Rudolf Ina Malý

Rudolf Ina Malý (17. dubna 1889, Staré Ždánice – 13. dubna 1965, Praha)^[1] byl český filozof, publicista a diplomat. Narodil se ve Starých Ždánicích v okrese Pardubice. Vystudoval bohemistiku, filozofii a dějiny umění na filosofické fakultě Karlovy univerzity, kde absolvoval v roce 1913. Během svého studia se krátce vzdělával také na Sorbonně v Paříži. Před první světovou válkou pracoval jako středoškolský profesor. Po vypuknutí války byl nasazen na východní frontu.

Po válce, v letech 1920–1939, pracoval na ministerstvu zahraničí, kde se postupně stal vrchním odborovým radou. Působil také na československých ambasádách v Paříži a Římě. V letech 1939–1942 vedl oddělení na ministerstvu školství a osvěty, avšak v roce 1942 byl předčasně penzionován.^[2]

Malý se zpočátku orientoval levicově a masarykovsky, byl členem národně-socialistické strany.^[3] V letech 1919–1923 řídil literární přílohu Českého slova a revui Národní kultura. Přispíval do různých filosofických a populárních časopisů. Postupně však konvertoval k římskému katolicismu, což ovlivnilo celou jeho další publicistickou tvorbu. Od roku 1937 do roku 1939 vedl integristický časopis Tak!.^[4]

Byl členem řady uměleckých a spisovatelských spolků, od roku 1936 působil ve výboru Kruhu českých spisovatelů a od roku 1940 byl jeho jednatelem. Rovněž byl členem předsednictva Kulturní rady pro dobrou knihu českou při Národní radě české.

Jeho publicistická tvorba byla ovlivněna katolickým integrismem a obdivem k italskému fašismu. Malý ve svých dílech prosazoval náboženské, kulturní a politické ideje, které se vymykaly standardnímu liberálně-demokratickému pojetí. Jeho nejznámějšími díly jsou Kříž nad Evropou (1935), kde spojoval fašismus a katolicismus do jedné linie v boji proti „kvantitativní“ demokracii, a Marx a Řím ve světle živé skutečnosti (1939), která byla po okupaci Československa stažena z prodeje kvůli protiněmeckým postojům.^[5]

Po komunistickém převratu v roce 1948 se stáhl do ústraní. Zbytek života prožil v ústraní ve své břevnovské vile, kde žil jako soukromník. Zůstává kontroverzní postavou české kulturní a politické scény pro své protichůdné postoje a vliv na druhorepublikovou kulturní politiku.

Malý napsal řadu knih a článků^[4], mezi nejvýznamnější patří:

• Jasnýma očima: Studie o různých věrách filosofických podle zásad rozumu a zbožnosti (1920)
• Akord motivů náboženských a sociálních (1921)
• Svět v Bohu: N. Malabranche (1922)
• Posvěcení života: Myšlenková revise i perspektiva (1924)
• Sláva dne: Glosy o novém realismu a demokracii (1925)
• Kříž nad Evropou: Revoluce dvacátého století (1935)
• Světlo v tmách: Zápisky (1937)
• Marx a Řím ve světle živé skutečnosti (1939)

Jeho práce reflektují složitou intelektuální dráhu od liberalismu a socialismu k fašistickému katolicismu a silné opozici vůči nacismu a komunismu.

Zdroj