Roskomnadzor

Roskomnadzor
Vznik 2008
Typ státní instituce
Účel kontrola veřejných a soukromých médií
Sídlo Moskva
Místo RuskoRusko Rusko
Souřadnice
Úřední jazyk ruština
Ředitel Andrej Lipov[1]
Mateřská organizace Ministerstvo digitálního rozvoje, komunikací a hromadných sdělovacích prostředků Ruské federace
Rozpočet 8 500 000 000 ₽
Počet zaměstnanců 2 539 (2016)
Oficiální web rkn.gov.ru
E-mail rsoc_in@rsoc.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roskomnadzor (rusky Роскомнадзор, plným názvem Федеральная служба по надзору в сфере связи, информационных технологий и массовых коммуникацийFeděralnaja služba po nadzoru v sfere svjazi, informacionnych těchnologij i massovych kommunikacij – tj. česky Federální služba pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií) je federální úřad Ruské federace založený roku 2008, sídlící v Moskvě a spadající pod ministerstvo komunikací. Zodpovídá za monitorování, kontrolu a cenzuru sdělovacích prostředků v Rusku.

Pravomoci

Roskomnadzor provádí dozor nad elektronickými médii, hromadnými sdělovacími prostředky a nástroji informačních technologií a komunikací. Dohlíží na soulad jejich činnosti s platnými zákony, včetně ochrany zpracovávaných osobních údajů, a má na starost přidělování radiových frekvencí.

Od 1. listopadu 2012 Roskomnadzor na základě federálního zákona[2][3] rozhoduje též o zařazení konkrétních webových stránek na černou listinu, čímž v rámci Ruska provádí cenzuru internetu.[4][3]

Kritika

Vitalij Jaroševskij, zástupce šéfredaktora největšího ruského opozičního deníku Novaja gazeta, se v roce 2014 v rozhovoru pro Lidové noviny kriticky vyjádřil o Roskomnadzoru:[5]

Hlídá nás Roskomnadzor neboli výbor pro komunikaci a masmédia, kterému stačí dvě varování, aby nás pohnal před soud a klidně i zavřel. Zbavit se v Rusku novin není těžké. Nicméně řeknu vám tvrdou, ale pravdivou věc: nejúčinnější cenzurou je vražda. Jen v naší redakci je takových případů několik.
— Vitalij Jaroševskij, In: LN – 2014-05-14 (on-line)

V roce 2014 Roskomandzor zablokoval též webové stránky šachisty Garriho Kasparova, kritika Putinova režimu.[6]

Ruská invaze na Ukrajinu

Dne 5. dubna 2022 Roskomnadzor nařídil pod hrozbou pokuty Wikipedii, aby odstranila podle něj nepřesné informace o ruské invazi na Ukrajinu a o tamním chování ruské armády. Wikipedie informace podle Roskomnadzoru interpretuje protirusky, a její obsah je tak v Rusku nelegální. Úřad už dříve pohrozil, že ruskojazyčnou verzi Wikipedie zablokuje, provozovatelé však dosud na jeho žádosti o vymazání obsahu nereagovali. Majiteli internetového zdroje, který na žádost Roskomnadzoru odmítne vymazat „nelegální informace“, hrozí pokuta až čtyři miliony rublů (jeden milion Kč).[7]

Odkazy

Reference

  1. МИНАК, Клара. Мишустин уволил Жарова с поста главы Роскомнадзора. Forbes [online]. 2020-03-23 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. (rusky) 
  2. Федеральный закон Российской Федерации от 28 июля 2012 г. N 139-ФЗ. Российская газета. 2012. Originální verze v RJ. Dostupné online. 
  3. a b RICHTER, Andrei. Russische Föderation: Neue Regelungen für das Internet.. IRIS 2012-8:1/36. 2012.. Ve třech jazykových mutacích (AJ, NJ, FJ).. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.  Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
  4. ČTK. Rusko za necelé dva týdny cenzury zablokovalo skoro 200 webových stránek. iHNed.cz [online]. 2012-11-12 [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. 
  5. SLEZÁKOVÁ, Magdalena. Ruská média zbožňují Kreml jako milenku, říká opoziční novinář. Lidové noviny. 2014-05-14. Dostupné online. 
  6. Rusko začalo cenzurovat opoziční weby. Zablokovalo i stránky šachisty Kasparova. Hospodářské noviny. 2014-03-13. Dostupné online. 
  7. ČTK. Moskva hrozí Wikipedii pokutou a žádá odstranění informací o ruské invazi na Ukrajinu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-4-5. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj