Regnitruda z Austrasie

Regnitruda
Dagobert I. a Regnitruda při křtu Sigiberta III.
Dagobert I. a Regnitruda při křtu Sigiberta III.
Povolání aristokratka
Známá jako milenka krále
Předchůdce Nanthilda
Následovník Berthilda
Partner(ka) Dagobert I.[1]
Děti Sigibert III.[2]
Regintrud
Rod Merovejci
Příbuzní Bilichilda[3] a Dagobert II.[4] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Regnitruda či Ragnitrude, Ragnétrude byla milenkou franského krále Dagoberta I. O jejím životě se dochovalo jen málo informací. Podle dochovaných zdrojů se narodila patrně někdy mezi lety 608-615.

Historia Francorum uvádí, že král Dagobert I. si vzal za manželku sestru manželky svého otce Chlothara II. Gormatrudu. Ta nebyla jeho tetou, protože Dagobert I. byl synem první manželky Chlothara II. Haldetrudy. Gormatruda však byla sestrou Chlotharovy třetí manželky Sichildy. Gormatruda byla pravděpodobně neplodná (byla patrně starší než Dagobert), tak ji král buď v roce 629 nebo 630 zapudil a vzal si svou tehdejší milenku Nachthildu. Ta mu sice porodila v roce 633 syna a budoucího krále Chlodvíka II., krále Neustrie a Burgundska, nicméně Dagobert již krátce po svatbě, někdy v roce 630 či 631, zplodil s další milenkou Regnitrudou syna a budoucího krále Sigiberta III., krále Austrasie.[5][6]

Žádný současný zdroj nezmiňuje manželství mezi Dagobertem a Ragnitrudou, takže ji nelze považovat za královnu Franské říše. Totéž naznačuje Fredegarova kronika v níž se píše, že Dagobert měl pouze tři královny, Nantéchildu, Vulfégondu a Berchildu.[7][8] Přesto ji historik Christian Bouyer označil za královnu.[9] Tvrdil, že u krále bezpochyby uspěla a provdala se za něj, dokonce prohlásil, že Ragnitruda se musela smířit s mnoha milenkami a konkubínami.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  3. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  4. ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  5. ↑ Fredegarii Scholastici Chronicum. web.archive.org [online]. 2007-06-26 [cit. 2020-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-26. (latinsky) 
  6. ↑ BRETON, Guy. Les beaux mensonges de l'Histoire. [s.l.]: Frédérique PATAT 201 s. Dostupné online. ISBN 978-2-37324-030-6. (francouzsky) 
  7. ↑ FOURNIER, François-Dominique. Chronique de Frédégaire. archive.wikiwix.com [online]. [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. ↑ SETTIMANI, Christian. La préhistoire des Capétiens, 481-987. [s.l.]: P. Van Kerrebrouck, 1993. ISBN 978-2950150936. S. 102–103. (francouzsky) 
  9. ↑ BOUYER, Christian. Dictionnaire des reines de France. [s.l.]: Librairie Académique Perrin, 1992. ISBN 978-2262007898. S. 46. (francouzsky) 

Externí odkazy

Zdroj