SAAF

South African Air Force
(Jihoafrické letectvo)
Emblém South African Air Force
Emblém South African Air Force
Země Jižní AfrikaJižní Afrika Jižní Afrika
Vznik 1. února 1920
Typ letectvo
Funkce protivzdušná obrana
Velikost 226 strojů, 10 815 aktivních příslušníků a 831 záložníků
Motto „Per aspera ad astra“
(„Přes nepřízeň osudu ke hvězdám“)
Velitelé generálporučík Fabian Msimang
Nadřazené jednotky Jihoafrické obranné síly
Účast
Války druhá světová válka
válka v Koreji
Jihoafrická pohraniční válka
Mise berlínský vzdušný most
Insignie
Znak Letecký výsostný znak Letecký výsostný znak (provedení se sníženou viditelností)
  Letecký výsostný znak
Letouny
Průzkumné C-47TP
Stíhací Gripen C/D
Cvičné Pilatus PC-7
BAE Hawk
Transportní C-130BZ
CASA C-212
Cessna Caravan
Vrtulníky
Bitevní Rooivalk
Transportní Atlas Oryx
Agusta A109
Víceúčelové MBB/Kawasaki BK 117

Letectvo Jihoafrické republiky nebo také Jihoafrické letectvo (anglicky: South African Air Force neboli SAAF) je letecká součást Ozbrojených sil Jihoafrické republiky. Vlastní podpůrnou leteckou složkou disponuje i Jihoafrické námořnictvo.

Původ SAAF lze vysledovat až do roku 1912, kdy byla založena Union Defence Force (UDF). Její součástí byly i South African Aviation Corps (SAAC, Jihoafrické letecké sbory). Během první světové války se přibližně 3000 Jihoafričanů účastnilo bojů v rámci Royal Flying Corps. Po válce bylo 1. února 1920 založeno South African Air Force (Jihoafrické letectvo) jako součást UDF.

SAAF se účastnilo jak druhé světové války (hlavně na severoafrickém bojišti a ve Středomoří), tak války v Koreji. Při reorganizaci UDF v roce 1951 se z SAAF stala samostatná a nezávislá složka ozbrojených sil, což symbolicky potvrzovaly nové modré uniformy, které nahradily staré armádní khaki uniformy.

Přehled letecké techniky

Vlajka South African Air Force.

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky jihoafrického letectva podle Flightglobal.com.[1]

Název Fotografie Původ Určení Verze Ve službě Poznámky
Bojové letouny
Saab JAS-39 Gripen ŠvédskoŠvédsko Švédsko víceúčelový bojový letoun
dvoumístný bojový letoun[pozn. 1] 		Gripen C
Gripen D 		17
9
Speciální letouny
Cessna 208 Caravan USAUSA USA letoun pro elektronický boj Cessna 208 EW 1
Douglas C-47TP Turbo Dakota[pozn. 2] USAUSA USA letoun pro elektronický boj
námořní hlídkový letoun 		C-47 EW
C-47 MPA 		1
5
Dopravní a transportní letouny
Beechcraft Super King Air USAUSA USA lehký dopravní letoun King Air 200/300 4
CASA C-212 Aviocar ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko lehký transportní letoun 3
Cessna 208 Caravan USAUSA USA užitkový/lehký transportní letoun 7
Douglas C-47TP Turbo Dakota[pozn. 2] USAUSA USA taktický dopravní a transportní letoun 3
Lockheed C-130 Hercules USAUSA USA taktický transportní letoun C-130BZ 6
Pilatus PC-12 ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko spojovací a lehký dopravní letoun 1
Vrtulníky
Agusta AW109 ItálieItálie Itálie užitkový vrtulník 27
Atlas Oryx Jižní AfrikaJižní Afrika Jižní Afrika transportní vrtulník 46
Denel Rooivalk Jižní AfrikaJižní Afrika Jižní Afrika bitevní vrtulník Rooivalk Mk.1 12
MBB/Kawasaki BK 117 NěmeckoNěmecko Německo

JaponskoJaponsko Japonsko

transportní a užitkový vrtulník 6
Cvičná letadla
BAE Hawk Spojené královstvíSpojené království Spojené království proudový cvičný letoun Hawk 120 23
Pilatus PC-7 ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko cvičný letoun PC-7 Mk.II 56

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Dvoumístné cvičné verze bojových letounů se používají především při zaškolování již vycvičených pilotů na konkrétní typ bojového letounu.[2]
  2. ↑ a b Přestavba letounů C-47/DC-3 provedená pretorijskou společností Braddick Specialised Air Services International (BSAS), zahrnující zejména instalaci turbovrtulových motorů Pratt & Whitney Canada PT6 a mírné prodloužení trupu.

Reference

  1. ↑ HOYLE, Craig, Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney, Antoine Farard. World Air Forces 2017 [online]. London: Flightglobal, 2016-12-06. S. 12. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Cvičné letouny [online]. army.cz [cit. 2017-05-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj