Rudolf Hübner (architekt)

Rudolf Hübner
Rudolf Hübner (1904-1985)
Rudolf Hübner (1904-1985)

Narození 1904
Röchlitz
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 25. srpna 1985 (ve věku 80–81 let)
Bělá pod Bezdězem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Anna Skořepová
Děti Olga Hübnerová
Commons Rudolf Hübner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Hübner (1904 Röchlitz25. srpna 1985 Bělá pod Bezdězem) byl český architekt a stavitel německé národnosti, významná osobnost Čelákovic.[1]

Život

Narodil se v LiberciRochlicích jako nejmladší dítě do rodiny německého pasíře, měl dva starší sourozence, bratra Arnošta a sestru Johannu. Po roce 1948 byla rodinná firma znárodněna a stala se součástí státního podniku Jablonex. V meziválečném období pracoval u pražských stavebních firem jako stavbyvedoucí, mimo jiné i na výstavbě České národní banky a později i jako projektant a architekt. Oženil se s Annou Skořepovou, dcerou kováře z Roškopova, s rodinou se usadil v Čelákovicích u Prahy.

V dnešní ulici Lípová (čp. 672/11) postavil rodinnou vilu dle svého vlastního návrhu, která stojí dodnes. Roku 1927 se v Čelákovicích manželům narodila dcera Olga. K okruhu tehdejších rodinných známých patřil i mecenáš a vlastenec Josef Volman, který měl zřejmě vliv na jeho pročeské vlastenecké a antifašistické smýšlení. V okolí továrníka Volmana měl možnost potkat se s věhlasnými architekty té doby, od kterých čerpal znalosti i uměleckou tvůrčí inspiraci. Roku 1935, kdy byl zaměstnán u firmy A. Antoše v Praze, navrh Čelákovický Husův sbor[2][3] a později také vykonával autorský dozor. Stavební práce řídil architekt Josef Pýcha. V srpnu téhož roku byl projekt schválen, základní kámen Husova sboru byl položen v září 1935 a v červnu 1936 byl Husův sbor dostavěn z darů dobrovolníků.

Na podzim roku 1936 odjíždí s rodinou pracovně do Sudet, aby se podílel na výstavbě čsl. opevnění. Jeho firma je přidělena na linii I. ve Starém Městě pod Sněžníkem, kde setrvává až do samotného odsunu v září 1938, kdy se jako německý antifašista přihlásil k občanství ČSR. V důsledku hospodářské krize je nucen prodat rodinný dům v Čelákovicích zatížený hypotékou. Během války žije v Hrochově Týnci, kde se zapojuje do čsl. odboje. Rodina se cíti v bezprostředním ohrožení zejména po vypálení Ležáků v roce 1942. Po válce odbržel od ministerstva obrany vyznamenání za zásluhy II. Odboji jako civilní člen partyzánské skupiny Mistr Jan Hus.

Po válce pracuje v Bělé pod Bezdězem jako ředitel Stavostroje, později jako penzista na stavebním úřadu tamtéž. Po smrti roku 1985 byl pochován v rodinném hrobě na hřbitově v Čelákovicích. Roku 2022 byla rodinná hrobka Hübnerových podle přání dcery Olgy přenesena na Lesní hřbitov v Hradci Králové.

Publikace

Byl činný též jako regionální historik a vášnivý turista. Psal česky i německy. Vyšla mu monografie Heimatkunde des Bezirks Aussig / Vlastivěda okresu Ústí n. L. roku 1929.[4]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Zpravodaj města Čelákovice:


Zdroj