Ryan Aeronautical Company

Ryan Aeronautical Company
Základní údaje
Datum založení 1922
Datum zániku 1969
Osud sloučena s Teledyne
Zakladatel Tubal Claude Ryan
Sídlo San Diego, Kalifornie, USA USA
Adresa sídla San Diego, Spojené státy americké
Charakteristika firmy
Oblast činnosti letecký průmysl
Identifikátory
Oficiální web www.ryanaero.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ryan Aeronautical Company byla americká letecká společnost založená v roce 1922 aviatikem T. Claudem Ryanem v San DieguKalifornii (pod původním názvem Ryan Flying Company). V roce 1969 se stala součástí Teledyne (vznikla tak firma Teledyne-Ryan Aeronautical Company, která byla roku 1999 převzata firmou Northrop Grumman). Společnost Ryan vyvinula několik historicky a technologicky významných letadel včetně čtyř inovativních V/STOL typů. Nejúspěšnějším výrobkem byl Ryan Firebee, bezpilotní vzdušný cíl.

Historie

  • 1922 – Tubal Claude Ryan zakládá v San Diegu na letišti Dutch Flats Airfield firmu Ryan Flying Company.
  • 1924 – Ryan Flying Company mění jméno na Ryan Airlines, Inc. a reorganizuje se na první pravidelnou leteckou společnost s celoročním provozem v USA.[1]
  • Polovina 20. let 20. století – T. Claude Ryan zahajuje s partnerem Frankem Mahoneym výrobu letadel, prvním typem je hornoplošník Ryan M-1.
  • 1926 – T. Claude Ryan prodává společnost Franku Mahoneymu a zakládá společnost Ryan Aeronautical Corporation.
  • 1934 – Ryan Aeronautical Corporation mění jméno na Ryan Aeronautical Company.
  • 19411945 – společnost se angažuje ve válečné výrobě během druhé světové války, zaměstnává kolem 8 500 lidí.
  • 1950 – zkušební zařízení pro VTOL se poprvé vznese do vzduchu.
  • 19501953 – firma rozšiřuje své aktivity (v době korejské války). Vyvíjí letecké navigační soustavy, vybavení vrtulníků, výškoměry, atd. Je vyroben bezpilotní vzdušný cíl Ryan Firebee.
  • 1953USAF zadává firmě kontrakt na stavbu dvou experimentálních letounů s kolmým vzletem a přistáním (VTOL).
  • 1955 – výsledkem kontraktu je VTOL letoun Ryan X-13 Vertijet.
  • 1957 – Ryan X-13 Vertijet uskuteční kompletní přechod ze svislého do vodorovného letu a poté zpět ke svislému přistání.[2]
  • 60. léta 20. století – Ryan Aeronautical Company pokračuje ve výzkumu VTOL a výrobě vzdušných cílů.
  • 1966 – Ryan Electronics vyrobil radar pro americkou kosmickou sondu Surveyor 1, která měkce přistála na povrchu Měsíce 2. června 1966.[3]
  • 1969 – společnost je za 128 mil. USD prodána firmě Teledyne, nově se jmenuje Teledyne-Ryan Aeronautical Company. T. Claude Ryan zůstává předsedou až do své smrti v roce 1982.
  • 1974 – v prosinci je Tubal Claude Ryan uveden do letecké Síně slávy.
  • 1982 – Tubal Claude Ryan umírá. Byl posledním leteckým průkopníkem spjatým s firmou, která nesla jméno zakladatele.
  • 1996 – Teledyne-Ryan Aeronautical Company se sloučila s Allegheny Ludlum Corporation.
  • 1999 – firmu převzal koncern Northrop Grumman.

Letadla

Přehled letadel
Letadlo První let Vyrobeno ks Typ
Ryan ST/PT-22/NR-1[4] 1934 1 568 cvičný dolnoplošník
Ryan S-C 1937 13 třímístný dolnoplošník
Ryan YO-51 Dragonfly 1940 3 průzkumný STOL letoun, hornoplošník
Ryan FR-1 Fireball[5] 1944 66 stíhací letoun s pístovým i proudovým motorem
Ryan XF2R Dark Shark 1946 1 experimentální letoun/stíhač
Ryan Navion 1948 1 200 lehký jednomotorový letoun
Ryan X-13 Vertijet[2] 1955 2 experimentální VTOL letoun
Ryan Firebee 1955 xx bezpilotní vzdušný cíl
Ryan VZ-3 Vertiplane[6] 1958 1 experimentální V/STOL letoun
Ryan XV-8 1961 1 experimentální STOL letoun
Ryan XV-5 Vertifan 1964 2 experimentální VTOL letoun

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ryan Aeronautical na anglické Wikipedii.

  1. Gill Rob Wilson (July 1954). "Genology of American Aircraft". Flying Magazine (anglicky)
  2. a b Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan X-13 Vertijet, s. 345. 
  3. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Lety na Měsíc, s. 193. 
  4. Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan PT-20 a NR (série), s. 257. 
  5. Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan FR Fireball, s. 145. 
  6. Encyklopedie letadel. Bratislava: Slovo, 1997. ISBN 80-85711-29-X. Kapitola Ryan VZ-3RY, s. 342. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj