Racek sněžní

Jak číst taxoboxRacek sněžní
alternativní popis obrázku chybí
Racek sněžní, dospělý jedinec
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neoghathae)
Řád dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřád racci (Lari)
Čeleď rackovití (Laridae)
Rod Pagophila
Kaup, 1829
Binomické jméno
Pagophila eburnea
(Phipps, 1774)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Racek sněžní[2] (Pagophila eburnea) je jediným druhem racka monotypického rodu Pagophila.

Popis

Patří ke středně velkým druhům racků, dosahuje velikosti racka bouřního. Dospělí ptáci jsou celí čistě bílí, pouze nohy mají černé a zobák šedozelený se žlutou špičkou. Mladí ptáci mají zobák modravý se žlutou špičkou, pera na křídle a ocase mají černé špičky, černavá je i kresba u oka.

Výskyt

Racek sněžní hnízdí v Arktidě na ostrovech Severního ledového oceánu, v severním Grónsku a arktické Kanadě. Zimuje na okraji arktického ledu, příležitostně zaletuje dále na jih po Nové Skotsko a severozápadní Evropu.[3] Na pobřeží Tichého oceánu byl pozorován daleko na jihu v Kalifornii a Japonsku.[4]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. HUDEC, K.; ČAPEK, M.; HANÁK, F.; KLIMEŠ, J.; PAVÍZA, R. Soustava a české názvosloví ptáků světa. Přerov: Muzeum Komenského v Přerově, 2003. 
  3. HARRISON, P. Seabirds: an identification guide. Londýn: Christopher Helm, 1989. ISBN 0-7136-3510-X. 
  4. WEINTRAUB, J. D.; SAN MIGUEL, M. First record of the Ivory Gull in California. Western Birds. 1999, roč. 30, s. 39-43. 

Literatura

  • OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford: Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0. 

Externí odkazy

Zdroj