Schelto van Heemstra

Schelto van Heemstra
Narození 14. listopadu 1807
Groningen
Úmrtí 20. prosince 1864 (ve věku 57 let)
De Bilt
Příčina úmrtí zápal plic
Povolání politik
Děti Sara Maria van Heemstra[1]
Rodiče Willem Hendrik van Heemstra[1] a Johanna Balthazarina van Idsinga[1]
Příbuzní Frans Julius Johan van Heemstra (bratr)
Schelto van Citters[2] (vnuk)
Funkce member of the states-provincial of Friesland (1838–1844)
člen Druhé komory Generálních stavů (1844–1849)
člen Druhé komory Generálních stavů (1849–1850)
King's Commissioner of Utrecht (1850–1858)
King's Commissioner of Zeeland (1858–1860)
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schelto, baron van Heemstra (14. listopadu 1807 Groningen – 20. prosince 1864 Maartensdijk) byl nizozemský politik. V letech 1861 až 1862 byl předsedou vlády, strávil v úřadě 2 měsíce a 22 dní. Začínal jako liberál, postupně se zařadil spíše mezi konzervativce.

Život

Vystudoval práva na univerzitě v Groningenu, doktorát získal roku 1830. Po krátkém období, kdy pracoval jako advokát v Leeuwardenu, byl v roce 1830 jmenován soudcem pro Doniawerstal. Zúčastnil se desetidenního neúspěšného vojenského tažení s cílem zabránit odštěpení Belgie v roce 1831. V roce 1840 se stal soudcem pro Oostdongeradeel.

Roku 1844 prvně vstoupil do sněmovny (jejím členem v letech 1844-1849, 1849–1850 a 1862–1864). Byl součástí skupiny vedené Johanem Rudolphem Thorbeckem nazývané „devítka“, která připravovala změny nizozemské ústavy. Ačkoli byl návrh v roce 1845 zamítnut, vedl posléze k ústavní reformě v revolučním roce 1848 a svým způsobem začátku moderní nizozemské demokracie, včetně ustavení funkce předsedy vlády. Roku 1848 také prvně vstoupil do vlády, jako ministr pro náboženské otázky (mimo katolických).

V letech 1850 až 1858 byl královským komisařem pro Utrecht a v letech 1858 až 1860 pro Zeeland. V roce 1852 odmítl jmenování generálním guvernérem Surinamu.[3] V březnu 1861 byl jmenován ministrem vnitra ve Van Hallově kabinetu. Byl zodpovědný za zavedení legislativy pro výstavbu státních železnic.

Po rezignaci Jacoba van Zuylena van Nijevelta v listopadu 1861 se stal předsedou vlády, avšak tehdy již za silného odporu thorbeckovců.[4] Jeho návrh státního rozpočtu byl již v prosinci téhož roku zamítnut parlamentem, což vedlo k rychlému pádu vlády. Formálně rezignovala v únoru 1862. V roce 1862 mu byl udělen čestný titul státního ministra. Byl též později vyznamenán Řádem nizozemského lva a Řádem dubové koruny.

Reference

  1. ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ Parlement.com. Dostupné online. [cit. 2015-06-21].
  3. ↑ Heemstra, Mr. Schelte baron van. Nieuw Nederlandsch biografisch woordenboek. Deel 3 [online]. [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  4. ↑ Mr. S. baron van Heemstra. Parlement.com [online]. [cit. 2025-07-23]. Dostupné online. 

== Externí odkazy ==

Zdroj