Rudolf Kazda

Rudolf Kazda
1. Předseda ČKS SKI Jilemnice
Ve funkci:
1895 – 1898
Předchůdce funkce vznikla
Nástupce Oldřich Hrubý
1. Předseda Jilemnického okrašlovacího spolku
Ve funkci:
? - 1929
Předchůdce funkce vznikla
Nástupce Jindřich Ambrož
Stranická příslušnost
Členství Národní strana svobodomyslná
Narození 28. října 1862
Jilemnice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 31. července 1929 (ve věku 66 let)
Jilemnice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Anna Kazdová, (roz. Podrazilová)
Děti Rudolf Kazda ml.
Příbuzní Josef Vejnar (švagr)
Profese obchodník a kronikář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Kazda (28. října 1862 Jilemnice – 31. července 1929 Jilemnice) byl český obchodník, kronikář a organizátor kulturního a sportovního života na Jilemnicku.

Životopis

Rudolf Kazda bydlel v domě čp. 267 ve Valdštejnské ulici v Jilemnici.[1] Byl členem TJ Sokol Jilemnice. Ve spolku působil jako jednatel a později jako starosta. Byl zakládajícím členem ČKS SKI Jilemnice a roku 1895 se stal prvním předsedou tohoto spolku. Zasloužil se o stavbu jilemnické Sokolovny a jako starosta Sokola ji roku 1886 slavnostně otevíral. Roku 1897 si jeho sestra Emilie vzala Josefa Vejnara, který se přistěhoval do jejich domu ve Valdštejnské ulici. Spřátelili se a Rudolf Kazda mu pomáhal kolorovat jeho černobílé diapozitivy.[2]

Byl členem Divadelního spolku Kolár. V tomto spolku vystřídal místo garderobiéra, režiséra a předsedy. Když roku 1914 ochotnická činnost vlivem první světové války utichla, pokusil se ji obnovit. Hrálo se ve prospěch raněných, Červeného kříže a dalších, válkou postižených lidí.[3]

Založil a vedl Jilemnický okrašlovací spolek.[4] Během působení v okrašlovacím spolku se zasloužil o záchranu některých náhrobků ze starého jilemnického hřbitova.[5] Byl dlouholetým členem městské rady a deset let zasedal ve výboru občanské záložny. Jilemnici na přelomu 19. a 20. století popsal ve své sedmisvazkové rukopisné kronice. Chtěl sestavit rodopisné knihy všech domů a jejich obyvatel. Dal dohromady materiály, opatřil výpisy z pozemkových knih i matriky, dotazoval se starých pamětníků. Po jeho smrti tyto materiály a sestavené rodopisné knihy zakoupila Městská spořitelna za 2000 Kč.[6]

Zemřel 31. července 1929 v Jilemnici. Je pohřben na místním hřbitově.

Rodina

Manželkou Rudolfa Kazdy byla Anna Kazdová, roz. Podrazilová (1867–1894). Měli dva syny, z nichž se pouze jeden dožil dospělosti.[7]

  • Rudolf (18. června 1889 – 9. července 1890)
  • Rudolf, přezdívaný filosof, Kazda (11. října 1891 – 10. ledna 1916) - vydal básnickou sbírku Kvetly jasmíny, zemřel na tuberkulózu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ LUŠTINEC, Jan. Josef Vejnar: doktor s vášní pro fotografii. Jilemnický zpravodaj. 2017, roč. XL., čís. 5., s. 48. Dostupné online.  Archivováno 30. 6. 2020 na Wayback Machine.
  2. ↑ DVOŘÁK, JIŘÍ, 1963-. Fotografové Krkonoš: od počátků fotografie po současnost. Vrchlabí: [s.n.] 223 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7535-033-6, ISBN 80-7535-033-2. OCLC 970636165 
  3. ↑ LUŠTINEC, Jan. Budova základní školy čp. 97 v ulici Jana Harracha. Jilemnický zpravodaj. 2020, čís. 5, s. 44. Dostupné online.  Archivováno 29. 6. 2020 na Wayback Machine.
  4. ↑ Jilemnický okrašlovací spolek. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ LUŠTINEC, Jan. Starý jilemnický hřbitov. Jilemnický zpravodaj. 2011, čís. 2, s. 28. Dostupné online.  Archivováno 29. 6. 2020 na Wayback Machine.
  6. ↑ Jilemnické proměny: Dům čp. 205 (1980/2009). - PDF Stažení zdarma. docplayer.cz [online]. [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ Náhrobek rodiny Kazdovy v Jilemnici

Související články

Zdroj