Sannikovův průliv

Sannikovův průliv
Sannikovův průliv
Sannikovův průliv
Maximální hloubka 25 m
Šířka až 55 km
Délka 238 km
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celek Moře Laptěvů
Východosibiřské moře
Světadíl Asie
Stát RuskoRusko Rusko
Sannikovův průliv
Sannikovův průliv

Sannikovův průliv (rusky Пролив Санникова) je úžina mezi ostrovem Kotelným a Malým Ljachovským ostrovem, která spojuje moře Laptěvů s Východosibiřským. Délka průlivu je 238 km, šířka až 55 km a hloubka až 24 m.[1] Průliv je celoročně pokrytý ledovými krami.[2] Pojmenován je po jednom z objevitelů Novosibiřských ostrovů Jakovu Sannikovovi.[3]

Geografie

Průliv se nachází ve vodách Novosibiřských ostrovů a odděluje jeho podsouostroví zvané Ostrovy Anžu a Ljachovské ostrovy. Spojuje dvě arktické pánve - moře Laptěvů a Východosibiřské moře.

Vstup do průlivu je dobře označen podle světelného nápisu Sannikov a budov polární stanice v Sannikovově průlivu.[4]

Průlivem prochází část Severní mořské cesty. Průměrná hloubka je 10 m[1], největší hloubka je 24 m - jde o nejmělčí oblast celé Severní mořské cesty[5].

Historie objevů a jména

Průliv byl objeven v roce 1773 jakutským lovcem a objevitelem Ivanem Ljachovem.

Současný název poprvé použil ruský průzkumník Arktidy Konstantin Vollosovič na své mapě. Oficiálně byl schválen vládou SSSR v roce 1935.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Пролив Санникова na ruské Wikipedii.

  1. a b KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 600. (slovensky) 
  2. Sannikovův průliv | Vševěd.cz. encyklopedie.vseved.cz [online]. [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  3. ШУМИЛОВ, Владимир. История географо-геологического освоения Сибири и Севера России. [s.l.]: Litres 515 s. Dostupné online. ISBN 978-5-04-063312-8. (rusky) Google-Books-ID: 8ysqDwAAQBAJ. 
  4. MARCHENKO, Nataly. Russian Arctic Seas: Navigational conditions and accidents. [s.l.]: Springer Science & Business Media 293 s. Dostupné online. ISBN 978-3-642-22124-8. (anglicky) Google-Books-ID: i43gKisbfj8C. 
  5. Подмосковный летописец No 1 (39) 2014. [s.l.]: Litres 116 s. Dostupné online. ISBN 978-5-457-88167-9. (rusky) Google-Books-ID: oHmLCgAAQBAJ. 

Zdroj