Sergej Fjodorovič Achromejev

Sergej Fjodorovič Achromejev
Narození 5. května 1923
Vindrej, Mordvinská ASSR
Úmrtí 24. srpna 1991 Moskva
Moskva
Civilní činnost člen ÚV KSSS (1983–90)
Vojenská kariéra
Hodnost maršál Sovětského svazu
Doba služby 1940-1991
Sloužil SSSR
Složka Rudá armáda/Sovětská armáda
Velel 7. tanková armáda
(1968–1972)
Hlavní operační správa Generálního štábu
(1974–1979)
1. zástupce náčelníka Generálního štábu
(1979–1984)
Generální štáb
(1984–1988)
Války Druhá světová válka
Sovětská válka v Afghánistánu
Vyznamenání 2× Řád rudé hvězdy
4× Leninův řád
Řád Za službu vlasti v Ozbrojených silách SSSR III. stupně
Hrdina Sovětského svazu
Řád Vlastenecké války I. stupně
Řád říjnové revoluce
multimediální obsah na Commons

Sergej Fjodorovič Achromejev (rusky Ахромеев Сергей Федорович; 5. května 1923, Vindrej – 24. srpna 1991, Moskva) byl sovětský voják, maršál ruské národnosti, náčelník generálního štábu Sovětské armády v letech 1984–1988.

Život

Ve Velké vlastenecké válce bojoval v jednotkách Leningradského, Stalingradského, Jižního a 4. ukrajinského frontu.

Po 2. světové válce postupoval ve funkcích i hodnostech, až byl v roce 1974 převelen do generálního štábu do funkce náčelníka Hlavní operační správy, později byl 1. zástupcem náčelníka generálního štábu. Jeho zásluhy při organizaci a plánování afgánské války mu v květnu 1982 vynesly titul Hrdina Sovětského svazu. Blízký vztah, negativně vnímaný kolegy,[1] k ministru obrany Ustinovovi, mu vynesl v březnu 1983 povýšení na maršála Sovětského svazu. Po odchodu náčelníka generálního štábu Ogarkova byl jeho přirozeným nástupcem, v nové funkci zprvu podporoval politiku Gorbačova i proti svým podřízeným, ale po nějaké době oponoval jednostranným ústupkům v odzbrojovacích jednáních s USA.[2] Nakonec byl v prosinci 1988 nahrazen poslušnějším generálem.

Po neúspěšném pokusu skupiny konzervativců o převzetí moci v SSSR spáchal dne 24. srpna 1991 sebevraždu. Pochován je na Trojekurovském hřbitově v Moskvě.

Vzdělání

  • 1942 absolvoval Vojensko-námořní vysokou školu M.V.Frunze
  • 1942 absolvoval 2. Astrachaňskou pěchotní školu (v dvouměsíčním programu)
  • 1945 absolvoval Vysokou důstojnickou školu samohybného dělostřelectva tankových a mechanizovaných vojsk
  • 1952 absolvoval Vojenskou akademii tankových a mechanizovaných vojsk
  • 1967 absolvoval Vojenskou akademii generálního štábu

Vojenská kariéra

  • 30. června 1940 odveden
  • 17. října 1942 – listopad 1944 – velitel čety, náčelník štábu praporu, pomocník náčelníka štábu pluku, velitel praporu
  • září 1945 – září 1947 – velitel praporu
  • červenec 1952 – srpen 1955 – náčelník štábu pluku
  • srpen 1955 – prosinec 1957 – velitel tankového pluku
  • prosinec 1957 – prosinec 1960 – zástupce velitele tankové divize
  • prosinec 1960 – září 1965 – velitel tankové (výcvikové) divize
  • červenec 1967 – říjen 1968 – náčelník štábu 8. tankové armády
  • říjen 1968 – květen 1972 – velitel 7. tankové armády
  • květen 1972 – březen 1974 – náčelník štábu Dálněvýchodního vojenského okruhu
  • březen 1974 – únor 1979 – náčelník Hlavní operační správy a zástupce náčelníka Generálního štábu Ozbrojených sil SSSR
  • únor 1979 – září 1984 – 1. zástupce náčelníka Generálního štábu Ozbrojených sil SSSR
  • září 1984 – prosinec 1988 – náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil SSSR
  • od prosince 1988 ve Skupině generálních inspektorů, poradce prezidenta SSR

Vojenské hodnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Sergeje Fjodoroviče Achromejeva.

Vyznamenání

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Sergeje Fjodoroviče Achromejeva.

Politická činnost

  • Od srpna 1943 člen VKS(b)
  • březen 1981 – červen 1983 – kandidát ÚV KSSS
  • červen 1983 – červenec 1990 – člen ÚV KSSS
  • 1984–1989 – poslanec Nejvyššího sovětu SSSR
  • 1989–1991 – lidový poslanec SSSR

Odkazy

Reference

  1. ↑ АМЕЛЬКО, Николай Николаевич. В интересах флота и государства: Воспоминания адмирала. Moskva: Наука, 2003. 181 s. ISBN 5-02-006291-X. Kapitola В генеральном штабе Вооруженных Сил СССР, s. 127-133. 
  2. ↑ ГАРЕЕВ, Махмут. Человек чести и долга. Красная звезда. 30. duben 2003. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-14.  Archivováno 14. 5. 2008 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Předchůdce Sergej Fjodorovič Achromejev Nástupce
Nikolaj Ogarkov Náčelník generálního štábu
září 1984 – prosinec 1988 		Michail Mojsejev

Zdroj