San Marino (město)

San Marino Città di San Marino
Pevnost La Guaita, nejstarší ze „Tří Pevností“ na hřebenu Monte Titano
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	43°56′ s. š., 12°26′ v. d.
Nadmořská výška	749 m n. m.
Stát	San Marino San Marino
San Marino
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	7,1 km²
Počet obyvatel	4 040 (2018)
Hustota zalidnění	569,8 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokality	Historické centrum San Marina a Monte Titano
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	iii
Odkaz	1245 (anglicky)
Zařazení	2008 (32. zasedání)
Správa
Starosta	Maria Teresa Beccari
Vznik	301
PSČ	47890
Označení vozidel	RSM
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

San Marino je hlavní město a také samosprávná obec republiky San Marino. Nachází se v západní části země, na západním svahu nejvyšší hory San Marina Monte Titana. Na jejím hřebenu jsou tzv. "Tři sanmarinské pevnosti". V roce 2013 zde žilo přes 4 100 obyvatel na rozloze 7,09 km².

Historie

San Marino založil roku 301 Svatý Marinus a několik křesťanských uprchlíků. Od té doby bylo město centrem křesťanů, kteří uprchli před římskými pronásledovateli. Následkem toho se San Marino stalo první republikou v Evropě. V té době bylo územím republiky pouze město.

Městské centrum bránily tři pevnosti: první a nejznámější z nich, La Guaita, byla postavena v 11. století a svou velikostí a nepřístupností zastrašovala všechny nepřátele. Kvůli válkám byla ve 13. století postavena druhá pevnost La Cesta. Avšak sanmarinský obranný systém nebyl kompletní, dokud nebyla v následujícím století postavena třetí pevnost Il Montale – nejmenší ze tří pevností ležící na posledním vrcholku Monte Titana.

S rostoucí populací se o pár čtverečních kilometrů zvětšilo i území republiky. Jelikož sanmarinské zásady nedovolovaly vtrhnout do cizí země nebo začít válku kvůli rozšíření území, dohodlo se San Marino na koupi dalších castelli (obcí).

Geografie

Ačkoliv je San Marino hlavním městem republiky, většina firem se nachází v Borgo Maggiore – druhém největším městě republiky. San Marino je třetí největší město, hned po Dogana a již zmíněném Borgo Maggiore. Sousedí se sanmarinskými obcemi Acquaviva, Borgo Maggiore, Fiorentino, Chiesanuova a s italskou obcí San Leo.

Sídlí zde Mezinárodní akademie přírodních věd San Marino.

Obce

Součástí území města jsou i tyto obce (italsky: curazie):

• Cà Berlone
• Canepa
• Casole
• Castellaro
• Montalbo
• Murata
• Santa Mustiola

Správa

Vedení města zajišťuje jednadvacetičlenná Městská rada volená občany každé čtyři roky. V čele rady je na dva roky volený kapitán, tzv. Capitano di Castello, což je vlastně starosta města.^[1]

Období	Kapitán	Strana
13. červen 1999 – 30. listopad 2003	Giulietta R. Della Balda	Lista civica
30. listopad 2003 – 29. listopad 2009	Alessandro Barulli	Lista civica
29. listopad 2009 – nyní	Maria Teresa Beccari	Lista civica

Ekonomika

Ekonomika San Marina byla vždy úzce spjata s ekonomikou republiky. Až donedávna byly hlavními ekonomickými aktivitami těžba kamene a řezbářství. Dnes je zde více rozmanitá ekonomika, včetně turistického ruchu, obchodu, prodeje poštovních známek a malého zemědělského hospodaření.

Turistika

Město navštíví přes tři miliony lidí ročně a stává se tak turistickým centrem. 85% turistů jsou Italové. Také je zde přes tisíc maloobchodů, kde najdete mnoho různorodých produktů. Historické centrum města, které je na seznamu světového dědictví UNESCO, je přístupné ze čtyř „bran“ a skýtá hlavní zdejší památky.

Pamětihodnosti

• Palazzo dei Capitani
• Vládní palác
• Tři sanmarinské pevnosti
• Piazza del Titano
• Piazza Garibaldi
• Bazilika Svatého
• Chiesa di San Francesco
• Chiesa di San Pietro
• Teatro Titano
• Ara dei Volontari
• Basilica di San Marino
• Monastery of Santa Clara
• Grand Hotel San Marino

Doprava

San Marino je známé dlouhými, klikatými, dlážděnými ulicemi. Jeho nadmořská výška a příkrá cesta znemožňuje, aby sem vedla sanmarinská dálnice. Také je výjimečné tím, že ve velké části centra nesmí jezdit automobily.

Před druhou světovou válkou, ale už za diktatury Benita Mussoliniho, byla vybudována železniční trať ze San Marina do Rimini. Železniční tunely a stanice 'Piazzale Lo Stradone' stále existují. Návrhy na obnovu tratě byly vládě několikrát předloženy, avšak vždy bez odezvy.

Jezdí odsud autobusová linka do Rimini a také se z města můžete dostat 1,5 kilometrů dlouhou lanovkou do Borgo Maggiore.

Sport

Město San Marino má dva fotbalové týmy: S.S. Murata a S.P. Tre Penne.

Osobnosti

• Giovanni Battista Belluzzi (1506–1554), architekt. Navrhl opevnění některých italských měst a vydal spis o vojenských stavbách.
• Giuliano Gozi (1894–1965), kapitán města (1923–1942) a ministr zahraničí (1917–1943)

Partnerská města

• San Leo, Itálie
• Rab, Chorvatsko

Galerie

• 
  Historické jádro města
• 
  Kaple v pevnosti La Guaita
• 
  Pevnost La Guaita
• 
  Vládní palác na Náměstí svobody
• 
  Socha svobody na Náměstí svobody
• 
  Basilica di San Marino
• 
  Trůn pro dva kapitány-regenty

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků City of San Marino na anglické Wikipedii a Città di San Marino na italské Wikipedii.

Související články

• Seznam měst v San Marinu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu San Marino na Wikimedia Commons
• Oficiální webové stránky
• Grand Hotel San Marino^{[nedostupný zdroj]}

Zdroj