Sebevraždy v Litvě

Sebevraždy v Litvě se v zemi staly výrazným společenským problémem kvůli jejich velmi vysoké míře.^[1] Od svého vrcholu v roce 1995 míra sebevražd neustále klesá^[2], i přesto zůstává v EU a OECD nejvyšší.^[3]

Míra sebevražd činila 20,2 na 100 tisíc obyvatel v roce 2019.^[4]

Příčiny

V 90. letech 20. století, po pádu komunismu, zažila Litva dramatické sociální a ekonomické změny. Dřívější studie připisovaly vysokou míru sebevražd účinkům velkých přeměn ve společnosti, drsným ekonomickým podmínkám, klesajícím životním podmínkám, alkoholismu a také nedostatku psychologických a psychiatrických služeb.^[1][5][6] Novější studie naznačují, že příčiny mohou být složitější.

Podle Onutė Davidonienė, ředitelky Státního centra duševního zdraví, stojí za vysokou mírou sebevražd psychologické a ekonomické důvody, včetně ekonomické recese, alkoholismu, nedostatku tolerance ve společnosti a šikany.^[7]

Studie z roku 2006 poznamenala, že míra sebevražd je výrazně vyšší u méně vzdělané a zejména venkovské populace.^[8] Míra sebevražd se mezi některými obcemi výrazně liší. Například míra sebevražd v okrese Kupiškis (přes 70 na 100 tisíc obyvatel) byla v roce 2017 více než dvakrát vyšší než je celostátní průměr. Další obce s obzvláště vysokou mírou sebevražd leží v okresech Varėna a Kalvarija (67 na 100 tisíc obyvatel). Naproti tomu byla čísla mnohem nižší v městské samosprávě Palanga (méně než 15 na 100 tisíc obyvatel), následovala městská samospráva Vilnius a okresní obec Plungė (15 na 100 tisíc obyvatel).^[3]

V Litvě je výrazný rozdíl míry sebevražd mezi muži a ženami. Tradiční normy maskulinity, spojené s nadměrnou konzumací alkoholu a stigmatem vyhledání psychologické pomoci, mohou k sebevražednému chování podle některých studií přispívat.^[9] Několik studií o vztahu mezi religiozitou a sebevraždou neposkytlo přesvědčivý pohled na příčiny vysoké míry.^[5]

Statisticko-ekonometrická studie Comunale (2020) zjistila, že hlavní faktory, které mohou být spojeny se sebevraždami, jsou růst HDP, demografie, spotřeba alkoholu, psychologické faktory a počasí.^[10][11] Stejná studie uvádí, že je mezi zeměmi EU populace Litvy jedna z nejvíce introvertních, podstatně více než lotyšská a estonská populace.

Zpráva, zveřejněná v roce 2017 Úřadem pro prevenci sebevražd v Litvě, uvádí, že míra sebevražd mezi vězni a zatčenými jednotlivci je několikanásobně vyšší, než je státní průměr.^[12] Stejná zpráva upozornila na nedostatečnou dostupnost psychologických služeb a nedostatečnou prevenci v mnoha obcích.

Prevence

V roce 2007 představil Litevský parlament Národní strategii duševního zdraví založenou na Deklaraci WHO o duševním zdraví v Evropě 2005. Země také přijala Akční plán prevence sebevražd 2016—2020. V roce 2015 byl pod Státním střediskem duševního zdraví zřízen Úřad pro prevenci sebevražd (litevsky Savižudybių prevencijos biuras).^[13] V roce 2017 však Litevský národní kontrolní úřad dospěl k závěru, že dosud neexistuje žádný komplexní systém, který by poskytoval pomoc jednotlivcům ohrožených sebevraždou.^[14]

Statistiky

Míra sebevražd (na 100 tisíc obyvatel) podle pohlaví
Pohlaví	1981	1985	1990	1995	2000	2005	2010	2015	2019
Muži	59.4	58.0	44.3	79.1	75.6	68.1	56.1	51.7	36.1
Ženy	10.7	12.9	9.7	15.6	16.1	12.9	9.6	8.9	6.2
Celkem	33.6	34.1	26.1	45.6	44.1	38.6	31.3	28.9	20.2
Zdroj: Světová zdravotnická organizace (WHO)[15][4]

Počet sebevražd podle věkové skupiny pohlaví v roce 2009
Věk (roky)	5–14	15–24	25–34	35–44	45–54	55–64	65–74	75+	Celkem
Muži	3	109	116	195	233	148	91	57	952
Ženy	2	16	15	26	39	27	21	40	186
Celkem	5	125	131	221	272	175	112	97	1138
Zdroj: Světová zdravotnická organizace (WHO)[15]

Sebevraždy významných lidí v Litvě

• 1822 — Theodor Grotthuss — Němec, chemik
• 1943 — Yitzhak Wittenberg — židovský odbojář, sebevražda pozřením jedu
• 1972 — Romas Kalanta — sebevražda sebeupálením na protest proti sovětské svéře vlivu v Litvě
• 1989 — Vytautas Vičiulis — malíř, sebevražda sebeupálením
• 2006 — Saulius Mykolaitis — režisér, herec, sebevražda oběšením
• 2013 — Vytautas Šapranauskas — herec, komik a televizní moderátor, sebevražda oběšením

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suicide in Lithuania na anglické Wikipedii.

Související články

• Sebevražda

Zdroj