Rumunská lidová republika
|
Rumunská lidová republika Republica Populară Romînă (1947–1965)
| |||||||
|
Hymna Zdrobite cătușe 1947–1953 Te slăvim, Românie 1953–1965 | |||||||
Geografie
| |||||||
|
Rozloha
|
238 391 km²
|
||||||
| Obyvatelstvo | |||||||
|
Počet obyvatel
|
zhruba 19 000 000 (1965)
|
||||||
|
rumunština (oficiální)
|
|||||||
| Státní útvar | |||||||
|
Rumunské leu (ROL)
|
|||||||
|
Vznik
|
30. prosince 1947 (zničení království)
|
||||||
|
Zánik
|
|||||||
| Státní útvary a území | |||||||
| |||||||
Rumunská lidová republika (rumunsky v letech 1947–1954 Republica Populară Română, 1954–1963 Republica Populară Romînă a od roku 1963, kdy byla udělena výjimka pro slovo România, až do svého zániku opět Republica Populară Română zkratkou RPR) byla socialistickou republikou, která existovala v letech 1947–1965. Vedoucí stranou byla Rumunská dělnická strana. V roce 1955 pomáhala založit Varšavskou smlouvu. V roce 1965 byla transformována na Rumunskou socialistickou republiku.
Historie
Před koncem druhé světové války, Rumunsko změnilo válčící stranu. Byl svržen režim Iona Antonesca a k moci se dostal Michal I. Rumunský. Prosovětská vláda byla jmenována 6. března 1945. Po druhé světové válce se Sovětský svaz zasadil o začlenění do té doby ilegální komunistické strany v poválečné vládě někdejší Osy Berlín–Řím–Tokio, zatímco nekomunističtí političtí předáci byli soustavně eliminováni z politického života. V roce 1948 vyhrála volby s 93 % hlasů koalice, v níž byli komunisté dominantní. Král Michal I., který hrál velkou roli v převratu, byl donucen abdikovat a opustit zemi 30. prosince 1947, týž den byla vyhlášena Rumunská lidová republika.
V socialistickém Rumunsku vyhrálo boj o moc domácí nacionalistické křídlo v čele Gheorghe-Gheorghiu Dejem, který byl v letech 1952 až 1955 předseda vlády a v letech 1961 až 1965 předsedou státní rady. Gheorghe Gheorghiu-Dej zastával názor, že by měla vládnout strana bez jakýchkoliv zásahů z cizích národů. Jeho učeň a nástupce Nicolae Ceauşescu tento názor sdílel s ním.
