Je-li reálná řada neabsolutně konvergentní, pak ke každému existuje přerovnání takové, že . Rovněž existuje oscilující přerovnání této řady.
Důkaz
- Nejprve si uvědomme, že platí , kde značí kladnou část čísla , tedy , značí zápornou část tohoto čísla: . Je tedy a . To znamená, že původní řada musí obsahovat nekonečně mnoho kladných a nekonečně mnoho záporných členů, tedy je mohu stále vybírat a nikdy nedojdou.
- Je-li , pak přeskočím následující krok.
- Najdu takové přirozené číslo , pro které platí . Tento součet označím . Všimnu si, že jsem vlastně pouze sečetl všechny kladné členy této řady až do indexu .
- Nyní najdu další přirozené číslo takové, aby . Tento součet označím a pokračuji předchozím krokem. Protože je původní řada konvergentní, budou se součty a postupně blížit k požadovanému .
Související články
Literatura
- Rektorys, K. a spol.: Přehled užité matematiky I.. Prometheus, Praha, 2003, 7. vydání. ISBN 80-7196-179-5
- Derbyshire John : Posedlost prvočísly. Galileo, Praha, 2007, 1. vydání. ISBN 978-80-200-1479-5
- Křížek Michal, Sommer Lawrence, Šolcová Alena : Kouzlo čísel. Galileo, Praha, 2011, 2. vydání. ISBN 978-80-200-1996-7
Zdroj
Poslední aktualizace obsahu: 2023-12-15 21:05:20
Zdroj: Wikipedia (autoři článku Riemannova věta)
Licence textu: CC-BY-SA-3.0 Unported
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.