Republika (politické hnutí)

Republika
Logo
Zkratka Republika
Datum založení 12. července 2001
Předseda Milan Uhrík
Místopředseda Ondrej Ďurica
Milan Mazurek
Miroslav Suja
Zakladatel Ivan Gašparovič
Sídlo Kopčianská 3756/10
851 01 Bratislava
Rozkol od Hnutie za demokratické Slovensko
Ideologie neofašismus[1][2][3][4][5]
národní konzervatismus
nacionalismus
euroskepticismus
rusofilství[6]
Politická pozice krajní pravice
Evropská strana Aliance pro Evropu národů
Počet členů 432 (2021)
Barvy
     červená
     modrá
Volební výsledek 4,75 % (NR SR 2023),
Oficiální web hnutie-republika.sk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Republika (do roku 2018 Hnutie za demokraciu, zkratka HZD) je slovenské nacionalistické[7]politické hnutí, někdy označované jako neofašistické.[1] Současným předsedou hnutí je od března 2021 Milan Uhrík.

Historie

Hnutie za demokraciu

Původně středové a populistické[8] politické hnutí bylo založeno v roce 2002. Jedním ze zakladatelů hnutí a jeho prvním předsedou byl Ivan Gašparovič. Poté, co byl v roce 2004 s podporou HZD zvolen v přímé volbě za prezidenta Slovenské republiky, se předsedou hnutí stal Jozef Grapa.

Po prohraných parlamentních volbách v roce 2006 až do roku 2018 hnutí v celostátní politice nevyvíjelo žádnou aktivitu.

Hlas ľudu a Republika

V roce 2018 hnutí převzal Peter Marček, bývalý poslanec hnutí Sme rodina. Hnutí se přejmenovalo na Hlas ľudu a zcela změnilo svou ideologii, která se posunula ke krajní pravici a nacionalismu.[9] Hnutí posléze neúspěšně kandidovalo v několika volbách. V roce 2021 do hnutí vstoupili někteří bývalí členové a poslanci ĽSNS, se kterou Hlas ľudu již delší dobu spolupracoval,[10] kteří ze strany odešli po sporech s jejím předsedou Marianem Kotlebou. Novým předsedou hnutí se stal Milan Uhrík a bylo přejmenováno na Republika.

V parlamentních volbách v roce 2023 hnutí získalo 4,75 % hlasů a nedostalo se do Národní rady.[11]

Vedení hnutí

Současné vedení hnutí Republika bylo zvoleno na kongresu strany v roce 2021:

  • Milan Uhrík – předseda
  • Ondrej Ďurica – místopředseda
  • Milan Mazurek – místopředseda
  • Miroslav Suja – místopředseda
  • Marián Ďuriš – člen predsednictva
  • Peter Marček – člen predsednictva
  • Ján Kecskés – generální manažer

Předsedové hnutí

Volební výsledky

Volební výsledky z voleb do Národní rady SR a Evropského parlamentu, kterých se hnutí účastnilo.

Rok voleb Volby do Počet hlasů (v %) Počet mandátů Umístění Parlamentní postavení
2002 Národní rada SR 3,28 % 0 10. místo neúčast v parlamentu
2004 * Evropský parlament 1,69 % 0 10. místo neúčast v parlamentu
2006 Národní rada SR 0,63 % 0 10. místo neúčast v parlamentu
2019 Evropský parlament 0,21 % 0 25. místo neúčast v parlamentu
2020 Národní rada SR 0,06 % 0 21. místo neúčast v parlamentu
2023 Národní rada SR 4,75 % 0 8. místo neúčast v parlamentu

* Strana se zúčastnila voleb ve volební koalicí s Lidovou unií.

Volební preference

Volební preference hnutí v procentech podle Statistického úřadu SR do března 2009. (Pozn.: Od července 2006 do dubna 2007 se zkoumaly sympatie k politickému hnutí.) Od dubna 2009 preference podle agentury Focus.
Tučně vyznačené preference znamenají překročení 5% hranice potřebné na vstup do parlamentu.

Rok I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
2004 . . . . . . 3,1 4,0 3,3 4,1 3,3 2,2
2005 2,5 2,0 2,8 2,1 1,6 2,2 1,7 2,7 2,6 2,3 3,3 2,7
2006 2,2 2,4 2,6 1,3 1,5 2,3 1,2 1,0 1,2 0,8 1,6 1,1
2007 0,6 1,2 0,9 0,7 1,0 0,9 1,5 0,9 1,7 0,8 0,8 1,0
2008 0,8 0,8 0,8 0,5 1,7 0,8 1,5 0,9 1,2 0,5 2,2 0,9
2009 1,2 1,2 0,7 2,0 1,1 1,9 . 0,3 1,2 0,7 0,3 0,9
2010 0,8 1,0 . . . . . . . . . .

Dle průzkumu z října 2021 měla Republika vyšší preference než samotná ĽSNS, ze které odešla většina současného předsednictva hnutí.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b OSVALDOVÁ, Lucia. Prezliekanie Republiky pokračuje, tvrdia, že sú protifašistickí bojovníci [online]. 2023-06-28 [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ AKTUALITY.SK. Ďalší bývalý člen Republiky prehovoril: Odišiel som, lebo nemám rád neonacizmus a ľudákov [online]. 2023-07-04 [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ Naoko uhladení, po voľbách hrozba? Uhrík poslal Kotlebu do záhrobia. Namiesto tričiek majú obleky, no myslenie nezmenili [online]. 2023-08-03 [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ OSVALDOVÁ, Lucia. Protifašistickí bojovníci sa búria proti spolupráci s Republikou, zo zväzu chcú vylúčiť poslanca Suju [online]. 2023-07-26 [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ N, Denník. Newsfilter: Republika podľa Republiky alebo Lesnícke štúdium telocvikára Suju [online]. 2023-08-22 [cit. 2023-08-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ BARTÁČEK, Jan. Proruskou propagandu u nás nejvíc šíří naši vlastní politici, říká slovenský novinář [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ TERAZ.SK. MILAN UHRÍK: Republika je demokratická strana pripravená na vládnutie. TERAZ.sk [online]. 2021-11-04 [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. ↑ Ein analytischer Blick auf die erste Runde der Präsidentschaftswahlen in der Slowakei. Radio Prague International [online]. 2004-04-11 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ TERAZ.SK. Hlas ľudu rokuje o spolupráci do volieb so stranou SNS. TERAZ.sk [online]. 2019-11-19 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. ↑ AKTUALITY.SK. Uhrík získal stranu Ivana Gašparoviča. Dostal ju od muža, ktorý vybavil stranu aj Kollárovi. Aktuality.sk [online]. 2021-03-08 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. ↑ Hlasy pre politické subjekty - NRSR 2023. www.volbysr.sk [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-14. 
  12. ↑ KERN, Miro. Ľavicovejší, s vyšším vzdelaním a s lepšími platmi – kto sú voliči Republiky a čím sú iní než kotlebovci. Denník N [online]. 2021-09-14 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. (slovensky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj