Rachel Kohen-Kagan

Rachel Kohen-Kagan
רחל כהן-כגן
Rachel Kohen-Kagan רחל כהן-כגן (1948)
Rachel Kohen-Kagan
רחל כהן-כגן (1948)
Stranická příslušnost
Členství WIZO (1949–1951)
Liberální strana (1961–1965)

Narození 19. února 1888
Ruské impérium Oděsa, Ruské impérium
(nyní Ukrajina)
Úmrtí 15. října 1982 (94 let)
IzraelIzrael Izrael
Kneset 1., 5.
Profese politička a aktivistka
Náboženství judaismus
Podpis Rachel Kohen-Kagan רחל כהן-כגן, podpis
Commons Rachel Cohen-Kagan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rachel Kohen-Kagan (hebrejsky: רחל כהן-כגן, rodným jménem Rachel Lubersky; 19. února 188815. října 1982) byla sionistická aktivistka a izraelská politička. Společně s Goldou Meyersonovou (později Golda Meirová) byla jednou ze dvou signatářek izraelské deklarace nezávislosti (celkem bylo 24 signatářů).

Biografie

Narodila se v Oděse v carském Rusku (dnešní Ukrajina), kde později vystudovala univerzitu. Další vystudovala v Moskvě.

V roce 1919 podnikla aliju do mandátní Palestiny, kde se angažovala v Mezinárodní ženské sionistické organizaci (anglicky: Women's International Zionist Organization, WIZO). V roce 1932 byla jmenována předsedkyní komise pro sociální podporu při městské radě Haify a tuto funkci zastávala až do roku 1946.

V roce 1938 byla zvolena předsedkyní WIZO a začala se zajímat o politiku. V roce 1946 byla jmenována ředitelkou sociálního odboru Židovské národní rady. Byla členkou prozatímní státní rady (hebrejsky: Moecet ha-Am) a společně s Goldou Meyersonovou (později Golda Meirová) byly jediné dvě ženy, které podepsaly deklaraci nezávislosti.

V první volbách do Knesetu v roce 1949 získala WIZO jeden poslanecký mandát, který získala právě Rachel Kohen-Kagan. O poslanecký mandát přišla v následujících parlamentních volbách v roce 1951. Později vstoupila do Liberální strany a po volbách v roce 1961 se stala opět poslankyní Knesetu. Byla však jednou ze sedmi poslanců, kteří Liberální stranu opustili a založili Nezávislé liberály na protest proti plánovanému sloučení Liberální strany s Cherutem. V následujících volbách v roce 1965 o své křeslo přišla.

Měla dvě děti.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rachel Cohen-Kagan na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj