Robert Grosseteste

Robert Grosseteste
Narození 1175 nebo 1168
Stradbroke
Úmrtí 9. října 1253
Lincoln
Místo pohřbení Lincolnshire
Alma mater Oxfordská univerzita
Povolání teolog, filozof, matematik, fyzik, astronom, přírodovědec, katolický kněz, katolický jáhen a katolický biskup
Zaměstnavatel Oxfordská univerzita
Nábož. vyznání katolická církev
Funkce diecézní biskup (od 1235)
Anglican bishop of Lincoln
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Grosseteste (kolem 1175 Stradbroke, Suffolk – 9. října 1253 Lincoln) byl anglický učenec, teolog, profesor univerzity v Oxfordu a biskup v Lincolnu. Zabýval se filosofií, geometrií, optikou a teologií, překládal z řečtiny a snažil se o reformy v církvi.

Život

Pocházel z drobné normanské šlechty, studoval na katedrální škole v Hertfordu a patrně také v Paříži, od roku 1229 přednášel na františkánské koleji v Oxfordu a snad se tam stal také kancléřem nebo děkanem (magister scholarium). Kázal, vykládal různé biblické knihy a teologický zájem ho vedl ke studiu přírody, zejména optiky, protože byl přesvědčen, že Bůh je světlo. Když byl roku 1235 zvolen biskupem v Lincolnu, vzdal se svých ostatních prebend a zavedl biskupské visitace po celé rozsáhlé diecézi.

Robert Grosseteste (Miniatura, 14. stol.)

Tím se dostal do sporu s mnoha preláty, který musel řešit koncil v Lyonu roku 1245, který dal Grossetestovi za pravdu. V otázkách církevní politiky stál Grosseteste při Tomáši Becketovi proti králi, později však také hájil zájmy anglické církve proti papežským zásahům, zejména při udělování prebend. Dostal se také do sporu s novým arcibiskupem v Canterbury, Bonifácem Savojským, a roku 1250 obhájil své názory před papežem Inocentem IV. v Římě. O pravosti jeho listů s ostrou kritikou papežské církevní politiky někteří současní vědci pochybují.[1]

Význam a vliv

Zatímco pozdější historici v něm viděli především církevního politika, jeho následovníci – například Roger Bacon – ho cenili především jako teologa a všestranného učence. Grosseteste psal francouzské básně, kázání a teologicko-vědecké traktáty, například o svobodné vůli nebo o povaze pravdy, ale také o světle, o přílivu a odlivu, o geometrii a o duze.

Lom světla v baňce s vodou (Grosseteste nebo Roger Bacon)

Grosseteste byl patrně jedním z prvních scholastiků, který studoval Aristotela v řečtině, přeložil do latiny "Etiku Nikomachovu" a pochopil Aristotelovu vědeckou metodu pozorování, zobecňování, formulace obecných zákonitostí a předpovídání na jejich základě. Při tomto „rozdělování a spojování“ se ovšem podle Grossetesta výsledky mají ověřovat i pozorováním. Někteří historikové vědy ho pokládají za zakladatele vědeckého myšlení v západní Evropě. Ačkoli nelze doložit, že by se s ním někdy setkal, Roger Bacon zřejmě na Grossetesta navázal a rozvinul jeho myšlenky o světě, o pohybu a o světle.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Robert Grosseteste na anglické Wikipedii a Robert Grosseteste na německé Wikipedii.

  1. ↑ http://plato.stanford.edu/entries/grosseteste/
  2. ↑ http://www.britannica.com/EBchecked/topic/246717/Robert-Grosseteste

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj