Samuel Takáč

Ing. Samuel Takáč
poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1948 – 1964
poslanec NS ČSSR, pak SL FS
Ve funkci:
1964 – 1971
pověřenec průmyslu a obchodu
Ve funkci:
9. května 1949 – ???
Předchůdce Jozef Šoltész
Nástupce Štefan Gažík
pověřenec lehkého průmyslu
Ve funkci:
20. září 1951 – 5. března 1953
Nástupce Štefan Gažík
pověřenec průmyslu
Ve funkci:
počátek r. 1953 – ???
Předchůdce Štefan Gažík
pověřenec lehkého průmyslu
Ve funkci:
24. září 1953 – 6. července 1955
Předchůdce Štefan Gažík
Nástupce Miloš Hrušovský
pověřenec stavebnictví
Ve funkci:
6. července 1955 – 5. dubna 1963
Předchůdce Jozef Lukačovič
Nástupce Ladislav Kompiš
ministr stavebnictví ČSSR
Ve funkci:
1963 – 1968
Předchůdce Josef Korčák
Nástupce Jozef Trokan
Stranická příslušnost
Členství KSS (KSČ)
Narození 6. března 1911
Tisovec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 21. září 1981
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater ČVUT
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Samuel Takáč (6. března 1911 Tisovec - 21. září 1981 Bratislava[1][2]) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska, poúnorový poslanec Slovenské národní rady, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění, člen Sboru pověřenců a ministr vlády Československa.

Biografie

Vystudoval gymnázium v Rimavské Sobotě (1922-1929) a ČVUT v Praze (1929-1935). Získal kvalifikaci elektrotechnického inženýra. Už během vysokoškolských studií se angažoval se studentských spolcích (Detvan, Iskra). Pracoval pak v Praze v různých profesích. Od roku 1940 přešel do továrny na kabely v Bratislavě. Zapojil se do protifašistického odboje a byl vězněn v Ilavě. V rodném Tisovci se v roce 1944 podílel na přípravách Slovenského národního povstání. Po ústupu povstalců do hor byl zajat a vězněn v Banské Bystrici.[3][4]

Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Slovenské národní rady.[5] Opětovně byl poslancem SNR zvolen ve volbách roku 1954[6] a ve volbách roku 1960.[7]

Po válce nastoupil na post vedoucího odboru rekonstrukce a plánování při úřadu pověřence průmyslu a obchodu v Košicích, kde řešil zejména poválečnou obnovu země. V období let 1951-1963 pracoval na ministerstvu lehkého průmyslu, stavebnictví a těžkého průmyslu. V 10. Sboru pověřenců zastával střídavě posty pověřence průmyslu a obchodu a pověřence lehkého průmyslu. Portfolio pověřence lehkého průmyslu si udržel i v následujícím 11. Sboru pověřenců, v němž později od roku 1955 přešel na post pověřence stavebnictví. Na pozici pověřence stavebnictví setrval rovněž v následném 12. Sboru pověřenců a dále i v období po roce 1960, kdy byl Sbor pověřenců jako kolektivní orgán zrušen. Pověřencem stavebnictví (oficiálně pověřenec a předseda komise pro výstavbu SNR) zůstal do dubna 1963.[8]

Pak přešel na celostátní vládní úroveň. Ve třetí vládě Viliama Širokého a vládě Jozefa Lenárta byl v letech 1963-1968 ministrem stavebnictví ČSSR. Publikoval odborné články a studie z oboru národohospodářství a rozvoje průmyslu.[3][4]

Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Západoslovenský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968.[9][10]

V letech 1945-1970 se zmiňuje coby účastník zasedání a člen Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.[11]12. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 13. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem ÚV KSČ.[12]

K roku 1968 se profesně uvádí jako vedoucí Kanceláře SNR z obvodu Bratislava-Nivy.[13] Tuto funkci zastával v letech 1968-1971. Od roku 1972 byl v penzi.[3]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Bratislava-Nivy). Ve Federálním shromáždění setrval do konce volebního období parlamentu, tedy do voleb roku 1971.[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Samuel Takáč [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ Osobnosti Gemera [online]. dobos.revuca.net [cit. 2012-02-26]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  3. ↑ a b c Marec [online]. kmh.sk [cit. 2012-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-26. (slovensky) 
  4. ↑ a b Kalendár výročí osobností Tisovca a Rimavskej Píly [online]. old.tisovec.com [cit. 2012-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-13. (slovensky) 
  5. ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 625–627. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  11. ↑ Vyhľadávanie [online]. upn.gov.sk [cit. 2012-02-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-02-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-26]. Dostupné online. 
  14. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj