R-21

Dichlorfluormethan
Vzorec
Vzorec
Obecné
Systematický název Dichlorfluormethan
Ostatní názvy Fluordichlormethan, monofluordichlormethan, dichlormonofluormethan
Freon 21, chladivo 21, R–21, HCFC 21
Algofren typ 5, Arcton 7, Halon 112, UN 1029
Anglický název Dichlorodifluoromethane
Fluorodichloromethane, Monofluorodichloromethane, Dichloromonofluoromethane
Freon 21, Refrigerant 21, R 21, HCFC 21
Algofrene Type 5, Arcton 7, Halon 112, UN 1029
Německý název Dichlorfluormethan
Sumární vzorec CHCl2F
Vzhled Bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS 75-43-4
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 200-869-8200-893-9
PubChem 6370
UN kód 7GAO4CRJ0B
SMILES ClC(Cl)F
InChI InChI=1S/CHCl2F/c2-1(3)4/h1H
1/CHCl2F/c2-1(3)4/h1H
Vlastnosti
Molární hmotnost 102,92 g/mol
Teplota tání −135 °C
Teplota varu 8,92 °C
Hustota 1,405 g/cm3 (9 °C, kapalina)
0,001 366 g/cm3 (25 °C, plyn)
Kritická teplota Tk 178,5 °C
Kritický tlak pk 517 MPa
Rozpustnost ve vodě 0,942 0 g/100 ml (30 °C)
Tlak páry 160 kPa
Bezpečnost
GHS04 – plyny pod tlakem
GHS04
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
R-věty R59
S-věty S59
Teplota vznícení 522 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dichlorfluormethan je chlor–fluorovaný uhlovodík se vzorcem CHCl2F. Je odvozen od methanu nahrazením dvou atomů vodíku atomy chloru a jednoho atomu vodíku atomem fluoru. Jedná se o bezbarvý plyn bez zápachu.
Jeho kritická teplota je 178,5 °C a kritický tlak je 517 MPa.

Použití

Dichlorfluormethan se v minulosti používal jako palivo a chladivo, ovšem jelikož ničí ozónovou vrstvu, tak se již nepoužívá. Jeho potenciál ničení ozónové vrstvy je 0,04; je tedy 25krát slabší než u trichlorfluormethanu. Výroba a spotřeba byly v roce 2004 o 15 % nižší než v roce 1989 a bude ukončena v roce 2015 v souladu s Montrealským protokolem.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dichlorofluoromethane na anglické Wikipedii.

  1. a b Dichlorofluoromethane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj