 | Hermína Vohryzková rozená Weinerová se narodila v roce 1877 v Přelouči. V roce 1899 se provdala za Maxe Vohryzka. Společně přivedli na svět dvě děti, snad Otu a dceru Annu. Provozovali obchod se železem ve Vysokém Mýtě. Max Vohryzek zemřel ještě před nástupem do transportu v roce 1941. Dcera Anna se transportu vyhnula kvůli smíšenému manželství s filmovým kritikem Karlem Smržem. Hermína se dožila konce války v Terezíně, kde byla osvobozena, zbytek života bydlela u své dcery Anny v Praze. Zemřela v roce 1973 a dožila se tedy úctyhodného věku 96 let. Její vnučkou byla česká psycholožka Hana Junová.[39][38] | |
|
ZDE ŽIL
OTA VOHRYZEK NAR. 1901 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI BUCHENWALDU OSVOBOZEN |
Litomyšlská čp. 57 | 23. září 2022 | Ota Vohryzek se narodil v roce 1901 do rodiny Maxe a Hermíny Vohryzkových. Vystudoval ČVUT v Praze. Pracoval pro plzeňskou Škodovku a věnoval se i vlastním vynálezům. Ota Vohryzek přežil Terezín, Osvětim, Buchenwald a pochod smrti, na kterém byl osvobozen. Po válce se přestěhoval k sestře Anně do Prahy. Po smrti matky a sestry se ke konci života vrátil do Vysokého Mýta, kde si přál být pohřben.[39][38] | |
|
ZDE ŽILA
REGINA MÄNDLOVÁ ROZ. BERGEROVÁ NAR. 1866 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
náměstí Přemysla Otakara II. čp. 187 | 7. září 2023 | Regina Mändlová se narodila 3. ledna 1866 ve Vysokém Mýtě do rodiny Tobiáše a Terezie Bergerových. Měla celkem deset sourozenců, dva starší a sedm mladších. Provdala se za Ludvíka Mändla, se kterým měla tři děti. Bohužel jen jediná dcera se dožila dospělosti, ale tragicky zemřela po nákaze v manželově lékařské ordinaci. Regina Mändlová převzala po rodičích obchod s textíliemi [40] | |
|
ZDE ŽIL
JUDR. FRANTIŠEK BERGER NAR. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
náměstí Přemysla Otakara II. čp. 98 | 7. září 2023 | František Berger se narodil 27. června 1882 v Litomyšli. Byl synem sestry Reginy Mändlové Barbary. Vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze a poté se přestěhoval do Vysokého Mýta, kde provozoval advokátskou praxi.[40] | |
|
ZDE ŽIL
KAREL KOBLITZ NAR. 1885 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Pražská čp. 86 | 7. září 2023 | Karel Koblitz se narodil 23. srpna 1885.[40] | |
|
ZDE ŽILA
VILEMÍNA KOBLITZOVÁ NAR. 1887 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
Pražská čp. 86 | 7. září 2023 | Vilemína Koblitzová rozená Weissová se narodila v roce 1887.[40] | |
|
ZDE ŽIL
JUDR. BEDŘICH KOBLITZ NAR. 1911 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Pražská čp. 86 | 7. září 2023 | Bedřich Koblitz se narodil 24. května 1911 ve Vysdokém Mýtě. V roce 1936 absolvoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Několik měsíců pobýval na přeškolovacím táboře v Lípě u Havlíčkova Brodu mj. ve společnosti Karla Picka. Zde se měli mladíci židovského původu učit práci v zemědělství pod záminkou budoucího vystěhování do Palestiny, ke kterému ale nedošlo.[40] | |
|
ZDE ŽIL
JAN KOBLITZ NAR. 1916 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Pražská čp. 86 | 7. září 2023 | Jan (Hanuš) Koblitz se narodil 6. července 1916. Ve Vysokém Mýtě studoval gymnázium a obchodní školu. Byl jazykově nadaný a pravděpodobně pracoval ve firmě svých rodičů.[40][41] |
Odkazy
Poznámky
- ↑ Otto Adler je veden v databázi portálu holocaust.cz pod jménem "Ota Adler" s vcelku souhlasejícími údaji (transporty do Terezína i Osvětimi ap.), ovšem s tím, že na kamenu zmizelých (viz zde na zprávě chrudim.eu/vismo/ zde) je uvedena deportace do KT Buchenwaldu, ne do Osvětimi.
- ↑ "Nečitelné datum úmrtí .. .12.1943 na fotografii kamenu zmizelých; jiné prameny ovšem uvádějí výslovně "březen 1944", zde pak souhlasně "v noci z 8. na 9. března" - viz PACHNER FAMILY..., kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine. nebo Spisovatelka nacistům unikla..., iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/
Reference
- ↑ ONE, Digital. Odhalení kamenů zmizelých 2021 | Holice | město neznámé energie. www.mestoholice.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ONE, Digital. Odhalení kamenů zmizelých 2022 | Holice | město neznámé energie. www.mestoholice.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Pokládání kamenů zmizelých v Holicích | Aktuality | Gymnázium Dr. Emila Holuba Holice. www.gyholi.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Chronik (20. September 2017), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/
- ↑ a b MALÝ, Jakub. Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. srpen 2020 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Polička položí svoje první kameny zmizelých za dvě židovské rodiny. Svitavský deník. 2022-02-19. Dostupné online [cit. 2024-04-19].
- ↑ a b c d e f g V Poličce přibydou kameny zmizelých. Královská věnná města [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j ALT, Martin. OBRAZEM: Slavnostní odhalení kamenů zmizelých v Poličce. Svitavský deník. 2024-03-13. Dostupné online [cit. 2024-04-19].
