Rudolf Hermann Lotze

Rudolf Hermann Lotze
Narození 21. května 1817
Budyšín
Úmrtí 1. července 1881 (ve věku 64 let)
Hol Municipality
Příčina úmrtí zápal plic
Povolání filozof, antropolog, vysokoškolský učitel, logik, lékař, psycholog a spisovatel
Alma mater Lipská univerzita
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lotzeho hrob v Göttingenu

Rudolf Hermann Lotze (21. května 1817, Budyšín (Bautzen) – 1. července 1881, Berlín) byl německý filosof, lékař a jeden ze zakladatelů vědecké psychologie.

Život

Narodil se v rodině vojenského lékaře, vystudoval gymnázium v Žitavě (Zittau), kde později také krátce působil jako lékař. Studoval v Lipsku medicínu a filosofii, habilitoval se 1839 v medicíně a 1840 ve filosofii. Roku 1844 byl povolán na univerzitu v Göttingenu, kde napsal svoje hlavní díla. Roku 1880 byl povolán do Berlína, ale už následujícího roku zemřel.

Myšlení

Lotze byl myslitel s velmi širokým obzorem a snažil se spojit přírodovědecké a filosofické zkoumání skutečnosti. Byl ovlivněn zejména G. W. Leibnizem, G. W. F. Hegelem a F. W. J. Schellingem. Věnoval se také poezii a přeložil Sofoklovu Antigonu do latiny. Ve studiu přírody byl zastáncem mechanického výkladu jevů a odmítal spekulativní filosofii přírody ("životní síla"), jak ji zavedl hlavně Schelling, zároveň však odmítal i materialismus. Kauzální výklad, zcela přiměřený pro neživou přírodu, nemůže vysvětlit jevy života a duše, může však nabídnout metodu zkoumání a pomoci při odhalování souvislostí. Naopak teleologické pojmy jako „účel“ a „řád“, bez nichž se naše myšlení neobejde, nemohou sloužit jako principy vědecké argumentace.

Ve snaze o celkové pochopení člověka Lotze hovoří o třech oblastech, o oblasti fakt, oblasti zákonů a oblasti hodnotových norem, jež jsou však odděleny jen v našem myšlení, nikoli ve skutečnosti. Ve svých přednáškách se věnoval široké oblasti logiky, filosofie, etiky a psychologie a ve svých spisech se je také snažil navzájem propojit. Naše myšlení je nutně ovlivněno jazykem, který určuje jeho formy, a přitom se předává bez přesných vymezení. Úkolem filosofie je zpřesňovat dílčí náhledy skutečnosti, jak je podávají jednotlivé vědy, a uvádět je do souladu a celku. Tento celek je dílem Stvořitele, který zaručuje jeho smysl a zároveň hodnotový řád, který mu vládne.

Význam

Lotzeho spisy vznikaly v době, kdy se začaly bouřlivě rozvíjet jednotlivé vědy, kdy pohasla sláva idealistických „géniů“ a kdy ji nahradil požadavek vědecké střízlivosti a přesnosti. Filosofie tak stála před obtížnou otázkou svého vlastního poslání a Lotze byl první, kdo se ji pokusil řešit. Jakožto myslitel, který v německém prostředí ukončil období velké spekulativní filosofie po Kantovi a otevřel cestu ke střízlivějšímu a vědečtějšímu zkoumání (včetně novokantovství, mechanického materialismu, logického positivismu i fenomenologie), patřil Lotze až do první světové války k nejvlivnějším filosofům vůbec.

Mezi jeho žáky patřili v Německu Windelband a Frege, v Americe Josiah Royce, William James a George Santayana. Ještě ve 20. letech 20. století se jím zabývali lidé jako Russell, Cassirer nebo Heidegger.Jeho spisy vycházely v anglických i francouzských překladech a hluboce ovlivnily několik generací. Jakožto myslitel přechodné doby však byl potom rychle překonán a zapomenut, nicméně zůstaly otázky a pojmy, které do filosofie přinesl – například pojmy „platnost“ nebo „hodnota“. Teprve v poslední době se jeho myšlení těší obnovenému zájmu.[1]


Hlavní díla

  • De futurae biologiae principiis philosophicis (O filosofických základech budoucí biologie, 1838)
  • Obecná patologie a terapie jakožto mechanické přírodní vědy (1842)
  • Medicinská psychologie čili fysiologie duše (1852)
  • Mikrokosmus: myšlenky k přírodopisu a dějinám lidstva I.-III. (I. Tělo; II. Člověk; III. Dějiny, 1856-1864)
  • Logika (I. O myšlení; II. O zkoumání; III. O poznání, 1874)
  • Metafysika (Ontologie, Kosmologie, Psychologie, 1879)

Záznamy z přednášek:

  • Základy psychologie (1881)
  • Základy praktické filosofie (1882)
  • Základy metafysiky (1883)
  • Základy filosofie náboženství (1883)

Odkazy

Reference

  1. ↑ D. Sullivan, H. Lotze v SEP [1]

Externí odkazy

Literatura

Velká část díla R. H. Lotzeho je dostupná na Google Books [2], v originále i v anglických překladech

Tento článek je založen z velké části na informacích z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie (viz odkazy vlevo).

Zdroj