Schattdorf

Schattdorf
Schattdorf
znak
Poloha
Souřadnice	46°51′57″ s. š., 8°39′20″ v. d.
Nadmořská výška	481 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Uri
Schattdorf Schattdorf, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	16,33 km²
Počet obyvatel	5 418 (2018)[1]
Hustota zalidnění	331,8 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.schattdorf.ch
PSČ	6467 Schattdorf 6469 Haldi b. Schattdorf
Označení vozidel	UR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schattdorf je obec ve švýcarském kantonu Uri. Leží přibližně 2 kilometry jihovýchodně od hlavního města kantonu, Altdorfu, v nadmořské výšce 481 metrů. Žije zde přibližně 5 400^[1] obyvatel. Po hlavním městě tak jde o druhou největší obec kantonu Uri.

Geografie

Schattdorf leží v údolí Reusstal v kantonu Uri na severním úpatí masivu Bälmeten (2414 m n. m.). Hranice obce s Bürglenem vede podél potoka Schächen. Západní hranici obce tvoří řeka Reuss. K obci Schattdorf patří také údolí Teiftal jihovýchodně od obce, kterým protéká řeka Gangbach. K Schattdorfu patří také vesnice Haldi (1079 m n. m.) a roztroušené osady v pohoří Schattdorfer Berge (1162–1366 m n. m.). Na Haldi vede lanovka a je výchozím bodem pro pěší túry, například na Wängihorn. Jihozápadně od obce se na rovině řeky Reuss u kantonální silnice směrem na Erstfeld nachází vesnice Ried (452 m n. m.).

179 ha, tj. 11,0 % rozlohy obce, tvoří sídelní území. Z toho je 70 ha stavebních pozemků, 57 ha průmyslových pozemků a 41 ha dopravních ploch. Rozsáhlejší je zemědělská plocha s 546 ha, což představuje podíl 33,6 %. Patří sem i vysokohorské oblasti, z nichž většina se nachází v okrese Schattdorfer Berge. Ty se rozkládají na ploše 159 ha. Dalších 381 ha tvoří louky a orná půda. Kromě toho 613 ha, tj. 37,7 % rozlohy obce, pokrývají lesy a lesní pozemky. Neproduktivní půda pokrývá zbytek obce, konkrétně 289 ha, tj. 17,8 %. Jedná se téměř výhradně o oblasti bez vegetace (vysoké hory) nebo o oblasti s neproduktivní vegetací (vysokohorská vegetace).

Schattdorf sousedí na západě s Attinghausenem, na severu s Bürglenem, na východě se Spiringenem a Unterschächenem a na jihu se Silenenem a Erstfeldem.

Historie

Roku 1248 je obec poprvé připomínána pod názvem Sachdorf.^[2] Podle tradice měl svatý Zikmund založit kostel v Schattdorfu na počátku 7. století. Tři na sebe navazující vrstvy hrobů na hřbitově by mohly ukazovat na raný kostel. První bohoslužebné místo - kaple zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie s vlastními statky - je však zmiňováno až v roce 1270. Kaple byla filiálkou farnosti Bürglen, která patřila k Fraumünsteru Curych spolu s právem desátků a patronátu. Farní kostel zasvěcený Nejsvětější Trojici a svatému Mikuláši byl postaven v letech 1729 až 1733. V roce 1398 si farníci nechali potvrdit stará práva a zvyklosti faráře, včetně jurisdikce nad farářem. V roce 1426 se Schattdorf podílel na výkupu berního desátku a založil daňovou knihu. Od 16. do 19. století žili v poustevně nad vesnicí lesní mniši.^[2]

Hranice s Bürglenem byla vytyčena v roce 1576. Taneční dům, postavený před rokem 1575, sloužil k zábavě a jako místo pro setkání obyvatel obce. V první polovině 17. století je zmiňována škola s laickými učiteli. Spolu s Bürglenem a Erstfeldem na tomto břehu Reussu patřil Schattdorf k tzv. čtvrtému genossamu a mohl až do roku 1798 vysílat tři členy do okresního zastupitelstva. Vesnický potok, zmiňovaný v roce 1525, dodával energii mlýnům a pilám. Od poloviny 19. století zažíval Schattdorf trvalý vzestup v důsledku usazování podniků podél Dorfbachu a industrializace nížiny řeky Reuss. Kvůli své poloze v blízkosti řek a potoků byl Schattdorf vždy ohrožen povodněmi, čemuž bylo zabráněno přehrazením řek Gangbach (1890–1897), Schächenbach (1910–1914) a Reuss (1972–1976). Meliorace pravobřežní části nížiny řeky Reuss po první světové válce zlepšila zemědělskou půdu v oblasti. V roce 1951 bylo zřízeno spojení městskou hromadnou dopravou do Altdorfu a na nádraží SBB ve Flüelenu. V oblasti vesnice Haldi, která byla poprvé zpřístupněna lanovkou v roce 1922 a silnicí v 70. letech 20. století, se ve 20. století rozvinul čilý letní i zimní cestovní ruch. Díky silnému přistěhovalectví (nový územní plán byl schválen roku 1977) se Schattdorf stal v roce 1980 druhou největší obcí kantonu podle počtu obyvatel. Byly postaveny nové obytné čtvrti, zejména v oblastech Gandrütti, Eirütti, Grund a Acherli.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj populace

V 50. letech 19. století došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel. V následujícím desetiletí se růst poněkud zastavil, ale v 70. letech 19. století se opět výrazně zvýšil. Mezi lety 1850 a 1880 se počet obyvatel zvýšil celkem o 298 osob, tj. o 36,3 %. Poté následoval krátký pokles až do roku 1888 (-2,6 %). Od roku 1888 do roku 2000 byl zaznamenán nepřetržitý růst. Zvláště silný byl v letech 1950–1980 (+116,6 %), a to díky výstavbě nových čtvrtí a s tím souvisejícímu přistěhovalectví. Od roku 2000 počet obyvatel mírně klesl (2000–2005: -1,4 %), aby po roce 2010 opět rostl a překonal hranici 5 000.

Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok	1850	1860	1870	1880	1888	1900	1950	1960	1970	1980	1990	2000	2005
Počet obyvatel	822	954	1000	1120	1097	1128	2217	2754	3292	4516	4802	4897	4829

Jazyky

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 94,67 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 1,53 % srbochorvatštinu a 0,9 % italštinu.

Národnostní složení

Z celkového počtu 4829 obyvatel na konci roku 2005 bylo 4508 (93,35 %) švýcarských státních příslušníků. Většina přistěhovalců pochází ze střední Evropy (Německo), jižní Evropy (Itálie a Portugalsko), bývalé Jugoslávie (Srbsko, Černá Hora a Chorvatsko) a Turecka. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo švýcarské občanství 4487 osob (91,63 %), z toho 96 osob mělo dvojí občanství.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schattdorf na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Schattdorf na Wikimedia Commons
• (německy) [1] – oficiální stránky

Zdroj