Radnice (Beroun)

Radnice v Berouně
Poloha
Adresa Beroun-Centrum, ČeskoČesko Česko
Ulice Husovo náměstí
Souřadnice 49°57′51,45″ s. š., 14°4′28,65″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 18585/2-2981 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radnice v Berouně vyniká v řadě domů na východní straně Husova náměstí zejména svou štukovou a sochařskou výzdobou. Její dnešní podoba je výsledkem novobarokní přestavby z roku 1903. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Radnice stála na tomto místě pravděpodobně již ve středověku. Četné požáry způsobily, že musela být během staletí několikrát znovu vystavěna nebo zásadně přestavěna. Renesanční podobu měla stavba z let 1560–1564, dílo kameníka Jiřího Táborského. Barokní přestavbu provedl v roce 1735 Václav Bíšovec, další úpravy proběhly v roce 1781. V roce 1867 se městský úřad přestěhoval do obecního domu U Černého koně a do budovy byla umístěna chlapecká škola, později zde byla kasárna zemské obrany. V roce 1903 byla provedena nákladná rekonstrukce v novobarokním slohu podle plánů berounského rodáka Františka Coufala. Byl také zbořen a znovu postaven zadní trakt, kde byl dříve pivovar. Při úpravách radnice v roce 1998 byl doplněn proskleným křídlem.[2]

Architektura

Radnice je dvoupatrová budova se sedlovou mansardovou střechou, kterou zakončuje štíhlá vížka s lucernou. Průčelí je bohatě zdobené štukem a završené atikou s třemi ozdobnými štíty s vázami.[3] Figurální i štuková výzdoba průčelí je dílem sochaře Viléma Amorta. Na sloupech lemujících vstupní portál jsou postavy muže a ženy v nadživotní velikosti, které podpírají balkón. Po stranách balkónových dveří jsou naznačené ženské postavy (hermy), výzdobu doplňují dále amorci, erby, girlandy a rostlinné motivy, také městský znak, královská koruna a hodiny. Po novodobé úpravě zadního traktu vzniklo ve dvoře atrium s podloubím a trojicí původních studní.[4]

Radnice vznikla spojením dvou středověkých domů. Ve sklepě a v přízemí jsou zachovány gotické prvky – prostory s valenými klenbami. V prvním patře jsou částečně valené klenby, částečně ploché stropy.[3] I výzdobu interiérů provedl V. Amort (v r. 1912). Zvláště pozoruhodná je výzdoba stropu zasedací síně ve druhém patře, která nyní slouží jako obřadní síň. Kromě sošek amorků a dekorativních ornamentů se zde objevuje motiv trilobitů (jde o vypodobnění šesti různých druhů).[4]

Zajímavost

V přízemí je u stropu vytesána figurka skřítka Klepáčka (též dílo V. Amorta). Podle pověsti je to duch jednoho z primátorů, který při nepřátelském vpádu odmítl vydat ukrytou městskou pokladnu a byl proto vojáky umučen. Dodnes prý ukrytý poklad hlídá a dohlíží na správné chování městských úředníků.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-07]. Identifikátor záznamu 129301 : Radnice v Berouně. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Město Beroun. www.mesto-beroun.cz [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-09. 
  3. ↑ a b Památkový katalog - 1000129301 - radnice. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b DVOŘÁK, Otomar, HOLEČKOVÁ, Marie. Tajemná místa Berounska. Beroun: Nakladatelství MH, 2013. 157 s. ISBN 978-80-86720-64-7. [cit. 2018-02-10]
  5. ↑ PÁLENÍČEK, Ludvík, ed. Čtení o Berouně 1265–1965. Beroun: Měst. NV, 1965. 205 s. [cit. 2018-02-08]

Externí odkazy

Zdroj