Rašínova (Brno)
| |||
|---|---|---|---|
 Průhled Rašínovou ulicí od Jakubského náměstí k náměstí Svobody
| |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko |
||
| Město | Brno | ||
| Městská část | Brno-střed | ||
| Poloha | 49°11′46,33″ s. š., 16°36′28,12″ v. d. | ||
| Začíná na | náměstí Svobody | ||
| Končí na | Moravské náměstí | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Alois Rašín | ||
| Další údaje | |||
| Typ | ulice | ||
| Délka | cca 210 m | ||
| PSČ | 602 00 | ||
| Kód ulice | 33910 | ||
| multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Rašínova ulice (německy Rašíngasse – do roku 1939)[1] je důležitou poměrně novou ulicí pěšího provozu v Brně.[2] Byla vytvořena na přelomu 19. a 20. století a vede v mírném sklonu a délce zhruba 208 metrů od nám. Svobody směrem k Moravskému náměstí, do kterého ústí. Je pojmenována po významném prvorepublikovém politikovi Aloisi Rašínovi a to od roku 1923. Významná je mimo jiné tím, že v jejím středu je vstup do největšího brněnského kostela svatého Jakuba. V horní části ulice jsou lázně, původně podle návrhu architekta Leopolda Bauera.
Historie
Ulice ve středověku (jako v podstatě jediná v centru Brna) neexistovala. Byla vytvořena novodobě až po roce 1901 snad z popudu Camilla de Sitte, aby byl vytvořen průhled k Německému domu a na věž kostela sv. Jakuba. Původně byla v přibližně stejné poloze jen malá ulička, která ale vedla v jiném úhlu od náměstí Svobody ke kostelu.
Reference
Literatura
- Milena Flodrová, Seznam ulic města Brna s vývojem jejich pojmenování. Brno 1984
- Cecilie Hálová-Jahodová, Brno - stavební a umělecký vývoj města. Brno 1947
- František Kalivoda, Brno - budujeme město mezinárodních veletrhů. Brno 1958
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rašínova na Wikimedia Commons
- Rašínova na stránkách Encyklopedie města Brna
