Rejstřík trestů

Rejstřík trestů
Vznik	1. ledna 1972
Právní forma	organizační složka státu
Sídlo	Legerova 1877/7, Praha, 120 00, Česko
Datová schránka	vtqabcz
IČO	00026085 (VR)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rejstřík trestů je organizační složka státu (dříve rozpočtová organizace) podřízená Ministerstvu spravedlnosti, která vede evidenci osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále evidenci jiných skutečností významných pro trestní řízení. Údaje z evidence slouží pro potřebu trestního, občanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti. Rejstřík trestů má sídlo v Praze, v jeho čele je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti. Rejstřík trestů byl zřízen zákonem č. 269/1994 Sb., který také upravuje jeho fungování. Od počátku roku 2021 stojí v jeho čele Bc. Ivo Vaik.

Evidence údajů

Evidence odsouzení

Pravomocná odsouzení Rejstříku trestů hlásí české soudy prostřednictvím tzv. trestních listů, které obsahují údaje identifikující odsouzeného a jeho trestní věc. Evidence zejména obsahuje:

údaje k osobě odsouzeného, aby nebyl zaměnitelný s jinou osobou (jméno, příjmení, datum a místo narození, rodné číslo)
označení soudu, který ve věci rozhodl, spisovou značku trestní věci, datum rozhodnutí
číselné označení trestného činu podle příslušných ustanovení v trestním zákoníku
údaje o uloženém trestu (jeho druh, výše či výměra), případě údaje o upuštění od uložení trestu
údaje o uloženém ochranném opatření
údaje o výkonu trestu a ochranného opatření

Součástí evidence Rejstříku trestů jsou i údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy, které byly shromážděny podle dříve platných předpisů, a údaje předané Rejstříku trestů na základě mezinárodní smlouvy se Slovenskou republikou. Údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy se uchovávají 100 let od narození osoby, které se týkají.

Do evidence Rejstříku trestů se zaznamenávají také údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozhodnutí takového soudu rozhodl příslušný soud v České republice. Nejvyšší soud může rovněž na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Na takto evidovaná odsouzení cizozemskými soudy se pak hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Evidence dalších skutečností významných pro trestní řízení

Rejstřík dále eviduje pro potřebu trestního řízení evidenci osob, jejichž trestní stíhání bylo pravomocným rozhodnutím soudu nebo státního zástupce podmíněně zastaveno. S ohledem na mezitímní charakter takového rozhodnutí se i jeho evidence vede pouze dočasně. Po rozhodnutí o osvědčení či o pokračování v trestním stíhání, státní zástupce či soud, který ve věci rozhodl, podá Rejstříku trestů dodatečnou zprávu, na základě které se údaje vyřadí z evidence. Pokud Rejstřík trestů takovou zprávu neobdrží, vyřadí údaje z evidence po uplynutí jednoho roku od skončení zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání.

Obdobným způsobem se vede evidence osob, u kterých státní zástupce pravomocně rozhodl o podmíněném odložení návrhu na potrestání.

Jako skutečnost významná pro trestní řízení se vede též rozhodnutí o schválení narovnání.

Opis z evidence Rejstříku trestů

V opisu z evidence Rejstříku trestů (zkráceně též jen opis) se uvádějí všechny údaje o každém odsouzení osoby, které se opis týká, a všechny údaje o průběhu výkonu trestů a ochranných opatření i o zahlazení odsouzení. V opise se uvádějí i údaje z evidence podmíněného zastavení trestního stíhání a podmíněného odložení návrhu na potrestání. Opis je veřejnou listinou.

Opis si mohou vyžádat:

orgány činné v trestním řízení
Ministerstvo spravedlnosti v případě řízení o stížnosti pro porušení zákona, uplatnění rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii, žádosti o milost, upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku v případě, kdy odsouzený má být vydán do ciziny nebo vyhoštěn, přípustnosti vydání obviněného k trestnímu stíhání do ciziny
Kancelář prezidenta republiky v případě řízení o žádosti o milost či jmenování nebo podání návrhu na jmenování do funkce prezidentem republiky
jiné orgány, u nichž to stanoví zvláštní právní předpis
cizozemské justiční orgány, které jsou k tomu oprávněny mezinárodní smlouvou.

Výpis z evidence Rejstříku trestů

Rejstříkem trestů se obvykle rozumí rejstřík trestů fyzických osob. Existuje také Rejstřík trestů právnických osob jako veřejná evidence dle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob. Evidence odsouzení právnických osob vznikla až v roce 2013.^[1]^[2]

Ve výpisu z evidence Rejstříku trestů (zkráceně též jen výpis) se uvádějí všechna dosud nezahlazená odsouzení včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen. Údaje o podmíněném zastavení trestního stíhání se ve výpise neuvádějí. Výpis je veřejnou listinou.

Výpis si mohou vyžádat:

osoba, jíž se evidence týká, na základě písemné žádosti a při ověření její totožnosti (jakož i jejímu zmocněnci na základě úředně ověřené plné moci či advokátovi takové osoby), správnost údajů uvedených v písemné žádosti o výpis a totožnost žadatele bezplatně ověřují okresní státní zastupitelství, obecní úřady, které jsou pověřeny vedením matriky, zastupitelské úřady České republiky v zahraničí a pověření pracovníci Rejstříku trestů; po ověření příslušné orgány žádost zašlou Rejstříku trestů, za poskytnutí údajů se platí poplatek (kolkovou známkou vylepenou na žádosti)
soudy a státní zastupitelství pro potřeby jiného než trestního řízení
orgány veřejné správy pro potřeby přestupkového řízení

Pro jiné účely lze výpis vydat, pouze stanoví-li tak zvláštní zákon. Údaje o vydání výpisu, opisu se evidují spolu s uvedením, na čí žádost se tak stalo.