Richard Assheton Cross

Richard Assheton Cross, 1. vikomt Cross
Richard Assheton Cross, 1. vikomt Cross
Narození	30. května 1823
Úmrtí	8. ledna 1914 (ve věku 90 let); Broughton in Furness
Alma mater	Univerzita v Cambridgi
Povolání	politik a barrister
Ocenění	společník Královské společnosti; velkokříž Řádu lázně
Politická strana	Konzervativní strana
Choť	Georgiana Lyon (od 1852)
Děti	William Cross; Georgiana Harriet Cross; Anne Margaret Cross; John Edward Cross; Charles Francis Cross
Rodiče	William Cross a Ellen Chaffers
Příbuzní	Richard Assheton Cross, 2nd Viscount Cross, Dorothy Mary Cross, Georgiana Marjorie Cross, Katharine Cross a Ellinor Frances Cross (vnoučata)
Funkce	Člen 17. parlamentu Spojeného království (1857–1859); Člen 18. parlamentu Spojeného království (1859–1862); member of the 20th Parliament of the United Kingdom (1868–1874); Člen 21. parlamentu Spojeného království (1874–1880); ministr vnitra Velké Británie (1874–1880); … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Assheton Cross, 1. vikomt Cross (Richard Assheton Cross, 1st Viscount Cross) (30. května 1823, Preston, Anglie – 8. ledna 1914, Broughton in Furness, Anglie) byl britský státník, významný představitel Konzervativní strany v 19. století. Během své politické kariéry byl dvakrát ministrem vnitra (1874–1880, 1885–1886), poté ministrem pro Indii (1886–1892). Od roku 1886 byl s titulem vikomta členem Sněmovny lordů. Naposledy byl členem vlády jako lord strážce tajné pečeti (1895–1900).

Politická kariéra

Pocházel z rodiny připomínané od 17. století v hrabství Lancashire, byl synem Williama Crosse (1771–1827), smírčího soudce a zástupce místodržitele v Lancashire. Vystudoval v Cambridge a od mládí působil v Londýně jako advokát. V letech 1857–1862 a 1868–1885 byl členem Dolní sněmovny za Konzervativní stranu, ve volbách v roce 1868 proslul vítězstvím nad W. Gladstonem^{[pozn. 1]}.

Patřil k vlivným řečníkům konzervativců a v Disraeliho vládě byl ministrem vnitra (1874–1880), od roku 1874 byl zároveň členem Tajné rady. Funkci ministra vnitra zastával i v prvním Salisburyho kabinetu (1885–1886), poté byl ministrem pro Indii (1886–1892). Se svým třetím vstupem do vlády byl zároveň povýšen na vikomta a stal se členem Sněmovny lordů (1886). Ve třetí Salisburyho vládě zastával nejprve post lorda kancléře vévodství lancasterského (1895), nakonec byl lordem strážcem tajné pečeti (1895–1900). Ze zdravotních důvodů odstoupil v listopadu 1900 a odešel do soukromí^{[pozn. 2]}.

Ve vládních úřadech i v parlamentu se zasloužil o reformy ve školství, zdravotnictví a státní správě. Jako ministr pro Indii získal Řád indické hvězdy, později obdržel Řád lázně. Mimo jiné byl členem Královské společnosti, smírčím soudcem a zástupcem místodržitele v hrabství Lancashire. Získal čestné doktoráty na čtyřech univerzitách (Oxford, Cambridge, Leeds, St Andrews).

Potomstvo

Jeho nejstarší syn William Henry Cross (1856–1892), poslanec Dolní sněmovny, zemřel předčasně, dědicem titulu se stal vnuk Richard Assheton Cross, 2. vikomt Cross (1882–1932). V další generaci rod vymřel, posledním nositelem titulu byl Assheton Henry Cross, 3. vikomt Cross (1920–2004).

Jeho synovec Charles Henry Cross (1852–1915) byl admirálem a superintendantem námořní základny Devonportu.

Odkazy

Poznámky

↑ V prvním poslaneckém mandátu zastupoval své rodné město Preston. V roce 1868 ve všeobecných volbách kandidoval za volební obvod South West Lancashire, který byl zřízen volební reformou z roku 1867. O dva poslanecké mandáty se ucházeli čtyři kandidáti, za konzervativce to byl kromě Crosse podnikatel Charles Turner, za liberály William Gladstone a bankéř Henry Grenfell. Volební výsledky byly velmi vyrovnané, všichni čtyři kandidáti získali kolem 25% hlasů, těsnou většinou ale zvítězili konzervativci. William Gladstone zde sice prohrál, ale kandidoval zároveň za Greenwich, kde uspěl a v prosinci téhož roku se stal premiérem.
↑ Stabilní konzervativní vláda fungovala prakticky beze změn plných pět let (1895-1900), po Crossově rezignaci následovala první významná změna personálního složení Salisburyho kabinetu hned v několika důležitých úřadech. Po Crossově demisi převzal jeho post lorda strážce pečeti tehdejší premiér markýz Salisbury, který kvůli tomu opustil funkci ministra zahraničí. Novým ministrem zahraničí se stal markýz Lansdowne. Jeho dosavadní post ministra války převzal St John Brodrick, který byl do té doby náměstkem ministra zahraničí. Do funkce náměstka ministra zahraničí pak nastoupil premiérův syn vikomt Cranborne.