Robert Cecil, 5. markýz ze Salisbury

Robert Cecil, 5. markýz ze Salisbury
Lord prezident Tajné rady a předseda Sněmovny lordů
Ve funkci:
25. listopad 1952 – 29. března 1957
Předchůdce Frederick Marquis, 1. baron Woolton
Nástupce Alec Douglas-Home, 14. hrabě z Home
Ministr dominií Spojeného království
Ve funkci:
24. září 1943 – 29. července 1945
Předchůdce Clement Attlee
Nástupce Christopher Addison
Ve funkci:
3. října 1940 – 19. února 1942
Předchůdce Thomas Inskip, 1. vikomt Caldecote
Nástupce Clement Attlee
Ministr kolonií Spojeného království
Ve funkci:
22. února 1942 – 22. listopadu 1942
Předchůdce Walter Guinness, 1. baron Moyne
Nástupce Oliver Stanley
Kancléř Podvazkového řádu
Ve funkci:
1960 – 1972
Předchůdce Edward Wood, 1. hrabě z Halifaxu
Nástupce Charles Lyttelton, 10. vikomt Cobham
Stranická příslušnost
Členství Konzervativní strana
Narození 27. srpna 1893
Hatfield House
Úmrtí 23. února 1972 (ve věku 78 let)
Londýn
Choť Elizabeth Cavendish (od 1915)
Rodiče James Gascoyne-Cecil a Cicely Gore
Děti Robert Gascoyne-Cecil, 6th Marquess of Salisbury
Michael Gascoyne-Cecil
Richard Gascoyne-Cecil
Příbuzní Lord David Cecil, Mary Cavendish, Duchess of Devonshire a Beatrice Ormsby-Gore, Lady Harlech (sourozenci)
Lord Richard Cecil[1], Robert Gascoyne-Cecil[1], Lord Charles Gascoyne-Cecil[1], Lord Valentine Gascoyne-Cecil[1], Henry Gascoyne-Cecil[1], Lady Rose Cecil[1] a Lord Michael Cecil[1] (vnoučata)
Alma mater Christ Church
Etonská kolej
Profese politik a státník
Náboženství anglikánství
Ocenění společník Královské společnosti
Podvazkový řád
Commons Robert Gascoyne-Cecil, 5th Marquess of Salisbury
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Arthur James Gascoyne-Cecil, 5. markýz ze Salisbury (Robert Arthur James Gascoyne-Cecil, 5th Marquess of Salisbury, 11th Viscount Cranborne, 11th Baron Cecil of Essendon) (27. srpna 1893 Hatfield House, Hertfordshire, Spojené království – 23. února 1972 Londýn), byl britský státník z významného šlechtického rodu Cecilů. Ve dvou vládách Winstona Churchilla zastával několik ministerských funkcí a dvakrát byl předsedou Sněmovny lordů. Věnoval se především problematice kolonií a proslul jako imperialista se snahou o zachování britské koloniální říše.[2]

Původ a mládí

Narodil se na starobylém rodovém sídle Hatfield House jako nejstarší syn 4. markýze ze Salisbury.[3] Studoval v Etonu a na univerzitě v Oxfordu, za první světové války v hodnosti poručíka sloužil v armádě, poté pracoval v bankovnictví a uplatnil se v městské samosprávě Londýna. V letech 1929-1941 byl za Konzervativní stranu členem Dolní sněmovny. V letech 1934–1935 byl tajemníkem ministra A. Edena, v letech 1935–1938 státním podsekretářem zahraničí. Z této funkce odešel jako odpůrce zahraniční politiky premiéra N. Chamberlaina.

Člen vlády a předseda Sněmovny lordů

Do vlády vstoupil na počátku druhé světové války v rámci koaličního kabinetu W. Churchilla. Nejprve byl krátce generálním intendantem armády (1940), téhož roku zároveň jmenován členem Tajné rady. Státní sekretář pro záležitosti dominií 1940–1942 a 1943–1945, státní sekretář kolonií 1942, lord strážce tajné pečeti 1942–1943. Ještě předtím, než zdědil rodové tituly, byl již v roce 1941 povolán do Sněmovny lordů a v letech 1942–1945 byl jejím předsedou. Po druhé světové válce byl mluvčím konzervativní opozice ve Sněmovně lordů, k ministerským funkcím se dostal ve druhé Churchillově vládě, kdy byl postupně lordem strážcem tajné pečeti (1951–1952), státním sekretářem pro záležitosti Commonwealthu (1952) a lordem prezidentem Tajné rady (1952–1957). Znovu byl také předsedou Sněmovny lordů (1951–1957).

V roce 1946 byl jmenován rytířem Podvazkového řádu[4] a v letech 1960-1972 byl řádovým kancléřem. Získal čestné doktoráty na osmi univerzitách ve Velké Británii a v Kanadě a v letech 1951-1971 byl kancléřem univerzity v Liverpoolu. Kromě toho zastával také řadu nižších postů ve správě hrabství, kde měl statky (Hertfordshire, Dorset). V roce 1957 se stal členem Královské společnosti[5]

Jeho manželkou byla Elizabeth Vere Cavendish (22. 1. 1897 Londýn – 5. 6. 1982 tamtéž) z rodu vévodů z Devonshire. Měli spolu tři syny:

  • 1. Robert, 6. markýz ze Salisbury (24. 10. 1916 Hatfield – 11. 7. 2003 tamtéž), do roku 1972 užíval titul vikomt Cranborne
    • ⚭ 1945 Marjorie "Mollie" Olein Wyndham-Quin (15. 7. 1922 – 12. 12. 2016)
  • 2. Michael (27. 10. 1918 – 27. 10. 1934)
  • 3. Richard (31. 1. 1924 – 12. 8. 1944) zahynul jako pilot RAF za druhé světové války[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ CHURCHILL, Wintson: Druhá světová válka, 1. díl Blížící se bouře; NLN, Praha, 1992; s. 37, 207 ISBN 80-7106-068-2
  3. ↑ Rodokmen markýzů ze Salisbury dostupné online
  4. ↑ LOUDA, Jiří: Coats of Arms of the Knights of the Order of the Garter; Univerzita Palackého, Olomouc, 2020; s. 595 ISBN 978-80-244-5621-8
  5. ↑ Pátý markýz ze Salisbury na webu Královské společnosti dostupné online
  6. ↑ CWGC. Sergeant The Hon. Richard Hugh Vere Cecil | War Casualty Details 2709174. CWGC [online]. [cit. 2022-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj