Severní Sosva
| Severní Sosva | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 754 km |
| Plocha povodí | 98 300 km² |
| Průměrný průtok | 860 m³/s |
| Světadíl | Asie |
| Zdrojnice | |
|
Velká Sosva, Malá Sosva 62°2′52,46″ s. š., 60°10′36,37″ v. d. | |
| Ústí | |
|
Malá Ob 64°11′4,49″ s. š., 65°25′59,91″ v. d. | |
| Protéká | |
 Rusko (Ťumeňská oblast – Chantymansijský autonomní okruh - Jugra)
| |
| Úmoří, povodí | |
| Severní ledový oceán, Karské moře, Ob | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Severní Sosva (rusky Северная Сосьва [Severnaja Sosva]) je řeka v Chantymansijském autonomním okruhu v Ťumeňské oblasti v Rusku. Je dlouhá 754 km.[1] Plocha povodí měří 98 300 km².[1]
Průběh toku
Vzniká soutokem Velké a Malé Sosvy, které stékají z východního svahu Severního Uralu. Teče po severozápadní části Západosibiřské roviny v široké bažinaté dolině, v níž údolní niva dosahuje šířky až 40 km. Šířka říčního koryta dosahuje 1 km. Na dolním toku teče v jedné dolině rovnoběžně s Obem, kde je mnoha průtoky propojena s Malou Obí a se svým přítokem Vogulkou, přičemž vytváří ostrovy. Ústí zleva do ramene Obu Malá Ob.
Přítoky
- zprava – Malá Sosva
- zleva – Ljapin, Vogulka
Vodní režim
Zdrojem vody jsou převážně sněhové srážky. Průměrný roční průtok vody činí 860 m³/s. Zamrzá na konci října až v listopadu a rozmrzá na konci dubna až v květnu. Nejvyšších vodních stavů dosahuje od května do září.
Využití
Je splavná. Vodní doprava je možná na dolním toku. V povodí dolního toku se nacházejí naleziště zemního plynu.
Reference
- ↑ a b Registr vodních toků Ruské federace – Severní Sosva [online]. [cit. 2016-12-14]. Dostupné online. (rusky)
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Северная Сосьва“.
