Rudolf Grossmann (malíř)

Rudolf Grossmann
Narození 25. ledna 1882
Německo Freiburg im Breisgau, Německo
Úmrtí 28. listopadu 1941 (ve věku 59 let)
Německo Freiburg im Breisgau, Německo
Národnost německá
Povolání grafik
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Grossmann (též Rudolph Grossmann, celým jménem Rudolf Wilhelm Walther Großmann; 25. ledna 1882 Freiburg im Breisgau, Německo – 28. listopadu 1941 Freiburg im Breisgau, Německo[1]) byl německý umělec a grafik.

Život

Rudolf Grossmann vyrůstal v uměleckém prostředí. Jeho dědeček byl dvorní malíř Wilhelm Dürr, jeho matka portrétní malířka. Rudolf Grossmann nejprve studoval medicínu a filozofii v Mnichově v letech 1902–1904, pak šel na pět let do Paříže, kde byl mimo jiné student Luciena Simona.[2] Tam se věnoval, zpočátku pod vlivem Paula Cézanna, krajinomalbě. S Julesem Pascinem cestoval do Belgie a Holandska. Další studijní cesty ho zavedly do severní a jižní Francie, do Vídně, Budapešti a Stockholmu.

Předtím, než pokračoval v cestování (někdy doprovázen svým přítelem Hansem Purrmannem) zůstal v roce 1910 na čas v Berlíně. Navštívil Engadin, Mnichov, Tegernsee a Itálii.

Po návratu do Německa žil Grossmann v Berlíně a od té doby pracoval jako grafik. Vytvářel mimo jiné knižní ilustrace a portréty celebrit. V roce 1928 se stal profesorem na Kunsthochschule v Berlíně[3] a byl členem uměleckých skupin Berliner Secession a Deutscher Künstlerbund.

Po uchopení moci nacisty byl v roce 1934 vyloučen jako profesor ze školy a odešel do Freiburgu. Grossmannovy práce byly národními socialisty hanobeny jako „degenerované“. V roce 1937 byla tři jeho díla vystavena na nacistické propagandistické výstavě Entartete Kunst v Mnichově a 206 jeho děl bylo zabaveno.[3]

Zemřel v roce 1941 ve Freiburgu, ve svých 59 letech.

Dílo

Je známý jako ilustrátor knih několika spisovatelů své doby. Kromě toho umělecky ztvárňoval portréty a zaznamenával obrazy každodenního života. Řadí se mezi umělce německého expresionismu, ale udržoval si vlastní linii. V roce 1937 byl po převzetí moci národními socialisty očerněn na výstavě Zvrhlé umění v Michově.

Galerie

  • Rudolf Großmann: Stavba ulice v Berlíně (Straßenbau in Berlin), 1925
    Rudolf Großmann: Stavba ulice v Berlíně (Straßenbau in Berlin), 1925
  • Rudolf Großmann: Hudebníci (Musikanten), 1918
    Rudolf Großmann: Hudebníci (Musikanten), 1918
  • Rudolf Großmann: Malíři Jules Pascin a Hans Purrmann v Moulin de la Galettte, 1909
    Rudolf Großmann: Malíři Jules Pascin a Hans Purrmann v Moulin de la Galettte, 1909
  • Rudolf Großmann: Max Schmeling, 1929
    Rudolf Großmann: Max Schmeling, 1929
  • Rudolf Großmann: Ženský akt s pokrčenou nohou (Frauenakt mit angewinkeltem Bein), perokresba
    Rudolf Großmann: Ženský akt s pokrčenou nohou (Frauenakt mit angewinkeltem Bein), perokresba

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.annexgalleries.com/artists/biography/887/Grossmann/Rudolf
  2. ↑ Rudolf Großmann [online]. RKD Netherlands Institute for Art History [cit. 2015-06-03]. Biographical information. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Ernst Klee: Das Kulturlexikon zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945. S. Fischer, Frankfurt am Main 2007, ISBN 978-3-10-039326-5, S. 201.

Literatura

  • Wilhelm Hausenstein, Rudolf Großmann, Klinkhardt & Biermann Reihe Junge Kunst, svazek 7, 1919
  • Thomas Levy, Carl-Jürgen Tohmfor: Das Café du Dome und die Adadémie Matisse, 1988, Verlag Schimper, Schwetzingen, ISBN 3-87742-033-8.

Externí odkazy

Zdroj