Retvizan (1900)

Retvizan na řece Delaware
Retvizan na řece Delaware
Základní údaje
Vlajka námořnictva Vlajka
Typ predreadnought
Uživatelé ruské carské námořnictvo
japonské císařské námořnictvo
Zahájení stavby 1899
Spuštěna na vodu 1900
Uvedena do služby prosinec 1901
Osud Potopen v Port Arthuru, 6. prosince 1904
Japonské císařské námořnictvo
Jméno Hizen
Jméno podle provincie Hizen
Uvedena do služby 20. července 1908
Vyřazena duben 1922
Osud Potopena jako cvičný cíl, 25. července 1924
Předchůdce Potěmkin
Následovník Cesarevič
Takticko-technická data
Výtlak 12 900 t (standardní)[1]
Délka 117,9 m (max.)
Šířka 22 m
Ponor 7,92 m (max.)
Pohon parní stroje, 24 kotlů
2 lodní šrouby
17 000 hp
Palivo uhlí
Rychlost 18 uzlů
Dosah 5500 nám. mil při 10 uzlech
Posádka 738
Pancíř až 229mm boky
až 229mm věže
127mm kasematy
až 76mm paluba
254mm velitelská věž
Výzbroj 4× 305mm kanón (2×2)
12× 152mm kanón (12×1)
20× 75mm kanón (20×1)
2× 63mm kanón (2×1)
24× 47mm kanón (24×1)
8× 37mm kanón (8×1)
6× 450mm torpédomet
Operační nasazení
Nasazení Rusko-japonská válka
První světová válka

Retvizan (rusky Ретвизан) byla bitevní loď typu predreadnought ruského carského námořnictva. Postavila ji americká loděnice William Cramp & Sons, protože ruské loděnice v té době kapacitně nestačily. Pojmenován byl po švédské řadové lodi, která byla zajata během bitvy o Vyborgský záliv v roce 1790 (švédsky Rättvisan, což znamená čestnost a spravedlnost). Sloužil v letech 1901–1904 a byl přidělen k Baltské flotě, nicméně v roce 1902 byl převelen na Dálný východ.

Rusko jej nasadilo v rusko-japonské válce. Loď byla torpédována během japonského překvapivého útoku na Port Arthur v noci z 8. na 9. února 1904, nabrala velké množství vody a její ponor se výrazně zvýšil, kvůli čemuž u vjezdu do přístavu najela na břeh, když se pokoušela uchýlit dovnitř. Byla vyzdvižena a opravena včas, aby se připojila ke zbytku 1. tichomořské eskadry, když se 10. srpna pokusily dosáhnout Vladivostoku skrz japonskou blokádu. Japonská flota je znovu napadla během bitvy ve Žlutém moři a poté, co byl zabit velitel eskadry a poškozena jeho vlajková loď, přinutila většinu ruských lodí k návratu do Port Arthuru. Retvizan byl potopen japonskými houfnicemi v prosinci, když Japonci získali kontrolu nad kopci okolo přístavu.

Japonci ho vyzvedli a opravili poté, co se v lednu 1905 Port Arthur vzdal. Japonské císařské námořnictvo jej po přestavbě provozovalo v letech 1908–1922 pod jménem Hizen (肥前). Nasadilo jej v první světové válce. Po vyřazení byl potopen jako cvičný cíl.

Stavba

Retvizan potopený v Port Arthuru

Plavidlo postavila americká loděnice William Cramp & Sons ve Filadelfii. Stavba byla zahájena roku 1899, na vodu bylo spuštěno roku 1900 a do služby bylo uvedeno v prosinci 1901.[1]

Konstrukce

Výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích, dvanáct 152mm kanónů v kasematách, dvacet 75mm kanónů, dva 63mm kanóny Baranovski, dvacet čtyři 47mm kanónů, osm 37mm kanónů a šest 450mm torpédometů.[1] Pohonný systém měl výkon 17 000 hp. Skládal se z 24 kotlů Niclausse a parních strojů, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů. Dosah byl 5500 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]

Osudy

Japonská bitevní loď Hizen (ex Retvizan)

Retvizan se účastnil rusko-japonské války. Při úvodním japonském útoku na Port Arthur v únoru 1904 byl vážně poškozen torpédem. Po opravě se účastnil bitvy ve Žlutém moři ve dnech 10.–11. srpna 1904. V bitvě byl poškozen a po ruské porážce se vrátil na základnu. Dne 6. prosince 1904 jej v Port Arthuru potopila palba japonských houfnic.[1]

Japonsko plavidlo ukořistilo. V září 1905 bylo vyzvednuto, následně opraveno a v listopadu 1908 bylo zařazeno do japonského námořnictva jako Hizen. Bitevní loď Hizen se účastnila první světové války. Od roku 1921 byla klasifikována jako kaibókan. V 1922 byla vyřazena. Roku 1924 byla potopena jako cvičný cíl.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e RETVIZAN battleship (1901) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HIZEN battleship (1901/1908) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. 

Externí odkazy

Zdroj