Rudolf Tereba

Rudolf Tereba
Narození 25. dubna 1850
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 13. listopadu 1904 (ve věku 54 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Vzdělání České vysoké učení technické
Povolání architekt a stavitel
Děti Miloš Tereba
Příbuzní Antonín Pitlík (švagr)
Hnutí novorenesance, secese
Významná díla Dům U Prasátků v Praze
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Tereba (25. dubna 1850 Praha – 13. listopadu 1904 Praha) byl český architekt a stavitel.

Život

Narodil se v praze na Novém městě jako čtvrtý z pěti synů v rodině pražského měšťana, zámečníka Františka Tereby z Nepomuka (1808–?) a jeho manželky Anny, rozené Branžovské z Vodňan (1810–1887). [1]. Po absolutoriu obecné školy a reálky v Mikulandské ulici vystudoval pozemní stavitelství a architekturu na ČVUT v Praze. Na Technice byl dále v letech 1873/74 až 1876/77 asistentem profesora Josefa Niklase.

Poměrně brzy se osamostatnil a prosadil se jako architekt pražských monumentálních budov novorenesančního a později secesního stylu. [2] Dále se zapojil do společenských a politických funkcí. Roku 1882 byl poprvé zvolen obecním starším na Novém Městě, v městské radě zasedal až do roku 1895. [3] vykonával dozor nad stavební činností jako dvorní architekt monarchie, například při rekonstrukci Karlova mostu v Praze. Zasedal v různých porotách a výborech, například Všeobecné zemské jubilejní výstavy v roce 1891 nebo při projektu pražského Obecního domu. Podílel se na projektu budovy České spořitelny v Rytířské ulici. V 90. letech 19. století vykonával funkci starosty Měšťanské besedy v Praze [4],

Rodina

Rudolf Tereba byl dvakrát ženat, poprvé se oženil 2.5. 1876 v kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí s Františkou Mikšovou (1854–1880), sestrou architekta Františka Mikše.[5] Ta zemřela krátce po narození druhého syna. Podruhé se Tereba oženil s Miloslavou Zátkovou, ovdovělou Votavovou (1855–??). Z prvního manželství přežil prvorozený syn Emilian (1878—1918), povoláním technik, a dcera Rudolfína (1877), z druhého manželství pocházeli syn Miloš (1883–1932), povoláním architekt, syn Radoslav profesí advokát (1895–??) a dcera Milada.

Dům v Praze na Karlově náměstí 17
Dům U Prasátků, Trojická 18

Rodina žila v Praze na Novém Městě, od roku 1895 v Podskalí (tehdy zvaném Ozerov) v domě U Prasátků, který Tereba projektoval.[6] Rudolf Tereba zemřel v Praze a byl pohřben do rodinné hrobky na Vyšehradě.

  • Další příbuzníː Rudolfova teta Barbora Terebová (1813-1850) pracovala jako porodní asistentka.[7]
  • Rudolfova starší sestra Franiška Terebová (* 1847) se provdala za stavitele Antonína Pitlika.

Dílo (výběr)

  • 1881–1882 Novorenesanční kancelářský dům čp. 1605/II, Sokolská 66ː tříkřídlý dvoupatrový dům s balustrovou atikou a sedlovou střechou.
  • 1887–1888ː Novorenesanční nárožní a průchodní dům čp. 872/II na Senovážném náměstí 25 / Jindřišská 31
  • 1894, 1899ː Nárožní nájemní dům čp. 288/II, Karlovo náměstí 17, Odborů 8, Praha 2 – Nové Město; rozsáhlý čtyřpatrový a dvoutraktový objekt s dvorem, původně se secesními fasádami a interiéry, dvoutraktová přístavba je novorenesanční. Na čelné fasádě se dochovaly fresky od Adolfa Liebschera a reliéfy Panny Marie a tří světcůː Jana Nepomuckého, sv. Václava a sv. Floriána.
  • 1894–1897ː Nárožní nájemní dům čp. 397/II U Prasátků, Trojická 18, Praha 2 – Nové Město; třípatrový dům na půdorysu L s hranolovou věží v nároží, je obrácen vchodem a hlavní fasádou do ulice (fresky svatých a a andělů) a vedlejší fasádou proti věži a vchodu do kostela Nejsvětější Trojice (fresky v 1. patře zpodobují šuhaje s iniciálami RT na štítu a selku, v 2. patře je trůnící žena – personifikace města Prahy, doprovázená dvěma zbrojnoši se znakem Nového Města Prahy na praporcích). Fresky na obou fasádách namaloval Adolf Liebscher. [8] Na jihovýchodní straně k domu přiléhala zahrada, později zastavěná garážemi. Dům je Terebovým stěžejním dílem, od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.[9] v současnosti slouží přízemí domu jako Mateřská škola.
  • Secesní klinika čp. 500–501/II Všeobecné nemocnice, projekt po smrti Rudolfa Tereby dokončil a v letech 1915–1920 realizoval Matěj Blecha, hospodářský pavilon k němu přistavěl Oldřich Tyl v letech 1921–1926.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 643, obraz 188
  2. ↑ VLČEK, Pavel; HILMERA, Jiří. heslo Tereba Rudolf. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. 
  3. ↑ Obecní schematismus král. hlavního města Prahy na rok 1897, s. 17, č. 77
  4. ↑ František Vendelín Schwarz, Památník Besedy měšťanské v Praze na oslavu padesátileté činnosti spolku 1845-1895, Praha 1896, s. 176-177
  5. ↑ Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátu
  6. ↑ a b BAŤKOVÁ, Růžena. Umělecké památky Prahy. Svazek Nové Město, Vinohrady. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0627-3. S. 167, 286, 660-661. 
  7. ↑ Frauen Hebammen. Schematismus für das Königreich Böhmen [online]. 1848 [cit. 2025-03-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ BAŤKOVÁ, Růžena. Umělecké památky Prahy. Svazek Nové Město, Vinohrady. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0627-3. S. 167, 286, 361-362, 486, 660-661. 
  9. ↑ Památkový katalog

Literatura

Externí odkazy

Zdroj