RMS Lusitania

RMS Lusitania
13. září 1907: Lusitanie připlouvá do New Yorku na konci své panenské plavby
13. září 1907: Lusitanie připlouvá do New Yorku na konci své panenské plavby
Základní údaje
Typ Zaoceánský parník
Majitel Cunard Line
Domovský přístav Liverpool
Číslo trupu 374e362
Objednána u John Brown & Co. Ltd, Clydebank, Skotsko
Zahájení stavby 16. června 1904
Spuštěna na vodu čtvrtek 7. června 1906
Panenská plavba 7. září 1907
Identifikace Volací značka: MFA[1]
Osud 7. května 1915 torpédována a potopena německou ponorkou U 20.
Poloha vraku Přibližně 8mil (11,3 km) od majáku Old Head of Kinsale v hloubce 137 m
51°25′ s. š., 8°33′ z. d.
Sesterské lodě RMS Mauretania
Technická data
Prostornost 31 550 BRT
Výtlak 44 060 T
Délka 239,9 m
Šířka 26,5 m
Ponor 5
Pohon 25 kotlů Scotch
4 parní turbíny Parsons
76 000 hp (56,67MW)
Palivo 1193 l
Rychlost 25 uzlů (46,3 km/h)
Maximální celodenní průměr 26,7 uzlů (49,4 km/h) dosažen v březnu 1914
Posádka 850
Kapacita 1. třída: 552
2. třída: 460
3. třída: 1 186
Celkem: 2 198

Lusitania byl luxusní zaoceánský parník (R. M. S. – Royal Mail Ship), vlastněný rejdařstvím Cunard Line a postavený v letech 1904–1907 v loděnici John Brown & Company ve skotském Clydebanku. Loď byla pojmenována podle Římské provincie Lusitánie, která je dnes součástí Portugalska. Během první světové války byla 7. května 1915 torpedována německou ponorkou U 20. Incident, který si vyžádal téměř 1200 životů, se odehrál 18 kilometrů od irského Old Head of Kinsale, loď se potopila během osmnácti minut. Potopení lodi vyvolalo veřejné odsouzení Německa a bylo využíváno v rámci americké válečné propagandy.

Konstrukce

Schéma jednotlivých palub lodi

Lusitania i její sesterská loď Mauretania byly postaveny za podpory britské Admirality, která Cunardu poskytla přes 2 500 000 liber výměnou za to, že v případě vstupu Velké Británie do války, budou obě lodi poskytnuty Royal Navy k přestavbě na pomocné křižníky.[zdroj?]

Obě lodě, ač měly trochu rozdílný pohon (Mauretania byla o půl uzlu rychlejší), byly poháněny čtyřmi šrouby přímo napojenými na parní turbíny. Dosahovaly rychlosti cca 28 uzlů. V první světové válce měly být zabaveny admiralitou, ale nestalo se tak. Pouze Mauretania byla později zabavena a sloužila jako nemocniční loď (po válce se vrátila do služeb rejdařství Cunard a roku 1935 byla rozebrána).[zdroj?]

Služba

V letech 1907–1909 se Lusitania stala pětinásobným držitelem Modré stuhy Atlantiku. Za války měla být přestavěna na válečnou.[2]

Potopení Lusitanie

Umělecké vyobrazení potopení lodi

Dne 1. května 1915 Lusitania opustila New York. Dne 7. května 1915 ve 14:10, týden po opuštění New Yorku, byla Lusitania na cestě do Liverpoolu torpédována německou ponorkou U 20. Po zásahu jedním torpédem (občas mylně uváděno dvěma - patrně v důsledku překvapivě rychlého potopení během 18 minut) se Lusitania převrátila a s velkými ztrátami na životech se potopila ve 14:28. Celkem při potopení zahynulo 1195 osob.

Loď se potopila tak rychle kvůli nezavření vodotěsných dveří (horizontálně se zavírající) a defektnímu designu trupu. Loď měla dvojitý trup, ale ten nebyl dělen na vodotěsné přepážky. Tento typ dvojitého trupu vede k rychlému převrácení potápějící se lodě a dnes je již zakázaný. Dvojitý trup nebyl dělen na přepážky pro snadnější vyprazdňování v něm skladovaného uhlí.[zdroj?]

Pasažéři byli od cesty odrazováni inzerátem[3] z 22. dubna 1915, který varoval, že mezi Velkou Británií a Německem existuje válečný stav a loď může být v britských vodách potopena. Toto upozornění vydala samotná německá ambasáda ve Washingtonu.

Podobně jako během předchozích plaveb, i během té poslední převážela Lusitanie munici do ručních zbraní, jejíž přítomnost byla uvedena i v seznamu převáženého zboží, ale žádné výbušniny.[4][5] Německá strana kvůli této skutečnosti poukazovala na Lusitanii jako na legitimní cíl, zároveň však mylně tvrdila, že loď byla vyzbrojena.[6]

Smrt tolika cestujících (z nichž bylo 128 Američanů) zvedla u světové veřejnosti vlnu antipatie vůči Německu a přispěla ke vstupu Spojených států do první světové války po boku států Dohody.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MRMSW: Lusitania Event [online]. mrmsw.co.uk [cit. 2021-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-31. (anglicky) 
  2. ↑ Stačilo 18 minut - a USA vstoupily do války: Potopení Lusitanie dnes zastiňuje zkáza Titanicu – G.cz. G.cz. 2020-05-07. Dostupné online [cit. 2022-06-13]. 
  3. ↑ http://www.firstworldwar.com/features/lusitania.htm
  4. ↑ Lusitania was unarmed. New York Times. 10. května 1915. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Potopení Lusitanie - jeden z milníků první světové války [online]. [cit. 2025-05-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Sinking justified, says Dr. Dernburg. New York Times. 9. května 1915. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Potopení Lusitanie - jeden z milníků první světové války. ČT24 [online]. [cit. 2022-12-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj