Rhinatrematidae

Jak číst taxoboxPačervorovití
alternativní popis obrázku chybí
pačervor rodu Epicrionops
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída obojživelníci (Amphibia)
Řád červoři (Gymnophiona)
Čeleď pačervorovití (Rhinatrematidae)
Nussbaum, 1977
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pačervorovití (Rhinatrematidae) představují čeleď beznohých obojživelníků z řádu červorů (Gymnophiona). Vyskytují se v neotropické oblasti.

Systematika

Všichni červoři byli dlouhodobě vedeni v rámci jediné čeledi cecíliovití (Caeciliidae). Teprve americký herpetolog Edward Harrison Taylor se ve své přelomové monografii z roku 1968 poprvé snažil vytvořit ucelenější systém tohoto špatně známého řádu obojživelníků a rozčlenil sběrný taxon cecíliovitých do několika nových čeledí. Jihoamerické rody Epicrionops a Rhinatrema byly v Taylorově systému vedeny coby zástupci nově vytvořené čeledi Ichthyophiidae,[1][2] roku 1977 však došlo k jejich vyčlenění právě do samostatné čeledi Rhinatrematidae.[3] K těmto dvěma rodům byl roku 2021 přiřazen ještě třetí, nově popsaný monotypický rod: Amazops.[4]

Následující seznam druhů vychází z [5][6]:

  • čeleď Rhinatrematidae
    • rod Amazops
      • Amazops amazops Wilkinson, Reynolds, and Jacobs, 2021
    • rod Epicrionops – pačervor
      • Epicrionops bicolor Boulenger, 1883 – pačervor dvoubarvý
      • Epicrionops columbianus (Rendahl and Vestergren, 1939) – pačervor kolumbijský
      • Epicrionops lativittatus Taylor, 1968 – pačervor širokopruhý
      • Epicrionops marmoratus Taylor, 1968 – pačervor mramorovaný
      • Epicrionops parkeri (Dunn, 1942) – pačervor Parkerův
      • Epicrionops peruvianus (Boulenger, 1902) – pačervor peruánský
      • Epicrionops petersi Taylor, 1968 – pačervor Petersův
    • rod Rhinatrema – pačervor
      • Rhinatrema bivittatum (Guérin-Méneville, 1838) – pačervor dvoupruhý
      • Rhinatrema gilbertogili Maciel, Sampaio, Hoogmoed, and Schneider, 2018
      • Rhinatrema nigrum Dunn, 1942 – pačervor černý
      • Rhinatrema ron Wilkinson and Gower, 2010
      • Rhinatrema shiv Gower, Wilkinson, Sherratt, and Kok, 2010
      • Rhinatrema uaiuai Maciel, Sampaio, Hoogmoed, and Schneider, 2018

Z fylogenetického hlediska jsou pačervorovití pokládáni za bazální zástupce červorů.[1]

Popis

Pačervor dvoubarvý, detail hlavy

Pačervorovití dosahují délky těla okolo 30 cm. Tělo je podobně jako u ostatních červorů hadovité, rozdělené prostřednictvím prstencovitých rýh, mezi nimiž se nacházejí šupiny dermálního původu. Pačervorovití jsou pokládáni za nejbazálnější zástupce červorů a lze u nich pozorovat četné primitivní znaky. Na rozdíl od řady pokročilejších skupin mají ještě pravý ocas, jenž je tvořen obratli. Ústa jsou koncová, s archaickým osvalením čelistí: sevření dolní čelisti zajišťuje pouze párový sval musculus adductor mandibulae, zatímco u evolučně odvozenějších červorů se na tom podílí i modifikovaný musculus interhyoideus posterior. Oči jsou dobře patrné, byť překryté kůží; těsně před očima vyrůstají smyslová tykadélka.[7][8]

Pačervorovití představují endemitní skupinu neotropické oblasti, vyskytují se převážně na severu Jižní Ameriky východně od And. Jde o půdní organismy tropických deštných lesů a na základě skrytého způsobu života je o nich známo jen nepatrné množství informací. Oba rody jsou pravděpodobně vejcorodé, volně žijící vodní larvy byly zjištěny u rodu Epicrionops.[1] Larvy mají vnější žábry, žaberní štěrbinu a proudový orgán.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c VITT, L. J.; CALDWELL, J. Herpetology – An Introductory Biology of Amphibians and Reptiles. 3. vyd. Burlington; San Diego; London: Academic Press ISBN 978-0-12-374346-6. S. 414, 417. (anglicky) 
  2. ↑ Taylor, E. H. 1968. The Caecilians of the World: A Taxonomic Review. Lawrence: University of Kansas Press.
  3. ↑ Nussbaum, R. A. 1977. Rhinatrematidae: a new family of caecilians (Amphibia: Gymnophiona). Occasional Papers of the Museum of Zoology, University of Michigan 682: 1–30.
  4. ↑ WILKINSON, Mark; REYNOLDS, Robert P.; JACOBS, Jeremy F. A new genus and species of rhinatrematid caecilian (Amphibia: Gymnophiona: Rhinatrematidae) from Ecuador. Herpetological Journal. 2021, roč. 31, čís. 1, s. 27–34. Dostupné online [cit. 2023-04-17]. DOI 10.33256/31.1.2734. (anglicky) 
  5. ↑ Rhinatrematidae Nussbaum, 1977 [online]. Amphibian Species of the World 6.1 – American Museum of Natural History [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ pačervorovití [online]. BioLib [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ DUELLMAN, W. E. & kol. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia. Volume 6, Amphibians. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale, 2003. ISBN 0787657824. S. 415–416. 
  8. ↑ a b MORAVEC, Jiří. Obojživelníci, Plazi. Praha: Albatros, 1999. (Svět zvířat). S. 28. 

Externí odkazy

Zdroj