Rossijskije železnyje dorogi

Rossijskije železnyje dorogi (РЖД)
Předchůdce	Sovětské železnice
Vznik	2003
Typ	státní akciová společnost
Právní forma	otevřená akciová společnost
Účel	logistika, transport
Sídlo	Novaja Basmannaja 2, Moskva, Rusko
Místo	Rusko
Úřední jazyk	Ruština
Generální ředitel	Oleg Bělozjorov
Předseda představenstva	Andrej Bělousov
Mateřská organizace	vláda Ruské federace
Tržby	2,3 bil. ₽ (2017); 1,6 bil. ₽ (2016)
Aktiva	4,5 bil. ₽ (2017); 5,1 bil. ₽ (2015)
Výsledek hospodaření	53 mld. (2019); 35,4 mld. ₽ (2018)
Počet zaměstnanců	1 000 000
Oficiální web	rzd.ru
LEI	253400XX5U3XALBF5728
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rossijskije železnyje dorogi (RŽD, rusky Российские железные дороги, РЖД) je státem vlastněná železniční společnost Ruska, s cca 1,2 mil. zaměstnanců a délkou tratí cca 85 500 km. Od 20. srpna 2015 je prezidentem společnosti Oleg Bělozjorov, který nahradil Vladimira Jakunina.^[1]

Rozchod kolejí RŽD, zemí Společenství nezávislých států (SNS) a Finska byl původně 1 524 mm, později došlo (kromě Finska) k mírné změně na 1 520 mm.

Rozvoj železničních drah

RŽD se ve srovnání s posledními desetiletími existence Sovětského svazu (SSSR) v současnosti těší značným investicím jak do tratí, tak i do vozového parku, čehož důkazem je výstavba vysokorychlostní tratě Moskva–Petrohrad (později až do Helsinek) s provozem finských vlakových souprav Sm3-S220 a ruských Velaro RUS, což jsou modifikované německé soupravy ICE 3 koncernu Siemens. Provoz na této trati byl zahájen v roce 2009.^[2]

Vysokorychlostní trať by měla být postavena také mezi Moskvou a jihoruským Soči na břehu Černého moře, později se počítá s výstavbou dalších podobných tratí v různých částech Ruska.^[3] Rychlost 160 km/h bude umožněna na trasách Moskva–Nižnij Novgorod, Jekatěrinburg–Čeljabinsk a Novosibirsk–Omsk.^[3]

Na ruskou železniční síť by měl být nově napojen i Norilsk, centrum těžby barevných kovů ležící na severu Krasnojarského kraje.

Rozsáhlý modernizační program, který společnost vyhlásila, přijde na 300 miliard eur^[3] a do roku 2030^[3] by měl být kompletně realizován. Železniční síť se rozroste až o 22 000 km.^[3]

Obnovy se dočkal i projekt pevného spojení poloostrova Čukotky s americkou Aljaškou přes Beringův průliv, které bylo v prvních fázích plánováno formou mostu, ale v současnosti se zvažuje místo něj tunelová varianta.^[4]^[5]