Severní Nikósie

Severní Nikósie
Kuzey Lefkoşa
Poloha
Souřadnice 35°11′24″ s. š., 33°21′49″ v. d.
Nadmořská výška 148 m n. m.
Stát Severní KyprSeverní Kypr Severní Kypr
Distrikt Lefkoşa
Severní Nikósie
Severní Nikósie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 92,8 km²
Počet obyvatel 61 378 (2011)
Hustota zalidnění 661,4 obyv./km²
Správa
Starosta Mehmet Harmancı
Oficiální web www.lefkosabelediyesi.org
PSČ 96401
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severní Nikósie nebo Severní Lefkósie (turecky Kuzey Lefkoşa) je hlavní a největší město Severokyperské turecké republiky. Zabírá severní část rozděleného města Nikósie a je centrem Lefkóského okresu. Protéká jí z jihu na východ řeka Pedieos. Je centrem vlády a také významným centrem obchodu. V roce 2011 měla 61 378 obyvatel.

Po kyperských mezikomunitních násilnostech v polovině 20. století bylo v roce 1963 spolu s ostrovem rozděleno mezi Kyperské Řeky a Kyperské Turky i hlavní město Nikósie. Po pokusu Kyperských Řeků o vojenský puč a v souvislosti se snahami řecké vojenské junty o připojení ostrova k Řecku následovala v roce 1974 vojenská invaze Turecka a od té doby považuje mezinárodní společenství severní část města za okupovanou Tureckem.

Ve městě se nachází mnoho obchodů a restaurací, dvě moderní obchodní centra a také jsou zde zábavní centra. Tradiční manufaktury se zabývají výrobou a zpracováním textilu, kůže, keramiky, plastů a jiných produktů. Ve městě sídlí dvě kyperské turecké univerzity.

Kultura

Památky

Ve městě se nachází množství památek, zde je seznam několika významných:

  • Mešita Selimiye
  • Büyük Han
  • Mešita Haydar Pasha
  • Městské hradby
  • Arménský kostel Panny Marie z Tyru

Muzea

  • Muzeum barbarismu (Barbarlık Müzesi)
  • Muzeum klasických automobilů (Klasik Otomobil Müzesi)
  • Muzeum řádu Mauláwíja (Lefkoşa Mevlevihanesi)
  • Etnografické muzeum - sídlo Dervişe Paşi (Derviş Paşa Konağı)

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku North Nicosia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj