Rostlinná textilní vlákna

Rostlinná textilní vlákna jsou stěny buněk, které se nacházejí ve stonku nebo v částech listů určitých rostlin.

Buňky sestávají z celulózy, ligninu a dalších látek, jejichž chemické složení a struktura určují charakter vláken, jejich funkčnost a účinnost při použití.

Rozhodující parametry pro technické použití vláken jsou:

  • poměr průměru vlákna k tloušťce stěn
  • orientace (úhel sklonu) celulózních mikrofibril [1]

Rozdělení vláken podle původu

Podle částí rostliny, ze které pocházejí, se vlákna zpravidla rozdělují: [2]

Původ vlákna ze semen z lýka z listů
Hlavní druhy bavlna
kokos
kapok
juta
len
konopí
ramie
kenaf
kopřiva
 sisal
henequén
kaktus

Chemické složení

Chemické složení nejznámějších rostlinných vláken (váhové podíly v %):

Druh vlákna Celulóza Hemi-
celulóza
 		Lignin Pektin Vosk Popel Tekuté
látky
bavlna 90 4 0,7 4 0,6 1,4 0,7
juta 65 15 10 1,5 0,5 0,4 1
kokos 40 0,2 43 3 - - 4,5
len 70 17 2,5 2 1,5 1,5 6
konopí 70 16 6 16 0,7 1,5 1
sisal 66 12 10 2 1 0,3 3,5
ramie 72 14 0,7 2 0,3 0,3 6
abaka 60 21 10 0,6 1,4 - 1,4
henequén 69 16 10 3,5 0,5 - -
kopřiva 80 10 0,5 2,5 4 - -

[1]

Fyzikální vlastnosti

Fyzikální vlastnosti nejznámějších druhů vláken:

Druh vlákna Hustota
(g/cm3)
Délka
(mm)
Tloušťka
(µm)
Pevnost
(MPa)
Tažnost
(%)
Sklon fibril
(úhl.stupeň)
bavlna 1,53 10-60 12-40 450 6-10 20-30
juta 1,59 25-200 25-50 500 1,7 7-10
len 1,45 300-1000 19 700 0,6-1,8 5-10
konopí 1,48 1000-2000 25 800 1,5-3 2-6,2
sisal 1,2 800-1300 4-47 600 3 10-25
ramie 1,44 800-2000 5-126 800 3 7,5-12
kenaf 1,3 750-1800 1,9-2,2 700 3 -
kokos 1,3 36-330 12-24 200 30 30-49
abaka 1,45 60-2500 6-46 600 4 -

Délka se vztahuje na tzv. technické vlákno (svazek elementárních vláken), tloušťka na jednotlivé elementární vlákno. [1]

Spotřeba rostlinných vláken

V roce 2009 se rostlinná vlákna s více než 30 miliony tun podílela cca 38 % na celosvětové spotřebě textilních vláken

Druh vlákna Spotřeba
(t x 1000)
Hlavní producenti
bavlna 24 570 Čína, Indie, USA
juta 2 850 Indie, Bangladéš
kokos 1 030 Indie, Vietnam, Srí Lanka
len 458 Čína, EU, Rusko
kenaf 390 Indonésie, Filipíny, Ekvádor
sisal 330 Brazílie, Tanzanie, Čína
ramie 280 Čína
konopí 90 Čína, EU, Kanada
henequén 30 Mexiko. Kuba

[1]

Reference

  1. ↑ a b c d Müssig: Industrial Application of Natural Fibres, Wiley Ldt. 2010, ISBN 978-0-470-69508-1, str. 13-332
  2. ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 93-104 a 125-154, str. 94

Externí odkazy

Zdroj