Rubín (hradiště)

Rubín
Hradiště Rubín od Dolánek
Hradiště Rubín od Dolánek
Poloha
Adresa Dolánky, Podbořany, ČeskoČesko Česko
Pohoří Mostecká pánev
Nadmořská výška 351,7 m
Souřadnice 50°15′15″ s. š., 13°26′16″ v. d.
Rubín
Rubín
Další informace
Rejstříkové číslo památky 43352/5-1169 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rubín je pravěké a raně středověké hradiště v jižní části Ústeckého kraje. Nachází se na stejnojmenném kopci u Dolánek, čtyři kilometry severovýchodně od Podbořan v okrese Louny. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Přírodní poměry

Vrch Rubín v jižní části Mostecké pánve je tvořený třetihorním bazanitem.[2] Nachází se na pravé straně údolí Doláneckého potoka, jehož dno převyšuje o devadesát metrů. Strmé svahy ovlivněné těžbou kamene se nacházají na severu, západě a jihozápadě. Na jižní straně jsou mírnější a převýšení zde dosahuje jen dvacet až třicet metrů.[3]

Historie

Vrch Rubín byl osídlen od neolitu do raného středověku. Nejstarší osídlení patří neolitickým kulturám: kultuře s lineární keramikou, kultuře s vypíchanou keramikou a jordanovské kultuře. Nálezy z doby eneolitu náleží kultuře s nálevkovitými poháry, řivnáčské kultuře, kultuře kulovitých amfor a kultuře se šňůrovou keramikou.[3] V době osídlení řivnáčskou kulturou bylo podle Zdeňka Smrže sídliště opevněné hliněnými valy,[3] ale existence hradiště v tomto období není jistá.[4]

Vrcholová plošina
Rozhledna z roku 2018 na vrcholu kopce

Prokazatelné opevnění bylo postaveno až v době bronzové lidem nejmladší fáze únětické kultury. Na ni postupně navázalo osídlení příslušníky středodunajské mohylové kultury,[5]knovízské a štítarské kultury.[3]

Nové opevnění vzniklo na přelomu doby halštatské a laténské v rámci bylanské kultury (800–400 př. n. l.) Čelo hradby tvořila kamenná zeď o šířce 100–120 cm. Většina archeologických situací na kopci pochází právě z tohoto období. Je pravděpodobné, že v té době existovala na hradišti i kamenná architektura. Při stavbě dřevěné vyhlídkové věže bylo v roce 2018 nalezeno půlmetrové souvrství kamenů, tvořících na hraně svahu plato. To koresponduje s výzkumy Helmuta Preidela, které zde prováděl v letech 1934–1938. Mohlo se jednat o základy kamenných domů. Akropole hradiště byla v té době rozdělena na menší areály – dvorce. Na Rubínu byly nalezeny bronzové spony vyrobené v Etrurii, uložené v Oblastním muzeu v Chomutově. To naznačuje že Rubín byl v 8. – 6. století př. n. l. centrem Poohří.[6]

Ojedinělé nálezy pochází z pozdějších fázích laténské kultury a doby římské.[3] Jde zejména o nálezy hrobů pod severovýchodním svahem kopce. K dalšímu významnému osídlení lokality došlo až ve starší a střední době hradištní.[5] Na hradišti byl získán soubor avarsko-slovanských výrobků, ke kterým patří kování opasků a koňských postrojů. Kostěný hřeben a železná sekera naopak naznačují styky se západní Evropou. V předpolí hradiště byly prozkoumány obytné i výrobní stavby a zásobní jámy, ve kterých byly nalezeny keramické střepy, skleněné perly, střepy skleněných nádob a dvě železné kosy. Z pokročilé fáze devátého století pochází velkomoravské šperky.[7]

Prvním archeologem, který se hradištěm na Rubínu zabýval, byl Josef Ladislav Píč. Archeologický výzkum však proběhl až pod vedením Helmuta Preidela v letech 1934–1938. Další výzkumy vedli Václav Kruta v roce 1970 a Josef Bubeník v letech 1987–1991.[3] Někteří autoři ztotožňují Rubín s Wogastisburgem, kde se měla v roce 632 odehrát bitva mezi slovanskými kmeny Sámovy říše a franským vojskem krále Dagoberta I. Nelze to vyloučit v případě, že ke střetnutí došlo v Čechách. Dalším kandidátem je hradiště Staffelberg u města Bad Staffelstein v Bavorsku. Hypoteticky mohlo být hradiště na Rubínu také centrem luckého knížectví.[7]

Stavební podoba

Pozůstatky opevnění byly poškozeny lidskou činností v devatenáctém století. Na jižním svahu jsou patrné zbytky dvou poškozených valů vzdálených od sebe asi patnáct metrů, ale v době halštatské byly pravděpodobně opevněny i zbývající světové strany. Nejstarší opevnění je připisováno únětické kultuře. Její val byl využit při stavbě hradby v době halštatské a její zbytky znovu v raném středověku. Archeologický výzkum odkryl v koruně valu kůlové jamky s keramickými střepy ze starohradištního období. Před valem byl zjištěn pravěký příkop. Podle výzkumu ze třicátých let dvacátého století existovala na východní straně klešťovitá brána, u které val ukrýval zbytky tři až čtyři metry široké dřevěné konstrukce zničené ohněm. Na vrcholové plošině byly odkryty pozůstatky kůlových a srubových staveb.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-12-23]. Identifikátor záznamu 155638 : Rovinné neopevněné sídliště Rubín, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Rubín, s. 385. 
  3. ↑ a b c d e f g ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Dolánky, s. 67–68. 
  4. ↑ Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 38. (česky, německy) 
  5. ↑ a b SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Dolánky, s. 74. 
  6. ↑ PEKSA, Vojtěch a kol. Podbořany. 660 let od první písemné zmínky. Podbořany: Město Podbořany, 2022. 551 s. ISBN 978-80-895036-81-7. Kapitola Vrch Rubín - malý kopec s velkou historií, s. 92–93. 
  7. ↑ a b LUTOVSKÝ, Michal. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 432 s. ISBN 80-7277-054-3. Heslo Dolánky, s. 60–61. 

Literatura

  • BUBENÍK, Josef. Výzkum vrchu Rubín (Dolánky, obec Podbořany, okr. Louny) a jeho okolí v letech 1984–1989. Předběžná zpráva. Archeologické rozhledy. 1992, roč. XLIV, čís. 2, s. 216–230. Dostupné online. ISSN 0323-1267. 
  • BUBENÍK, Josef. Osídlení jihovýchodního předpolí vrchu Rubínu v době hradištní a jeho chronologie (Výzkum v letech 1984–1991). Památky archeologické. 1997, roč. 88, s. 56–100. 
  • BUBENÍK, Josef. Rubín. Souhrn objevů z období raného středověku. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1992, roč. 100, s. 145–155. ISSN 1803-1382. 
  • BUBENÍK, Josef. Hradiště Rubín u Podbořan v severozápadních Čechách v raném středověku. Studia mediaevalia pragensia. 2006, roč. 7, s. 21–37. ISSN 0862-8017. 
  • KOUTECKÝ, Drahomír. Halštatské hradiště Rubín, k. ú. Pšov. Ústecký kraj. Archeologické rozhledy. 2005, roč. 57, s. 147–166. ISSN 0323-1267. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj