RG-7 Șoim

RG-7 Șoim
Určení cvičné letadlo
Výrobce CIL Reghin
Šéfkonstruktér Vladimir Novitchi
První let 1958
Zařazeno 1958
Charakter vyřazen z provozu
Uživatel Rumunsko
Výroba 1958–1960
Vyrobeno kusů 25
Vyvinuto z typu RG-6
Varianty RG-7 Falcon, RG-7 Falcon III
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RG-7 Șoim (RG-7 Falcon) byl rumunský dvoumístný dolnoplošník, navržený a vyrobený týmem, který vedl inženýr Vladimir Novitchi (1917-2003)[1] v CIL (Combinatul de industrializare a lemnului) v Reghinu. Prototyp byl postaven v roce 1958 a zároveň s prvním letem. RG-7 byl navržen pro dvoučlennou posádku, jako turistický a cvičný letoun pro akrobacii, vybavený zařízením pro let podle přístrojů.[2]

Vznik a vývoj

Prototyp byl postaven v roce 1958 a zároveň s prvním letem. RG-7 byl navržen pro dvoučlennou posádku, jako turistický a cvičný letoun pro triviální akrobacii, vybavený zařízením pro let podle přístrojů (bez vidu).[3] V roce 1959 vznikl jednomístný, akrobatický letoun R.G.-7 Falcon III (též RG-7 III, resp. RG-7C), odvozený od dvoumístného letounu R.G.-7. Ten byl rovněž postaven v závodě Combinatul de industrializare a lemnului v Reghinu podle návrhu Vladimira Novitchiho. Zkušební lety provedl pilot Constantin Manolache, jeden z rumunských specialistů na akrobacii.[2]

Popis letounu

Trup, eliptického průřezu, měl dřevěnou kostru a byl potažen překližkou. Křídlo bylo postaveno s jedním hlavním nosníkem, náběžná hrana byla rovněž pokryta překližkou a byla vybavena vztlakovými klapkami. Podvozek byl pevný, s olejovými/plynovými tlumiči pro snížení rázů při přistání. Kola měla mechanické brzdy. Ostruhové kolo bylo řiditelné a bylo ovládáno řídicí pákou společně s řízením. Letadlo mělo tři palivové nádrže, z nichž dvě se nacházely ve střední části křídla a třetí nádrž v trupu. Pevné části ocasních ploch byly vyrobeny z dřevěného rámu potaženého překližkou a pohyblivé části (výškovka a směrovka) byly potaženy plátnem.[2]

Falcon III byl rovněž dřevěné konstrukce, ​​ale tentokrát jako zcela akrobatický: pro typickou elementární akrobacii určenou pro sportovní piloty.[1] Hlavními rozdíly obou letounů byly v jednomístné kabině a v nových, zkrácených křídlech. Po úspěšném testování byla postavena malá série letounů, lišících se od prototypu zlepšenou aerodynamikou překrytu pilotní kabiny. Bylo postaveno pouze 9 exemplářů letounu Falcon III.[4]

Obě verze letounů byly osazeny řadovým 4válcovým vzduchem chlazeným motorem Walter Minor 4-III o výkonu 105 k československé výroby konstruktéra Šimůnka.

Provoz

Celkem bylo vyrobeno a imatrikulováno 25 letadel,[5] 16 v provedení RG-7 a 9 v provedení RG-7 Falcon III.[1] Tento cvičný dvouplošník byl hlavně využíván v aeroklubech. Letoun se ukázal být úspěšnější než jeho předchůdce RG-6, což ovlivnilo výrobu modelu - během dvou let bylo vyrobeno několik letadel pro vojenské i civilní letecké školy. Kromě toho bylo několik exemplářů letadla použito pro turistické lety. Sériové letouny byly v pilotní kabině vybaveny zařízením pro létání za snížené viditelnosti.[3]

Specifikace

Údaje dle zdroje[2][3][4]

Technické údaje

  • Osádka: 2 (1 Falcon III)
  • Rozpětí: 9,9 m (9,5 m Falcon III)
  • Délka: 7,85 m
  • Výška: 2,67 m
  • Plocha křídla (nosná plocha): 13,8 m² (12,9 m² Falcon III)
  • Hmotnost prázdného letadla: 520 kg (482 kg Falcon III)
  • Vzletová hmotnost: 750 kg (640 kg Falcon III) (640 kg Falcon III)
  • Pohonná jednotka: 1 x Walter Minor 4-III, 4válcový invertní vzduchem chlazený řadový pístový motor
  • Výkon: 77 kW (105 k) při 2 500 ot/min
  • Vrtule: 2listá vrtule s proměnným stoupáním

Výkony

  • Maximální rychlost: 215 km/h (251 km/h Falcon III)
  • Cestovní rychlost: 195 km/h (200 km/h Falcon III)
  • Min. rychlost letu (přistávací rychlost): 65 km/h (55 km/h Falcon III)
  • Dostup: 5 000 m (5 300 m Falcon III)
  • Rychlost stoupání: do 3000 m za 14 minut (12 minut Falcon III)
  • Dolet: 600 km

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku RG-7 Șoim na rumunské Wikipedii.

  1. ↑ a b c MARANDIUC, Cornel. MIRACOLUL DE LA REGHIN (Zázrak Reghin), Orizont Aviatic Nr. 16 [online]. Arad: virtualarad.net, 2004-02 [cit. 2025-04-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d GUGJU, Ion; IACOBESCU, Gheorghe; IONESCU, Ovidiu. Romanian Aeronautical Constructions 1905–1974. 1. vyd. Brasov: [s.n.], 1973. 387 s. Dostupné online. S. 238-241. 
  3. ↑ a b c RG-7 Falcon [online]. Уголок неба (rusky), Kousek nebe, 2019 [cit. 2025-04-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b RG-7 Soim III (Falcon III) [online]. Уголок неба (rusky), Kousek nebe, 2019 [cit. 2025-04-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ Romanian Civil Aircraft Register & Production. 1. vyd. [s.l.]: Yumpu, 2012. 212 s. Dostupné online. S. 198. 

Související stránky

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu RG-7 Șoim na Wikimedia Commons

Zdroj