Sat Čurmit-Dažy

Sat Čurmit-Dažy
Narození 24. listopadu 1894
Chajyrakan
Úmrtí 16. října 1938 (ve věku 43 let)
Kyzyl
Povolání diplomat
Ocenění Řád republiky
Politická strana Tuvinská lidová revoluční strana
Nábož. vyznání buddhismus
Funkce ministr zahraničí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sat Čurmit-Dažy Sany-Širi oglu (24. listopadu 1894 – 16. října 1938 Kyzyl) byl tuvinský státník, předseda rady ministrů lidové republiky Tannu-Tuva (1936–1938), oběť politické represe.

Pravopis jména kolísá, dobovou latinkou uváděn Gyrmit Taƶi, také Sat Cyrmet-Таƶь Sanь-Şiri oglu, také Čurmit-Taži.

Životopis

Pocházel z rodiny feudála, získal buddhistické vzdělání v klášteře Organ-Oolet v Mongolsku. Znal dobře staré mongolské a tibetské písemnictví a v předrevoluční Tuvě tak byl jedním z nejvzdělanějších lidí.

Byl lámou kláštera Üstüü-Chüree. Od srpna 1921 se aktivně podílel na řízení Dzun-chemčiského chošúnu.

Členem Tuvinské lidové revoluční strany (TLRS) byl od roku 1923, záhy se stal členem prezidia ústředního výboru strany. V červenci 1925 byl rozhodnutím ústředního výboru o zřízení Oddělení státní vnitřní politické ochrany jmenován vedoucím oddělení.

V roce 1927 byl jmenován do funkce ministra vnitra Tuvinské lidové republiky (první ministr vnitra Tuvy). Od roku 1929 byl tajemníkem ústředního výboru TLRS.

V letech 1936–1938 byl předsedou vlády Tuvy a zastával funkci ministra zahraničních věcí.

Význam

Velkou měrou přispěl k vytvoření a rozvoji prvního státu v historii Tuvy.

V roce 1929 svolal státní komisi pro vytvoření tuvinského písma. Čurmit-Dažy oznámil vytvoření prvního vědeckého komitétu TLR (Ertem komitedi). V rámci činnosti komise vytvořil láma Monguš Lopsan-Čimit první národní písmo (latinku) založené na novoturecké latince. Podpisem Čurmit-Dažyho v roce 1930 bylo schváleno, byla zavedena a schválena první národní měna „akša“. V historii Tuvy se Čurmit-Dažy stal prvním z vůdců TLR, kteří poskytli rozhovory zahraničním novinářům.

Důsledně prosazoval revoluční transformaci v Tuvě. Zároveň se postavil proti násilným metodám kolektivizace aratských statků, bezmyšlenkovitému kopírování sovětského modelu budování socialismu. Postavil se proti vymýcení náboženského cítění a víry aratských mas a ničení klášterů. Naopak i v době po stalinském puči (po kterém byl popraven Donduk Kuular) dal v roce 1936 povolení k otevření čtyř dříve uzavřených buddhistických chrámů v Tuvě. Ve svých projevech poznamenal, že základem ekonomiky Tuvy je chov skotu.

Za vynikající služby při posilování nezávislosti a rozvoje TLR byl vyznamenán Řádem republiky.

V říjnu 1938 bylo devět členů vlády v čele s Čurmit-Dažym odsouzeno k trestu smrti a konfiskaci majetku rozhodnutím mimořádného veřejného soudu prezidia Malého churalu na základě obvinění z kontrarevolučních aktivit, vytvoření „kontrarevoluční špionážní organizace“, která jednala ve prospěch imperialistického Japonska. 16. října 1938 byl v blízkosti Kyzylu zastřelen jako „hlava kontrarevoluční špionážní organizace“. Tento případ se zapsal do historie Tuvy jako „Případ devíti“.[1]

Poznámky

  1. ↑ Интервью шофёра Сата Чурмит-Дажы о его аресте. www.regions.ru [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-25. 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чурмит-Дажы, Сат na ruské Wikipedii.

Odkazy

Zdroj