- ↑ Kameny zmizelých byly uloženy, Svitavy, oficiální informační portál města Svitavy, 26.4.2013, online: svitavy.cz/... Archivováno 6. 10. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ FOTO: Stolpersteine připomínají židovské obyvatele, Svitavský deník.cz 17. září 2014, online: svitavsky.denik.cz/.../20140917
- ↑ Chronik (15. September 2014), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/...#c509
- ↑ a b c ŠMERAL, Jiří. Stolpersteiny připomínají popravené studenty. Orlický deník. 2019-09-10. Dostupné online [cit. 2024-04-25].
- ↑ a b c d REDAKCE. Ve Vysokém Mýtě položili Kameny zmizelých. Orlický deník. 2020-09-03. Dostupné online [cit. 2024-04-23].
- ↑ a b c d e f g Vysoké Mýto / Ve městě přibyly další kameny zmizelých. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b ONE, Digital. Rodina Neumannova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c ONE, Digital. Rodina Friedova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c ONE, Digital. Rodina Freiova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Portál holocaust.cz, online: holocaust.cz/...; přímé odkazy k údajům o jednotlivých osobách: ...A. Freund, ...E. Freund, ...A. Meller, ...G. Herrmann, E. Herrmann, O. Herrmann ...O. Mellerová, ...A. Pachner, ...G. pachnerová, ...J. Adler, ...B. Adlerová, ...O. Adler, ...P. Adlerová, ...V. Herrmannová ...R. Schmidl, ...E. Seidlitz, ...F. Seidlitzová, ...H. Stránská ...P. Stránský ...I. Vtípilová
- ↑ a b c d e f g h i Alžběta Langová: První kameny zmizelých – stolpersteine – budou položeny v Chrudimi, Chrudimský zpravodaj 9/2017 (září 2017), S. 14, online: chrudim.eu/assets/...
- ↑ a b PACHNER FAMILY. Havlíčkobrodští Neighbors Who Disappeared, biografie rodiny Pachnerů z Chrudimi, online: kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ Spisovatelka nacistům unikla, její rodiče ne. Budou mít své kameny, iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/
- ↑ Pomozte zaplnit bílá místa v osudech deportovaných Židů, chrudimský deník.cz z 23.10.2012, online: chrudimsky.denik.cz/...
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p KONEČNÝ, Stanislav. Lid Bible v Poličce: Vznik, vývoj a zánik židovské obce. Polička: Městské muzeum a galerie Polička, 2022. 164 s. ISBN 978-80-86533-31-5.
- ↑ NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Šest kamenů připomíná židovskou rodinu. Do Poličky se už nikdy nevrátili. Svitavský deník. 2023-03-17. Dostupné online [cit. 2024-04-19].
- ↑ a b c d e Město Polička - Kultura - Centrum Bohuslava Martinů - Slavnostní odhalení kamenů zmizelých v Riegrově ulici čp. 41. www.policka.org [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Robert Koblížek: Ozvěny: Osud židovské rodiny Herrmannových, Lokalserver der Gemeinde Slatiňany, 1. Oktober 2018, online auf: slatinak.cz/...
- ↑ Svitavská rodačka Louise Hermanová přežila nacistické běsnění při vyvražďování Židů 29. ledna 2012, online: svitavsky.denik.cz/.../prezila
- ↑ Louise Hermanová se stala v Osvětimi číslem 72 708, Českobudějovický deník.cz 8. února 2015, online: ceskobudejovicky.denik.cz/...
- ↑ Louise Hermanová (1916 - 2013), základní údaje k dokumentaci na webu Paměti národa, online: pametnaroda.cz/... Archivováno 5. 10. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ holocaust.cz: ZIKMUND WINTERNITZ, [cit. 2019-04-10]
- ↑ PUSTINOVÁ, Zuzana. Kameny zmizelých - dnes [online]. svitavy.cz, 2016-04-20 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11.
- ↑ ČUHELOVÁ, Blanka. Kameny zmizelých + fota [online]. svitavy.cz, 2017-11-02 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11.
- ↑ a b Vysoké Mýto / Kameny zmizelých připomínají dva studenty vysokomýtského gymnázia. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b c Kameny zmizelých ve Vysokém Mýtě - rodina Frischmannova. Pardubice [online]. 2020-09-21 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c KRÁTKÁ, Soňa. Stolpersteiny 2020: Frischmannovi. Vysoké Mýto: město Vysoké Mýto ve spolupráci s Regionálním muzeem, 2021.
- ↑ a b c d e f Eva Picková z Vysokého Mýta holocaust přežila a odešla s rodinou do Izraele. Pardubice [online]. 2021-08-29 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
- ↑ KRÁTKÁ, Soňa. Stolpersteiny 2021: Pickovi. Vysoké Mýto: město Vysoké Mýto ve spolupráci s Regionálním muzeem, 2021.
- ↑ a b c d e f KRÁTKÁ, Soňa. Stolpersteiny 2022: Vohryzkovi a Adlerovi. Vysoké Mýto: město Vysoké Mýto ve spolupráci s Regionálním muzeeem, 2022.
- ↑ a b Hermína a Ota Vohryzkovi z Vysokého Mýta válku přežili. Pardubice [online]. 2022-10-02 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Příběhy ukryté za kameny zmizelých. Místní kultura [online]. 2023-09-11 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Kameny zmizelých - rodina Koblitzova | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stolpersteine v Pardubickém kraji na Wikimedia Commons
- Holocaust.cz, česká databáze Holokaustu
- Stolpersteine.eu, web Guntera Demniga s dokumentací
- archive.is/FQWX8 (stolpersteine.cz), archivovaná stránka od roku 2016 zaniklého projektu Stolpersteine.cz
