Rozařín

Rozářín
Náves Rozářína se zvonicí
Náves Rozářína se zvonicí
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Moutnice
Okres Brno-venkov
Kraj Jihomoravský kraj
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°3′12″ s. š., 16°44′17″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Moutnice
Rozářín
Rozářín
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozářín (dříve někdy též Rozařín, Rosálov, německy Rosalienfeld) je vesnice, součást obce Moutnice v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Se zástavbou Moutnic je zcela spojen.

Historie

Rozářín vznikl parcelací moutnického dvora na pravém břehu Moutnického potoka v roce 1784 na pastviskách zváných výhon. Údajně původními obyvateli byli zbožní lidé z Roudnicka v Čechách.[1] Jméno osady vzniklo na památku šlechetné a bohabojné převorky z bývalého kláštera dominikánek u sv. Anny v Brně, Anny Štefany Schneiderové (1743 - 1801[2]), která během Sedmileté války milosrdně vypomáhala chudým a za patronku byla zvolena sv. Rozálie Palermská.[1]

"Zbožní potomkové úctu k této světici rozmnožili a zbožnost jejich dokozauje moutnický chrám Páně. Poboční levý oltář jest zasvěcen této svaté paně! Která se za obyvatele Rozařínské u Boha přímlouvala, když cholera roku 1866 v Moutnicích zuřila! Neb ona jest patronka od moru a nakažlivých nemocích. (po bitvě u Hradce Králové táhla vojska přes Rozařín a Moutnice. Vesměs všechny okolní vesnice včetně Moutnic[3] měli mrtvé nakažené morem, vyjma obce Rozařínské[4].) Utíkejmež se k ní, ona nám vyprosí u Boha pomoci. Obyvateli Rozařínští následujmež pokoru sv. panny, která následovala Krista a byla živa v Jeskyni. Nemilujež přílišně světa a jeho marnosti, neb ty svádějí lidstvo na hříšné kluské bezcestí. Buďmě živy v pokoře a v lásce na této zdější pouti, nechť se svatá patronka nad námi nermoutí. Ať kralujem se sv. Rozalii a s Kristem Pánem tam v nebesích až po všechny věky věků. Amen.[1]"

Bylo zde postaveno 20 domů. První dům zde vystaven byl Josefa Havránka, č.p. 11. Číslování domů šlo po pořadě od jihozápadu až po č.p.10 a poté po druhé straně ulice od severovýchodu směrem k jihu počínaje domem č.p.11. Mezi domovním číslem 15. a 16. měla být tak široká ulice jako je mezi domy 5. a 6. Číslo 14. mělo stát na Haltýři (přírodní zásobárna vody), ale kvůli velké mělčině a podmáčené půdě, muselo být posunuto.[1]

Roku 1846 uzavřela obec s Ignácem Polákem z Klobouk u Brna pachtovní smlouvu na pozemky, kde nechal vystavět větrný mlýn. Dlouholetým mlynářem byl Jan Svoboda, původem z Ježova.

V letech 1850–1869 byl spojen s Moutnicemi, jinak se jednalo o samostatnou ves. Počet obyvatel se postupně zvětšoval, rozrůstala se také zástavba, takže Rozářín s Moutnicemi již v 19. století srostl. Například v roce 1880 zde bylo 41 domů a 251 obyvatel. O spojení s Moutnicemi se jednalo od roku 1946,[5][6] nakonec k němu došlo 25. června 1951.[7] Vzhledem k tomu, že nebylo v té době v Rozaříně více než 100 popisných čísel, bylo ke každému domu připočteno číslo 200, aby nemuselo dojít k přečíslování celé obce. Původní č.p. 1. má tak současnou podobu č.p. 201. apod.

Roku 1992 Rozářín zanikl i katastrálně, když bylo jeho území začleněno do katastru Moutnic.[8]

Zástavba Rozářína se nachází v severní části Moutnic, podél silnice na Telnici.

Na jeho návsi se nachází hranolová zvonice, která je zasvěcena sv. Rozálii Palermské.[5][6] Postavena byla v roce 1905. Nepravidelně se zde ručně zvonívalo například v případě úmrtí a později pravidelně tzv. klekání denně ráno v 6:00, odpoledne ve 12:00, v pátek v 15:00 a večer v 19:00. Zvoníky byli mimo jiné Vladimír Holeček (1903 - 1993), Stanislav Holeček (1933 - 2016), František Husák (1923 - 2005) a Marie Husáková (1927 - 2005). Na kapli bylo namalované místní lidové zdobení, které vytvořil Jan Holeček (1934 - 2022). Roku 2008 kaple prošla rozsáhlou rekonstrukcí a bylo zavedeno satelitní řízení zvonění.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 187 246 279 250 308 330 346 319 — 315 334 340 — — —
Počet domů 39 41 50 52 65 74 77 84 — 83 90 110 — — —

Vývoj počtu obyvatel

Osobnosti

  • František Diebl (1770–1859), zemědělský odborník, pedagog, novinář, v Rozáříně žil v letech 1850–1852[11]
  • Filip Lejska (1828–1900), autor Pamětní knihy slavné obce Rozařínské, moutnický rodák, zemřel v Rozáříně[12]
  • Rudolf Hrdý (1917–1996), vězněn v koncentračním táboře Mauthausen, rozářínský rodák
  • František Havránek (1918–1944), podplukovník letectva, rozářínský rodák[13]
  • Rudolf Mašek (1918–1942), podplukovník letectva, rozářínský rodák[14]
  • Josef Dohnálek (1935–2005), pedagog, ředitel gymnázia, starosta Boskovic, rozářínský rodák[15]

Galerie

  • Severní část Rozářína (domy čp. 11, 44, 12 a 76) kolem roku 1950
    Severní část Rozářína (domy čp. 11, 44, 12 a 76) kolem roku 1950
  • Zvonice s křížem na návsi
    Zvonice s křížem na návsi
  • Dům č.p.13
    Dům č.p.13
  • Dům č.p. 83
    Dům č.p. 83

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d LEJSKA, Filip. Pamětní kniha slavné obce Rozařínské. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 608. 
  6. ↑ a b RIEDL, Zdeněk. Historie obce Moutnice [online]. Sdhmoutnice.cz, rev. 2008-02-06 [cit. 2013-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-08. 
  7. ↑ Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1951, číslo 158, str. 1757, vydáno v Praze dne 11. července 1951
  8. ↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. S. 176.  Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Židlochovice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ DIEBL František de Paula Jan Josef 9.9.1770-13.7.1859 [online]. biography.hiu.cas.cz [cit. 2022-12-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ Vyhledávat ve všech dokumentech, dotaz : Autor rovno "Lejska, Filip" [online]. Mza.cz [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ Podplukovník in memoriam František Havránek | Spolek pro vojenská pietní místa [online]. Vets.cz [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ Podplukovník in memoriam Rudolf Mašek [online]. Vets.cz [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ Klub přátel Boskovic - Osobnosti Boskovicka - Dohnálek Josef [online]. Klub-pratel-boskovic.cz [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj