Radnice (okres Karlovy Vary)

Radnice
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Vojenský újezd Hradiště
Okres Karlovy Vary
Kraj Karlovarský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°20′22″ s. š., 13°12′25″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Žďár u Hradiště
Radnice
Radnice
Další údaje
Zaniklé obce.cz 79
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radnice (německy Redenitz) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stávala v Doupovských horách, asi 6,5 kilometru jihozápadně od Kadaně.

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Raden ve významu ves lidí Radnových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Rednitz (1295), Radnycz (1352), Rednicz (1384), Bednycz (1385), Radnicz (1460), Radnicze (1593), Redenitz (1654, 1787 a 1846).[1]

Historie

První písemná zmínka o Radnici pochází z roku 1295 a nachází se v přídomku Peregrinuda de Rednicz. Vesnice od 14. století tvořila součást panství hradu Egerberk. Pravděpodobně někdy mezi lety 1261–1384 byl vystavěn místní kostel, kam vrchnost dosazovala kněze. Fara se nacházela v Okounově.[2] Na počátku sedmnáctého století Radnice patřila pánům ze Štampachu, ale po bitvě na Bílé hoře ji spolu s Egerberkem koupil hrabě Kryštof Šimon Thun a připojil ji ke kláštereckému panství.[3] Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žili čtyři sedláci, osm chalupníků a pět poddaných bez pozemků. Hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka, práce v lese a dodávky dřeva do hutí.[2]

V roce 1787 uvádí Jaroslav Schaller ve své topografii v obci 35 domů, v roce 1846 pak Johann Gottfried Sommer 38 domů, v nichž žilo 205 obyvatel. Dále zde také zmiňuje mlýn a hospodu. V polovině 19. století ve vsi stála trojdřídní škola, kterou navštěvovaly také děti z Donína, Hůrky, Jindřichova, Malé Lesné, Ostrého a Pastvin. Nejbližší železniční zastávky se nacházely v Želině a Klášterci nad Ohří. Podle údajů z roku 1914 zde stálo sedm velkých usedlostí, mlýn, sýrárna, dva hostince, dva obchody, trafika, spořitelna a pošta. Dne 1. ledna 1920 byla do vesnice zavedena elektřina.[2]

Po roce 1945 se ani Radnici nevyhnul nucený odchod Němců.[2] Vesnice zanikla v důsledku zřízení vojenského újezdu ve třetí etapě rušení sídel. Vysídlena byla k 15. květnu 1954.[2]

Přírodní poměry

Radnice stávala v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi dva kilometry jihozápadně od Brodců u Kadaně. Nacházela se v nadmořské výšce okolo 505 metrů. Oblast se nachází v severovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[4]Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní. Vesnicí protékal drobný potok, který se severně od ní vléval do Donínského potoka.[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Radnice stála v mírně teplé oblasti MT3,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 283 obyvatel (z toho 143 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 278 Němců a tři cizinci. Kromě tří evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 264 obyvatel: osm Čechoslováků, 254 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a jednoho cizince. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člena sčítáním nezjišťované církve se hlásili k římskokatolické církvi.[8] V roce 1947 v Radnici žilo 115 obyvatel.[2]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 234 256 280 291 270 283 264 113
Domy 39 46 51 51 53 50 52 52

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se Radnice stala obcí, k níž byly roku 1868 připojeny osady Hůrka, Jindřichov a Ostré.[2] Obec zanikla až při zřizování vojenského újezdu.[10] Její katastrální území měřilo 3,61 km².[2]

Pamětihodnosti

  • Dominantou vesnice býval zaniklý kostel svatého Jakuba Většího.[11] Roku 1758 se stal farním a v letech 1766–1767 proběhla jeho barokní[11] přestavba. Autorem nástropních fresek z téže doby byl F. Maier.[2] Kostel v padesátých letech 20. století vyhořel. Byl sice znovu zastřešen, a nějakou dobu sloužil jako skladiště, ale v polovině šedesátých let byl zbořen.[11]
  • Zaniklá kaple[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 522. 
  2. ↑ a b c d e f g h i BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Radnice, s. 82–83. Dále jen Binterová (1998). 
  3. ↑ Binterová (1998), s. 66.
  4. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 472. 
  11. ↑ a b c Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2014-01-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ Kaple [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2021-03-08]. [www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=12734 Dostupné online]. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj