Radonice nad Ohří

Radonice nad Ohří
Kostel Povýšení svatého Kříže
Kostel Povýšení svatého Kříže
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Peruc
Okres Louny
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°22′48″ s. š., 13°55′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 181 (2021)[1]
Katastrální území Radonice nad Ohří (4,06 km²)
PSČ 440 01
Počet domů 107 (2011)[2]
Radonice nad Ohří
Radonice nad Ohří
Další údaje
Kód části obce 118281
Kód k. ú. 718289
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radonice nad Ohří jsou vesnice, část městyse Peruc v okrese Louny. Nachází se asi 5,5 kilometru severozápadně od Peruce. Radonice nad Ohří jsou také název katastrálního území o rozloze 4,06 km².[3]

Historie

Výklenková kaplička na jižním okraji Radonic

První písemná zmínka o vesnici pochází z let 1143–1148, kdy ji kníže Vladislav II. s manželkou Gertrudou věnovali strahovskému klášteru. Součástí daru byl poplužní dvůr se sedmnácti čeledíny a vesnice, v níž žilo osm sedláků. Jádrem vesnice tehdy byl opevněný dvorec s rozměry 50 × 40 metrů, ve kterém byl postaven kostel.[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 356 393 399 389 391 392 380 303 264 230 204 155 136 190
Domy 62 67 76 77 85 99 110 112 . 86 77 99 102 107
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Pátek.

Doprava

Jižně od vesnice vede železniční trať Lovosice–Postoloprty, na které se zde nachází výhybna Radonice nad Ohří.

Pamětihodnosti

Pamětní deska na budově fary
  • Kostel Povýšení svatého Kříže (z roku 1907)
  • Socha svatého Linharta[7] stojí vně hřbitovní zdi u kostela. Na podstavci se nachází reliéf s vyobrazením tvrze. Před rokem 1907 (stavba současného kostela, přestavba hřbitovní zdi) se u sochy nacházel původní vchod na hřbitov. Byla přenesena na současné místo v roce 1827 z Pátku nad Ohří.
  • Fara čp. 1[8] (z roku 1782)
  • Kříž Na Kněžském vrchu. Od roku 1827 stál na radonickém hřbitově proti vchodu do kostela. Roku 1907 přenesen na dnešní místo. Dřevěný kříž, na místě dnešního kamenného, stál od roku 1760.
  • Výklenková kaplička na jižním okraji obce (na křižovatce). Pochází z roku 1695. Původně osazena obrazem korunování Panny Marie, později zcizeným.
  • Most přes řeku Ohři na severovýchodním okraji obce z roku 1984 stojí na místě, kde byl první most postaven již v roce 1792.
  • Pomník obětí první světové války uvádějící šestnáct jmen padlých v letech 1914 až 1918 [9]
  • Pamětní deska Boleslava Jablonského osazena na budově fary roku 1886
  • Pamětní deska Bedřicha Jaroše osazena na domě čp. 119 (původně 14) roku 2007[10]

Osobnosti

  • Boleslav Jablonský (1813–1881), vlastním jménem Karel Eugen Tupý, básník, katolický kněz a národní buditel. V letech 1843–1847 kaplanem v Radonicích
  • Bedřich Jaroš (1896–1977), violoncellista a pedagog narozen v Radonicích [11]
  • Hugo Václav Seykora (1793–1856), katolický kněz, knihovník, malíř, restaurátor. V Radonicích působil jako kněz v letech 1852–1856. Ve strahovském klášteře dochovány kresby Radonic a okolí z let 1820 a 1852–1856. V Radonicích v roce 1856 zemřel a byl pochován na místním hřbitově. [12]
  • Cyril Antonín Straka (1868–1927), historik a knihovník strahovského kláštera, který zkatalogizoval 48 809 knih z rozsáhlé klášterní sbírky. Během svého 21letého působení v strahovské knihovně se věnoval i publikační činnosti. V letech 1893 až 1906 byl radonickým kaplanem [13]

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18. 
  4. ↑ CÍLEK, Václav; HLADÍK, Jiří, a kol. Půda a život civilizací. Co děláme půdě, děláme sobě. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2021. 253 s. ISBN 978-80-7675-015-9. S. 127. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305. 
  7. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 154594 : Socha svatého Linharta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  8. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-08]. Identifikátor záznamu 155946 : Fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  9. ↑ KRÍDLO, Jaroslav. Pomník Obětí 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, 2014 [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ PLAZÍK ST. Pamětní deska v Radonicích odhalena [online]. http://www.eperuc.cz, 2009 [cit. 2016-07-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ BEDŘICH, Jaroš. B. Jaroš – Český hudební slovník osob a institucí [online]. Centrum hudební lexikografie, Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 6. října 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-17. 
  12. ↑ Seykora Hugo Václav [online]. Archiv výtvarného umění, 2005-2006 [cit. 2013-01-22]. Dostupné online. 
  13. ↑ PETERA, Václav. C. A. Straka – Géniové církve a vlasti [online]. Centrální katolická knihovna KTF UK v Praze, 9. června 2011 [cit. 2013-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18. 

Externí odkazy

Zdroj