Racek kamčatský

Jak číst taxoboxRacek kamčatský
alternativní popis obrázku chybí
Racek kamčatský, dospělý pták ve svatebním šatu
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neoghathae)
Řád dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřád racci (Lari)
Čeleď rackovití (Laridae)
Rod racek (Larus)
Binomické jméno
Larus schistisagus
Stejneger, 1884
Areál rozšíření
Synonyma
  • racek šedohřbetý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Racek kamčatský (Larus schistisagus) je středně velkým východoasijským druhem racka ze skupiny „velkých bělohlavých racků“.

Popis

Dospělí ptáci se poněkud podobají racku žlutonohému; mají bílou hlavu, tělo a ocas, tmavošedý hřbet, tmavošedá křídla s černými špičkami a bílými skvrnami u špičky krajních 1-2 letek. Nohy jsou růžové, zobák je žlutý s červenou skvrnou u špičky. V zimě je hlava a krk tmavě proužkovaná. Mladí ptáci jsou celkově hnědavě zbarvení.

Výskyt

Racek kamčatský hnízdí na pobřeží východní Asie od Čukotky po severní Japonsko, s největšími koloniemi na Kamčatce. Stálý druh, část ptáků zaletuje po jižní Čínu a Tchaj-wan, pravidelně také na Aljašku. Zatoulaní ptáci byli zaznamenáni ve vnitrozemí Severní Ameriky (po Texas) a na Havajských ostrovech.[2][3] V listopadu 2008 byl poprvé pozorován v Evropě (Litva).[4]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. HARRISON, P. Seabirds: an identification guide. Londýn: Christopher Helm, 1989. ISBN 0-7136-3510-X. 
  3. OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford: Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0. 
  4. http://www.tarsiger.com/news/index.php?&sp=find&find_button=ok&country=&lang=eng&species=16170

Zdroj