Republika Arcach

Republika Arcach
Արցախի Հանրապետություն
Arcachi Hanrapetuthjun
Hymna: Ազատ ու Անկախ Արցախ
(Azat u ankach Arcach)
Geografie
Tmavě Arcach po podzimu 2020, světle nárokovaná území (7 rajónů + hlavní město[p 1])
Tmavě Arcach po podzimu 2020, světle nárokovaná území (7 rajónů + hlavní město[p 1])
Hlavní město Stěpanakert
Souřadnice 39°52′ s. š., 46°43′ v. d.
Rozloha 3 170[1] km²
Časové pásmo UTM +4
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 140 535 (44,3 obyv./km²) (2020[p 1][2])
Jazyk arménština, ruština[3]
Národnostní složení 95 % Arméni
Náboženství arménské východní
Správa regionu
Nadřazený celek ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán (od roku 2023 fakticky, do roku 2023 de iure, tj. separatistický stát)
Druh celku prezidentská republika Ázerbájdžánu
Vznik 1991
Prezident Arajik Harutjunjan
Měna náhornokarabašský dram, arménský dram (AMD)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba +374 97
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Republika Arcach (arménsky Արցախի Հանրապետություն, Arcachi Hanrapetuthjun), dříve Náhornokarabašská republika (arménsky Լեռնային Ղարաբաղ Հանրապետություն, Lernajin Gharabagh Hanrapetuthjun), zkráceným názvem Arcach, je republika v Ázerbájdžánu obývaná převážně Armény. V letech 1991–2023 byl Arcach de facto nezávislý, ale de iure mezinárodně nikým neuznaný stát na území Náhorního Karabachu a součást Ázerbájdžánu, který ho definoval jako separatistický. Uznán byl pouze státy s omezeným mezinárodním uznáním: Abcházií, Jižní Osetií a Podněstřím.

Ve dnech 19. a 20. září roku 2023 byla ázerbájdžánskou vládou na území separatistické republiky provedena blesková vojenská operace, jejímž cílem byla obnova svrchovanosti Ázerbájdžánu nad územím.[4] Ta vedla k rychlé kapitulaci Republiky Arcach, zástupci jejíhož vedení se v následujícím období v ázerbájdžánském městě Jevlachu snaží se zástupci vedení Ázerbájdžánské republiky dohodnout na podmínkách nového uspořádání na tomto území.[4] Zatím se dohodli na otevření humanitárního koridoru z Arménie a také na předpokladu dohody o amnestii pro vojáky Arcachu, kteří složili zbraně.[5]

Poloha

Poloha Republiky Arcach na mapě s Ázerbájdžánem[p 1]
Republika Arcach[p 1] s vyznačením původní Náhornokarabašské AO (hnědě), ázerbájdžánské rajóny pod správou Arcachu (žlutě), území Náhorního Karabachu (Šahumjanského rajónu a dalších) pod správou Ázerbájdžánu (červeně)

Leží v Malém Kavkazu, na území mezinárodně uznávaném jako součást Ázerbájdžánu. Do roku 2020 přiléhaly hranice Arcachu k jihovýchodní hranici Arménie a severní hranici Íránu, v současnosti je však Arcach enklávou uvnitř Ázerbájdžánu. Republika se rozkládá na území Náhorního Karabachu (4400 km²), s Arménií ji spojuje úzký Lačinský koridor kontrolovaný ruskou armádou. Malé cípy původního Náhorního Karabachu na severu kolem města Šahumjan a na jihovýchodě jsou po válce v Náhorním Karabachu (podzim 2020) též pod kontrolou Ázerbájdžánu. Z původních cca 11 450 km², které byly před válkou pod kontrolou republiky Arcach, se její území zmenšilo na cca 3170 km².[1]

Historie

Oblast Náhorního Karabachu se stala předmětem sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v době, kdy obě země získaly nezávislost na Ruském impériu roku 1918. V roce 1923, pár let poté, kdy Sovětský svaz získal kontrolu nad touto oblastí, byla vytvořena Náhornokarabašská autonomní oblast (NKAO) uvnitř Ázerbájdžánské SSR. V posledních letech vlády Sovětského svazu se oblast znovu stala zdrojem sporů mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které vyvrcholily v první karabašskou válku v letech 1988 až 1994. Ačkoliv bylo od 12. května 1994 podepsáno příměří, obě strany se navzájem v omezené míře vojensky napadaly i nadále.[6] Eskalace napětí vyústila na podzim 2020 do války v Náhorním Karabachu, v jejímž důsledku se výrazně zmenšilo území ovládané Arcachem.

Administrativní dělení

mapa Číslo Rajón Počet obyvatel (rok 2015)[p 1][2] Správní centrum
Rajóny republiky (před podzimem 2020) - Hlavní město Stěpanakert 54 752 –
2 Askeran 15 777 Askeran
3 Hadrut 11 848 Hadrut
4 Martakert 19 122 Martakert
5 Martuni 20 227 Martuni
6 Šahumjan 3 004 Karvačar
7 Šuša 5 192 Šuša
8 Kašatach 10 613 Lačin
Arcach CELKEM 140 535 Stěpanakert

Cestování

Cizincům, kteří navštíví okupovaná území bez předchozího souhlasu ázerbájdžánské vlády, bude zakázán vstup do země.[7] Ázerbájdžánská vláda rovněž udržuje a publikuje seznam cizinců, kteří tato území bez povolení navštívili.[8] Ke konci roku 2017 seznam obsahoval 699 osob, včetně 12 českých občanů, kteří Arcach navštívili od roku 2010.

Mezinárodní uznání

Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní uznání Republiky Arcach.

Republiku coby nezávislý stát uznávaly pouze země, které samy nebyly uznány mezinárodním společenstvím: Abcházie, Jižní Osetie a Podněstří. Kromě toho ji uznaly subnárodní entity, jako jsou některé členské státy USA či Austrálie nebo různá města ve světě.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b c d e Stav před válkou v Náhorním Karabachu (2020)

Reference

  1. ↑ a b Территориальные потери Арцаха в результате второй Карабахской войны (статистика и карты) [online]. www.kavkaz-uzel.eu [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ a b Výsledky sčítání obyvatelstva v roce 2015, tabulka 1.1 Distribution of De facto and De jure Population (urban, rural) of NKR Administrative Units [online]. Statistický úřad republiky Arcach [cit. 2021-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-18. (anglicky) 
  3. ↑ Russian Language To Get Official Status In Nagorno-Karabakh. RadioFreeEurope/RadioLiberty [online]. [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b KIRBY, Paul. Azerbaijan halts Karabakh offensive after ceasefire deal with Armenian separatists [online]. BBC, 21. září 2023 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ Karabach se dohodl s Baku. Z Arménie může přijet humanitární konvoj Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-armenie-dohoda.A230922_123913_zahranicni_mgn [online]. iDNES.cz, 22. září 2023 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ BAROCHOVÁ, Anna. Na Kavkazu se šikují tanky, Náhornímu Karabachu hrozí další válka. iDNES.cz [online]. 2016-01-10 [cit. 2016-01-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ Warning for the foreign nationals wishing to travel to the occupied territories of the Republic of Azerbaijan [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky [cit. 2017-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. (anglicky) 
  8. ↑ List of foreign citizens illegally visited occupied territories of the Republic of Azerbaijan [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky [cit. 2017-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-09. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj