Rohov (okres Senica)

Rohov
Poloha
Souřadnice	48°43′36″ s. š., 17°20′42″ v. d.
Nadmořská výška	240 m n. m.
Stát	Slovensko
Kraj	Trnavský
Okres	Senica
Tradiční region	Záhoří
	Rohov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	4,6 km²
Počet obyvatel	383 (2021)
Hustota zalidnění	83,8 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Ján Kadič
Vznik	1394 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.rohov.sk
Telefonní předvolba	034
PSČ	906 04
Označení vozidel (do r. 2022)	SE
NUTS	556122
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rohov (maďarsky Rohó) je obec na Slovensku v okrese Senica. Žije zde 383^[1] obyvatel.

Přírodní podmínky

Obec leží uprostřed Myjavské pohorkatiny, v údolí Paseckého potoka. Nadmořská výška se v katastru obce pohybuje mezi 205 až 350 metry. Pohorkatý povrch katastru tvoří mladší třetihorní jíly, pískovce, štěrky a na povrchu částečně třetihorní spraš. Nachází se zde sirnatý pramen.

Dějiny

První písemná zmínka o Rohově pochází z roku 1394. Podle oficiálních pramenů z roku 1471 obec patřila pánům hradu Branč^[2]. Již v roce 1720 byly v obci vinice. V roce 1752 žilo v Rohově 18 rodin, v roce 1787 již bylo v obci 60 domů a 333 obyvatel. V roce 1828 zde bylo 44 domů a 307 obyvatel. Většina obyvatel se původně zabývala vinohradnictvím a později zemědělstvím. V roce 1843 byl Rohov veden jako slovenská obec, ve které žije 302 obyvatel, z toho 256 katolíků, 15 evangelíků a 31 Židů. Ráz obce se zachoval i po roce 1918, v roce 1924 byl v Rohově velký požár.

Do roku 1948 v obci fungoval vodní mlýn. Odkdy byl v obci se neví, zachovala se však originální listina, kde baron Jozef Horecký pronajal mlýn v letech 1769 – 1790 rodině Zelenků.

V roce 1960 se obec Rohov sloučila s obcí Rybky a vznikla obec Rohovské Rybky. V roce 1990, v důsledku změn a následným zvýšením pravomocí rozhodování obecních zastupitelstev, se Rohovské Rybky rozčlenili.

Název obce

Název Rohov vznikl podle polohy prvního domu. Stál na rohu lesa a jeho vlastníkem byl mlynář. Z toho vznikl zjednodušením název Rohov.

Památky

Zámeček – klasicistní stavba postavená v první čtvrtině 19. století s použitím starší stavby.^[3]
Římskokatolický kostel – renesanční stavba s pozdějšími barokními úpravami postavena v letech 1628-1636, přestavěna v polovině 18. století. Kolem kostela je vysoká ohrada, která sloužila ve válečných časech 17. a 18. století jako obranná zeď.^[4]
Kamenná socha sv. Floriána – rokoková z poloviny 18. století. Celková postava světce ve vlajícím rouchu na vysokém podstavci.
Mariánský sloup – postaven před kostelem se sochou Immaculaty, kamennou plastikou neobarokních tvarů z roku 1873.