Rabínský dům (Třebíč)

Rabinát
Účel stavby

dům rabína

Základní informace
Sloh baroko, klasicismus
Výstavba polovina 17. století
Materiály kámen, cihla
Současný majitel Církev československá husitská
Poloha
Adresa Zámostí, ČeskoČesko Česko
Ulice Tiché nám.
Souřadnice 49°13′2,06″ s. š., 15°52′36″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 106434 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rabínský dům (uváděno také jako dům rabína nebo rabinát) je rabinát a dům v Třebíči, nachází se na Tichém náměstí čp. 4. Dům je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Dům patří Církvi československé husitské.[2]

Historie

Dům byl postaven na pozemku Johela Begla, která získal pozemek v roce 1613 od Aliny Wolfové. Postaven byl pravděpodobně kolem první poloviny 17. století, přibližně v tu stejnou dobu vznikla i synagoga. V roce 1727 už je doložena existence domu na mapě separačních zdí židovského města. Severní trakt domu a severní a západní obvodová stěna byla barokně upravena, jižní trakt a západní křídlo pak bylo upraveno klasicistně. V druhé polovině 19. století byla upravena střešní konstrukce.[1][3] Do roku 1942 žil v domě rabín, po roce 1950 začala dům využívat Církev československá husitská jako farní budovu, tehdejší farář Jan Lauko v bytě v domě dva roky žil.[4]

V roce 2019 byl dům zapsán do seznamu kulturních památek České republiky[1] a také nabídnut městu jako prostor pro galerii malířů z města Třebíč.[2] V roce 2020 bylo oznámeno, že dům bude rekonstruován, po rekonstrukci by v patře měly být startovací byty, v přízemí místo pro setkávání lidí.[4]

Popis

Dům je dvoupodlažní stavbou obdélného půdorysu s západním křídlem, dům je zastřešen částečně pultovou střechou, hlavní část domu je zastřešena sedlovou střechou. Dům je podsklepen, ale sklep byl z neznámých důvodů zasypán. V přízemí domu jsou dřevěné dveře a dvě okna. V patře jsou okna obdélná. Dům je omítnut hladkou štukovou fasádou s plochými šambránami kolem oken a dveří. V severovýchodním rohu je vestavěn mohutný opěrák sahající až do druhého patra. Jižní trakt je zastřešen pultovou střechou, v přízemí má obdélné okno. Dvorní průčelí je patrové a jednoosé. Na západním křídle jsou pozůstatky prevétu, nad prevétem je pavlač sousedního domu.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-12]. Identifikátor záznamu 2000001279 : Rabínský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. Dále i v MIS.
  2. ↑ a b MAHEL, Luděk. Z bývalého rabinátu by mohla být galerie třebíčských malířů. Třebíčský deník. 2019-01-14. Dostupné online [cit. 2020-02-12]. 
  3. ↑ HROCHOVÁ, Ivana. Židovské město Třebíč. Brno, 2013 [cit. 2017-03-06]. 31 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jiří Sobotka. s. 18. Dostupné online.
  4. ↑ a b ŠAROUNOVÁ, Irena. Historie rabínského domu v Třebíči sahá do poloviny sedmnáctého století. Vysočina [online]. 2020-02-20 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. 

Související články

Zdroj